Hoď ma hore
prihlásenie:
Registrácia  |  Zabudnuté heslo
tu sa nachádzate: hlavná stránka  rôzne  téma
kategórie:  

Největší teroristické útoky v Evropě po roce 2000

19
reakcií
130
prečítaní
Tému 23. októbra 2019, 13:09 založil Thomas Anderson.

podobné témy:



1.
označiť príspevok

Thomas Anderson muž
   23. 10. 2019, 13:09 avatar
26. října 2002 – Moskva – 169 obětí

Komando 40 čečenských teroristů složené především tzv. černých vdov (manželek padlých bojovníků) obsadilo vyprodané divadlo Dubrovka. Zajato bylo 850 osob a požadavkem teroristů bylo ukončení druhé čečenské války. O tři dni později zaútočilo komando Specnaz a zlikvidovalo všechny teroristy. Použitý speciální plyn, který měl pachatele omráčit, ale zabil také většinu ze 129 obětí na straně rukojmích.

6. února 2004 – Moskva – 41 obětí

Exploze ve vlaku moskevského metra mezi stanicemi Pavleckaja a Avtozavodskaja stála život 41 osob včetně atentátníka. Tři spolupachatelé byli odsouzeni na doživotí.

11. března 2004 – Madrid – 191 obětí

Na nádraží Atocha v Madridu explodovalo po půl osmé ráno 10 bomb umístěných ve vlaku. Útok měl 191 obětí na životech a dalších 2057 lidí při něm bylo zraněno. Na svědomí ho měla skupina radikálních arabských obchodníků s drogami, která jako důvod uvedla účast Španělska ve válce v Iráku.

24. srpna 2004 – Moskva – 89 obětí

Dvě sebevražedné atentátnice způsobily zřícení dvou ruských dopravních letadel, která startovala v rozmezí 40 minut z letiště Domodědovo v Moskvě.

1. září 2004 – Beslan - 334 obětí

V první školní den vniklo do školy v severoosetském Beslanu asi 40 čečenských teroristů, kteří zadrželi více než 1100 lidí, především dětí a jejich rodičů. Při osvobozovací akci zahynulo 186 dětí, 10 pracovníků bezpečnostních jednotek, 31 teroristů a více než 700 osob bylo zraněno.

7. července – Londýn – 54 obětí

Série sebevražedných bombových útoků v londýnském metru (jedna bomba explodovala také v dvoupatrovém autobusu) v ranní špičce usmrtila 56 osob včetně atentátníků. Těmi byli ve Velké Británii narození islámští radikálové (tři z nich pákistánského původu). Důvodem ke spáchání utoku byla britská účast ve válce v Iráku.

22. června 2011 – Oslo / Utöya – 77 obětí

Norský pravicový extremista Anders Breivik nejdříve odpálil bombu v dodávce u vládních budov v Oslu a zabil tak 8 lidí, aby následně zastřelil 69 převážně mladých účastníků mládežnického kempu organizace norské sociálně demokratické strany na ostrově Utöya. Dalších 150 lidí navíc zranil.

13. listopadu 2015 – Paříž – 130 obětí

Čtyři sebevražedné bombové útoky a šest útoků střelnými zbraněmi si v Paříži vyžádaly 130 obětí na životech. Nejvíce osob (85) zemřelo na koncertě v hudebním klubu Bataclan. Při útocích zemřelo také sedm teroristů napojených na Islámský stát.

22. března 2016 – Zaventem / Brusel – 34 obětí

Čtyři dny poté, co byl zadržen jeden z hlavních strůjců listopadových útoků v Paříži, provedly osoby napojené na Islámský stát dva sebevražedné bombové útoky na letišti Zavntem a jeden v bruselském metru. Čtvrtému atentátníkovi se bombu nepodařilo odpálit a z místa utelk. Exploze si vyžádaly 34 mrtvých a 340 zraněných.

16. července 2016 – Nice – 86 obětí

Do davu lidí oslavujících státní svátek najel 31letý Francouz tuniského původu. Než ho policie zastřelila, zabil více než osm desítek osob.

19. prosince 2016 – Berlín – 12 obětí

Další útok nákladním automobilem, tentokrát na vánočním trhu na náměstí Breitcheidplatz v centru Berlína, si vyžádal 11 obětí včetně jedné Češky. Další obětí se stal polský řidič kamionu, kterého pachatel Anis Amri pobodal a zastřelil. Tuniského atentátníka později zastřelili policisté v Itálii.

22. května 2017 – Manchester – 22 obětí

Ve foyeru haly v anglickém Manchesteru se po koncertu americké zpěvačky Ariany Grandeové odpálil 22letýBrit libyjského původu Salman Abedi. Útok si vyžádal 22 životů a 116 zraněných.

17. srpna 2017 – Barcelona – 13 obětí

Na rušné turistické třídě La Rambla v centru Barcelony najela do davu lidí dodávka. Třináct osob zemřelo a více než padesát bylo zraněno. Policie jednoho podezřelého zadržela a druhý byl podle neoficiálních informací zastřelen policií nedaleko Barcelony. K útoku se přihlásila organizace Islámský stát.

www.rexter.cz Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


2.
označiť príspevok

havran
   23. 10. 2019, 13:28 avatar
Toto je moderný svet, ktorý zrodil kapitalizmus, ktorému však vôbec nevadí, lebo jeho predstavitelia sa cítia bezpečne a ospravedlňuje ich hákerné plány ako držať ľudstvo v strachu a ospravedlňovať svoje činy.


20.
označiť príspevok

rotor muž
   23. 10. 2019, 15:52

Príspevok bol vymazaný administrátorom.



3.
označiť príspevok

Osvietený muž
   23. 10. 2019, 14:28 avatar
umyslne manipulatívne upravené .

Teroristické utoky sa konali i v zlatých socíkoch i ČSSR napríklad Olga Hepnarová .

Chýba tam celá škala teroristických útokov v Rusku

prečo od roku 2000 ?

Aby tam nebolo napríklad toto

Bombové útoky na obytné domy v Rusku představují sérii čtyř velkých teroristických útoků uskutečněných v září 1999 v ruských městech Bujnaksk, Moskva a Volgodonsk. Zahynulo při nich celkem 307 lidí a více než 1000 dalších bylo zraněno. Podle oficiálního vyšetřování útoky spáchali islámští teroristé ze severního Kavkazu pod vedením saúdskoarabských mudžahedínů Ibn Al-Chattába a Abú Omar Al-Saifa. Spolu s invazí militantů Sami Basajeva do Dagestánu se útoky staly hlavním spouštěčem druhé války v Čečensku.

cs.wikipedia.org Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


4.
označiť príspevok

Osvietený muž
   23. 10. 2019, 14:30 avatar
Sebevražedné bombové útoky v Moskvě (2010) byly sebevražedné útoky spáchané dne 29. března 2010, spáchaly je dvě ženy v ranní špičce odpálením trhaviny v moskevském metru.

První exploze nastala v 7:57 hodin moskevského času ve stanici Lubjanka, ve druhém vagonu vlaku metra ve směru na stanici Ulica Podbělskogo. Podle očitých svědků nebyla doprava v metru po prvním výbuchu přerušena, v reproduktorech bylo pouze hlášení o zpoždění. Druhá exploze nastala v 8:37 na stanici Park Kultury na lince Sokolničeskaja, ve třetím voze vlaku metra ve směru na stanici Jugo-Zapadnaja. Podle ruského ministerstva pro mimořádné události přišlo při útocích o život 38 lidí, 67 bylo zraněno.[4] Mezi zraněnými byli dva studenti z Malajsie a jeden občan Filipín. Do 2. dubna 2010 se počet zabitých zvýšil na 40

cs.wikipedia.org Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


5.
označiť príspevok

Osvietený muž
   23. 10. 2019, 14:31 avatar
Bombový útok v Petrohradu se odehrál 3. dubna 2017 mezi stanicemi Technologičeskij institut a Sennaja ploščaď na modré lince petrohradského metra.[3] Bezpečnostní kamery pravděpodobně zachytily strůjce útoku, který nálož umístil do aktovky v třetím voze jedoucího metra[4]. Amatérská nálož obsahovala kovové úlomky, šrouby a střepy. Po explozi strojvedoucí pokračoval se soupravou v jízdě až do nejbližší stanice.[5] Při explozi zahynulo nejméně 14 osob[6] a nejméně dalších 50 bylo zraněno.[7][8][9] Další tři lidé zemřeli v nemocnici a celková bilance se zvýšila na 14 mrtvých.[10] V reakci na útok byly uzavřeny všechny stanice metra v Petrohradu.[7][9] Další nálož byla objevena a zneškodněna ve stanici Ploščaď Vosstanija (Náměstí povstání). Mimořádná bezpečnostní opatření byla přijata i na petrohradském letišti Pulkovo. Z důvodu kolapsu podzemní dopravy byly ostatní druhy dopravy poskytovány zdarma. Jedná se o první útok v systému metra v historii Petrohradu.

Jako podezřelý byl uveden Akbaržan Džalilov, imigrant z Kyrgyzstánu, kterému bylo přiděleno ruské občanstv

Cíl civilisté
Mrtví lidé 16 (včetně strůjce)
Zranění lidé 64

cs.wikipedia.org Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


6.
označiť príspevok

Osvietený muž
   23. 10. 2019, 14:32 avatar
Útok na nemocnici v Buďonnovsku se odehrával od 14. do 19. června 1995, když velká skupina čečenských militantů pod vedením Šamila Basajeva přepadla město Buďonnovsk v Stavropolském kraji na jihu Ruska, obsadila místní nemocnici a zadržovala v ní přes 1500 rukojmí. Při těchto událostech zahynulo podle oficiálních zdrojů minimálně 129 lidí, přes 400 jich bylo zraněno

cs.wikipedia.org Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


7.
označiť príspevok

Osvietený muž
   23. 10. 2019, 14:33 avatar
Teroristické útoky ve Volgogradu v prosinci 2013

Teroristické útoky ve Volgogradu v prosinci 2013 byly sebevražedné útoky spáchané ve dnech 29. a 30. prosince 2013 v ruském městě Volgograd.

Útok na vlakové nádraží
V neděli 29. prosince 2013 došlo v 12:45 Moskevského času (UTC+4) k výbuchu na hlavním vlakovém nádraží ve Volgogradě. Výbuch způsobil sebevražedný atentátník, který měl výbušninu umístěnou na těle. Síla výbuchu odpovídala 10 kg trinitrotoluenu (TNT). Při incidentu zahynulo 18 lidí[2] (17 obětí a samotná útočnice), 10 bylo zraněno těžce a dalších 34 hospitalizováno.

cs.wikipedia.org Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


8.
označiť príspevok

Osvietený muž
   23. 10. 2019, 14:33 avatar
Útok na trolejbus
V pondělí 30. prosince 2013 došlo k sebevražednému atentátu v trolejbusu městské hromadné dopravy ve Volgogradu[3]. Tento atentát si vyžádal 14 obětí (15 obětí včetně atentátníka) a 28 raněných.[4] Použita byla nálož o síle ekvivalentní čtyřem kilogramům TNT.[5] Exploze byla natolik silná, že vytloukla okna v okolních domech.

cs.wikipedia.org Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


9.
označiť príspevok

Osvietený muž
   23. 10. 2019, 14:36 avatar
Výbuch v autobusu ve Volgogradu 21. října 2013

byl způsoben sebevražednou atentátnicí Naidou Siražudinovnou Asijalovovou (rusky ????? ????????????? ????????, 25. října 1982, Bujnaksk — 21. října 2013, Volgograd), která na sobě přímo v autobuse odpálila pás s 500 až 600 g TNT. Výbuch usmrtil kromě ní 7 lidí a zranil nejméně 36 dalších.

cs.wikipedia.org Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


10.
označiť príspevok

Osvietený muž
   23. 10. 2019, 14:39 avatar
Najtragikomickejšií utok pri ktorom väčšinu ľudí zabila polícia svojou debilitou

Útok v moskevském divadle na Dubrovce

Útok na moskevské divadle na Dubrovce představuje velkou teroristickou akci, která se odehrávala od 23. do 26. října 2002 v Moskvě. Asi 40 čečenských islámských teroristů během představení muzikálu obsadilo budovu moskevského divadelního centra na Dubrovce a vzalo více než 850 lidí jako rukojmí. Požadovali stažení ruských vojsk z Čečenska a ukončení druhé čečenské války. Závažná krize vyvrcholila osvobozovací operací ruských speciálních sil, při níž bylo do nitra budovy napuštěno velké množství blíže neznámého uspávacího plynu s velkou pravděpodobností nějakého derivátu analgetika fentanyl . Celkově si události v moskevském divadle vyžádaly smrt kolem 170 lidí, z toho nejméně 130 rukojmích[1], přičemž většina z nich zemřela na následky otravy (předávkování) zmiňovaným plynem.

Oběti a důsledky
Přestože většinu rukojmích podařilo zachránit a speciální jednotky byly zprvu chváleny za úspěšnou akci, použití neznámého plynu mělo fatální následky.

Počáteční zprávy hovořily jen o pár desítkách mrtvých, ale celkový počet civilních obětí začal narůstat a podle oficiálních údajů se nakonec vyšplhal až na 130,

přičemž většina lidí zemřela na následky otravy zmiňovaným plynem.

Ten sice nebyl smrtelně jedovatý, ovšem při dlouhodobější inhalaci byl velmi nebezpečný hlavně pro starší lidi, děti, ženy, či lidí trpících zdravotními problémy. Situaci výrazně zkomplikovalo utajování jeho chemického složení, které nebylo poskytnuto ani lékařům v nemocnicích a mnoho lidí tak zemřelo kvůli nesprávné léčbě otravy. K smrti několika lidí údajně přispěla i chaotická evakuace, když mnohým nebyla poskytnuta adekvátní rychlá lékařská pomoc a lidé byli hromadně převáženi v přeplněných vozidlech záchranné služby, přičemž se někteří v tlačenici udusili. Téměř všichni, kteří útok přežili, museli být hospitalizováni; ještě dva dny po útoku bylo v nemocnicích přes 640 bývalých rukojmích, z toho asi 150 ve vážnějším stavu.

cs.wikipedia.org Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


11.
označiť príspevok

Osvietený muž
   23. 10. 2019, 14:41 avatar
Teroristický útok na beslanskou školu

Jako teroristický útok na beslanskou školu, či beslanský školní masakr je označována situace mezi 1. a 3. zářím 2004, kdy se školní budovy ve městě Beslan v Severní Osetii na jihu Ruské federace zmocnili čečenští islamističtí separatisté. Během této krize bylo zadržováno jako rukojmí okolo 1200 žáků a jejich rodičů.

Celá situace vyústila 3. září v masakr po explozi bomby, při kterém bylo zabito minimálně 330 civilistů, 10 příslušníků zvláštní jednotky a 31 teroristů,[1] z toho 186 dětí; 783 lidí


12.
označiť príspevok

Osvietený muž
   23. 10. 2019, 14:43 avatar
No ale odbočím od Ruska aby som troška sudruhovi Havranovi tie červene oči otvoril

Atentát v katedrále sv. Dominiky v bulharské Sofii se uskutečnil 16. dubna 1925. Šlo o velký bombový útok spáchaný během pohřbu bulharského generála Konstantina Georgieva.

Provedla jej skupina bulharských komunistů a zahynulo při něm celkem 213 lidí, především členů politické a vojenské elity země, dalších 500 lidí bylo zraněno. Je nejhorším útokem v dějinách Bulharska.

cs.wikipedia.org Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


13.
označiť príspevok

Osvietený muž
   23. 10. 2019, 14:45 avatar
K bombovému útoku na Staroměstském náměstí v Praze došlo v sobotu 2. června 1990 v 16.12 hodin.[1] Při explozi trubkové bomby na podstavci pomníku mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí bylo zraněno 18 osob, z toho jedna těžce.[2] Útok vyvolal obavy a rozhořčení veřejnosti,[3] a protože k němu došlo několik dnů před prvními svobodnými volbami po pádu komunistického režimu, byl s nimi dáván do souvislosti.

Podezříváni byli zastánci starého režimu[4] a příslušníci zrušené Státní bezpečnosti,[2]

cs.wikipedia.org Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


14.
označiť príspevok

Osvietený muž
   23. 10. 2019, 14:48 avatar
Let JAT č. 367, se strojem DC-9 registrace YU-AHT, na pravidelné lince Stockholm-Kodaň-Záhřeb-Bělehrad, byl zničen výbuchem nálože minutu a půl poté, co překročil hranice mezi NDR a ČSSR.

Nehoda se odehrála 26. ledna 1972, krátce po západu slunce, letoun se nacházel ve výšce 10 km. Letuška Vesna Vulović se stala v celém světě známou tím, že tuto nehodu přežila. Let bývá poměrně často nesprávně označován číslem 364.

Záchranné práce začaly prakticky okamžitě po oznámení nehody očitými svědky. Byl povolán maximální počet zdravotníků z nemocnice a OÚNZ v České Kamenici, vyjely všechny sanitní vozy, na místo bylo vysláno 500 příslušníků ozbrojených sil, aby značně rozlehlou oblast dvou nebo tří desítek km? podrobně prohledali.

Pachatelé
Ráno po nehodě, 27. ledna, zatelefonoval anonymní muž do redakce švédských novin Kvällsposten, vydávaných v Malmö. Špatnou švédštinou prohlásil, že je členem organizace Chorvatského národního odporu, protisrbsky orientované skupiny Ustaša a přihlásil se k bombovému útoku.

cs.wikipedia.org Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


15.
označiť príspevok

Osvietený muž
   23. 10. 2019, 14:50 avatar
Teroristické útoky na vlaky na Mladoboleslavsku v létě 2017 spáchal sedmdesátiletý důchodce Jaromír Balda,

když s úmyslem vyvolat mezi lidmi strach z muslimů skácel dva stromy na koleje a způsobil nehody vlaků.

Učinil tak dvakrát – ve čtvrtek 1. června 2017[2] na trati 070 mezi stanicemi Bakov nad Jizerou a Mladá Boleslav-Debř a znovu v pátek 28. července 2017[3] na trati 080 mezi Bělou pod Bezdězem a stanicí Bezděz.

Pachatel se následně stal prvním člověkem odsouzeným v České republice za teroristický útok

Podle soudního znalce neměli strojvedoucí ani při použití rychlobrzdy šanci včas zastavit a k vykolejení vlaků nedošlo jen šťastnou náhodou. Do stromů soupravy narazily rychlostí 74, resp. 67 kilometrů v hodině

Politické souvislosti
Balda byl aktivním sympatizantem hnutí Svoboda a přímá demokracie[10], při kampani před volbami v roce 2017 mu poskytl dar ve formě bezúplatného plnění (vyvěšení transparentu na plotu svého domu, reklamní polep na svém autě a 50 hodin výlepu plakátů[7]) v hodnotě asi 12 tisíc korun a veřejně ho podporoval.


16.
označiť príspevok

Osvietený muž
   23. 10. 2019, 14:51 avatar
Bombový útok v Buenos Aires byl proveden 18. července 1994 a zahynulo při něm 85 obětí, většinou židovského původu. Při útoku bylo zničeno židovské centrum Asociación Mutual Israelita Argentina (AMIA). Atentát byl nejhorším teroristickým útokem v historii Argentiny. Nikdo za něj nebyl odsouzen.

Obvinění Íránu a Hizballáhu
Vyšetřováním zločinu se zabýval argentinský žalobce Alberto Nisman (1963–2015). Dne 25. října 2006 formálně obvinil íránskou vládu z organizace útoku a libanonskou milici Hizballáh z jeho provedení.


17.
označiť príspevok

Osvietený muž
   23. 10. 2019, 14:54 avatar
Teroristické útoky na tri kostoly počas veľkonočných omší a na tri luxusné hotely si v nedeľu vyžiadali viac ako 150 obetí. Tajné služby pritom mali podľa agentúry AFP informácie o chystanom útoku islamistov na kostoly.

Vláda to však podľa BBC popiera a netuší, kto stojí za útokmi.

V minulosti sa pritom útoky sústredili skôr na infraštruktúru či budhistické chrámy a len výnimočne útočili islamisti.

Ostrovný štát bol 25 rokov v občianskej vojne – proti srílanskej vláde povstala militantná organizácia Tigre oslobodenia tamilského Ílamu (LTTE).

Čítajte viac: svet.sme.sk Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


18.
označiť príspevok

Osvietený muž
   23. 10. 2019, 14:55 avatar
Viaceré, aj keď menšie útoky, majú na svedomí aj Front ľudového oslobodenia (JVP). Komunistické hnutie začalo na ostrove v roku 1971 a v rokoch 1987 až 1989 dve ozbrojené protivládne povstania. V tomto období viackrát zaútočili napríklad aj na budhistické chrámy.

Ktoré boli najväčšie teroristické útoky v krajine za posledných tridsať rokov?

1. Útoky na moslimov

V rokoch 1990 a 1992 došlo k dvom najväčším masakrom na ostrove. Tamilské tigre dvakrát zaútočili na moslimské dediny. Moslimovia pritom na Srí Lanke tvoria asi len 9 percent populácie.

V roku 1990 kádre LTTE zabili 147 ľudí v mešite v meste Kattankudy. O dva roky neskôr vyše dvestočlenná skupina povstalcov vyvraždila v dedine Palliyagodella 172 civilistov.

Etnické čistky moslimov a sinhalcov prebiehali roky, LTTE ich chceli úplne vyhnať zo svojho územia.

Čítajte viac: svet.sme.sk Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


19.
označiť príspevok

Osvietený muž
   23. 10. 2019, 14:57 avatar
Terorismus a jeho projevy v někdejším Československu a dnešní České republice

Situace v Československu před rokem 1989

Reálně socialistické Československo sehrálo neblahou úlohu země, která v zájmu „světové revoluce“ vysílala vlastní a školila nebo poskytovala útočiště množství protizápadně orientovaných zahraničních teroristických živlů.

Československá rozvědka podnikla například v roce 1957 ve Francii pumový útok, namířený proti tehdy počínající západoevropské integraci. Bomba měla podle představ teroristů vybuchnout na recepci Evropského společenství uhlí a oceli, předchůdce dnešní Evropské unie. Útočníci chtěli vyvolat dojem, že za akcí stojí němečtí neonacisté, odpůrci evropského sjednocování. Shodou okolností však nálož zabila manželku prefekta města Štrasburku. Zmínit je nutné i pumový útok, provedený československými rezidenty proti stanici Svobodná Evropa, sídlící svého času v Mnichově.

Fakultou Státní bezpečnosti v Zastávce u Brna prošla řada frekventantů z Itálie (Rudé brigády), Vietnamu, Nikaraguy, Sýrie a především Palestinci. Některé „studenty“ se Státní bezpečnosti podařilo naverbovat, ale využitelnost jejich zpráv (pokud nějaké přišly) byla mizivá. Zastávka u Brna nebyla jediným místem, kde „studenti“ z rozvojových zemí a národně osvobozeneckých hnutí prokazatelně působili. Existují důkazy o jejich pobytu v rekreačním středisku FMV v Jílovém u Prahy, další výcvikové středisko bylo zřízeno ve vojenském prostoru Doupov.

I jeden z nejhledanějších teroristů světa, Venezuelan Iljič Ramirez Sánchez, známější pod přezdívkou Carlos, býval v Československu hostem. Zemi navštívil dvakrát; koncem sedmdesátých let a krátce i v roce 1986.

www.mvcr.cz Tento odkaz smeruje mimo DF.sk
váš príspevok

Pridávať príspevky môžu iba zaregistrovaní účastníci fóra.

Som zaregistrovaný

nick: heslo:
zostať trvalo prihlásený    
Nie som zaregistrovaný

Vaša prezývka:  

Po zaregistrovaní budete automaticky presmerovaní do tejto témy.

najnovšie príspevky na celom fóre

dnes, 08:29,  Bohužiaľ, musím byť kritický, ja proste neverím na mladícku nerozvážnosť. Je v tom aj...
dnes, 08:26,  (3) Aalexha, tu ju máš, poteš sa: Hop čip čibirip hopá... https://youtu.be/mU051k5k21o
dnes, 08:07,  2. Scarlet je hviezdou fóra.
dnes, 08:06,  Ďakujem mlhbbuwj. Myslím si však, že moje názory sú mesiačikarom ľahostajné. Je to...
dnes, 06:54,  Nie, nenašiel som..
dnes, 01:41,  ked si to zadal do google alebo do youtube nepomohlo? https://dopice.sk/nNx
dnes, 01:30,  Vážený diskutéri, kázeň Kuffu: http://www.youtube.com/watch?v=hd_YiO8NIzY
dnes, 01:30,  Dobrý deň, prosím Vás, mohol by mi niekto pomôcť nájsť pesničku, v ktorej sa spieva...
dnes, 01:24,  Pekne. http://www.youtube.com/watch?v=fSi6b7U9IhQ
dnes, 01:19,  tvoja laska Boris? ;)
dnes, 01:12,  96. zato ty si pravidelne ubytovany na psychiatrii. stary úchyl, uz z teba grcia aj Boris *39
dnes, 01:05,  Ano mučeník prezident Tiso je uz v raji.:) Tak to vie len Boh, svatoreceny nebol. Ale ako...
dnes, 00:53,  možno ty, nevedomky, otváraš iné dvere, aké nám otvoril Ježiš Kristus...?
dnes, 00:48,  11,.....Amen,....počuli sme Božie slovo. A teraz milí bratia a sestry, podajme si spolu ruky...
dnes, 00:44,  93,....tu musím s tebou súhlasiť. Teda, už je mučený Tiso v pekle? Aj keď narobil veľa...
dnes, 00:41,  3,....Súhlasím. Ale potom prečo ty otváraš iné dvere ako ja? V čom je problém?
dnes, 00:25,  Existuje len jedna pravda a preto existujú len jedny dvere k nej...:-)
dnes, 00:20,  Čo ešte viac si môžme želať ako keď anjel mierotvorca Vladimír Vladimirovica Putin...
dnes, 00:08,  nejako si stichla, stara prostitutka
dnes, 00:03,  Je zaujímavbé, že Čechom, Poliakom i Maďarom to funguje lepšie aj bez EURA. A čo...
neprehliadnite
df.sk na Facebooku
vyhľadávanie
 
Život je ako pohár a je iba na tebe čím si ho naplníš. Aj tak si to nakoniec vypiješ sám.
Prevádzkuje df.sk | TOPlist
(100 071 bytes in 0,607 seconds)