58
9. Proč nelze souhlasit s legalizací eutanazie?
Z předchozích kapitol snad jasně vyplývalo přesvědčení,
že koketovat s legalizací zabíjení nemocných
jejich lékařem mohou jen lidé nemoudří.
Pokusme
se však důvody přehledně uspořádat,
shrnout a zopakovat. Edmund Pellegrino, dnešní
předseda vládní bioetické komise USA, řadil důvody
proti asistované sebevraždě (nemocný se zabíjí
sám – za pomoci lékaře) do deseti bodů. Přidržme
se tedy jeho třídění a aplikujme je na eutanazii.
1. Právo na eutanazii není právem, které by vycházelo
z právní vědy. Takové právo by pošlapávalo
skutečné právo na život a hrubým způsobem
by narušovalo integritu jak nemocného,
tak lékaře.
2. I kdyby právo na eutanazii bylo prohlášeno za
legální a kdyby se ústava změnila,vždy by zůstalo
nemorálním. Mravnost nestojí na zákonodárství
ani na výsledcích referenda.
3. Každý důležitý lékařský problém zahrnuje i složku
mravní. Nejedná se jen o jakýsi výběr, dle
volby dotyčného. Je povinností lékařské profese,
aby zaručila dokonalý odborný přístup k nemocným
a k umírajícím – a eutanazie se stane
zbytečnou. (Paliativní a hos****vou péči jsme
v předchozích částech podrobně rozebrali.) Na
druhé straně by měl mít nemocný plné právo,
mravní i legální, přemíru léčby, která vede jen
k protahovanému umírání, odmítnout.
1369 Pro NE eutanazii.indd 58 19.3.2008 14:36:57
59
4. Eutanazie není autonomním výběrem. Nemocní
jsou v pokročilé fázi onemocnění velmi zranitelní
a snadno přijímají jakékoliv nápady jiných
– o nápadech lékařů ani nemluvě. Cítí se
již být odcizeni vůči zdravým, vinni tím, že jsou
zátěží pro ostatní, zahanbeni pro své těžkosti
a slabosti, plni nejrozličnějších strachů a velmi
citliví vůči různým návrhům. Stačí pozorně sledovat
holandské televizní programy, jež dělají
eutanazii reklamu. Stačí pozorovat, jak „svobodné
a autonomní“ rozhodnutí nemocného je.
Každý vidí, jak je takové rozhodnutí prováděno:
nejprve hovory s lékařem, pak se ženou,
s příbuznými, s ošetřovatelkou, s jinými nemocnými,
s právníky atd.; a pacient, o jehož
bytí a nebytí se jedná, se ke slovu ani nedostane.
Pečlivá kontrola nad tímto děním pak vede
ke ztrátě kontroly vůbec. Zde lze připomenout
i nové zákony, výše zmíněné. Při jejich studiu
z nich přímo čiší záměr ochránit lékaře před
trestem, popřípadě dokázat, že se nejednalo
o trestný čin. Zájem o dobro nemocného se díky
této snaze ocitá zcela v pozadí.
5. Uzákonění možnosti usmrcovat nemocné by
dalo lékaři nesmírnou moc. Není to totiž nemocný,
který určuje, že léčba je beznadějná, že
utrpení je nesnesitelné a že je již „připraven“
k eutanazii. Právní zajištění proti jakýmkoliv
zneužitím v tomto směru je zcela nereálné. Lékař,
stejně tak jako kdokoliv jiný, nemůže uniknout
svým předsudkům, svým hodnotám, svým
představám o životě a smrti, svým představám
o tom, kolik utrpení by on sám unesl. Veškerá
zkušenost pak učí, že pacienti se rozhodují vět-
1369 Pro NE eutanazii.indd 59 19.3.2008 14:36:57
60
šinou pod vlivem psychických depresí nebo jiných
rozlad; jejich léčba naopak často vede ke
změně smýšlení, pokud jde o ukončení života.
6. Eutanazie není „smrtí milosrdnou“ ani „smrtí
soucitnou“, není provedena vlivem soucitu (viz
kapitola 4). Nezapomeňme, že soucit musí být
„soutrpěním“ – (latinsky patior cum – trpím s:
anglicky compassion). Nesmí být jen lítostí.
7. Kluzký svah není pohádkou. Byl jednoznačný
jak v akci eutanazie za nacismu, tak i v dnešních
akcích moderních. Zabíjení lidí nekompetentních
při neustálém vyhlašování respektu
k autonomii nemocného je toho důkazem (viz
kapitola 6).
8. Eutanazie není smrtí důstojnou (viz kapitola 4
a 7). Domníváme se snad, že žádat o zabití
v důsledku naprosté beznaděje a být zabit
svým lékařem je důstojným postupem? Navíc,
když víme, že pacient mohl být lépe a účinně
ošetřován dobrou paliativní péčí, takže by o zabití
ani nežádal?
9. Eutanazie není soukromou záležitostí. Všichni
máme vztahy a různá provázání s jinými. Zabíjení
má dopad na nás na všechny, je rozvratné
pro celou společnost, pro její vnímání nedotknutelnosti
a ceny života. Co vypoví násilná
smrt rodině, přátelům, všem známým, všem,
kteří trpí? Co jim řekne k jejich vlastnímu vyrovnávání
se s chorobou a se smrtí? I když se
zdá, že někteří s takovým řešením souhlasí,
jistě jsou otřeseni všichni. Mnozí s ním naopak
1369 Pro NE eutanazii.indd 60 19.3.2008 14:36:57
61
nesouhlasí a strádají právě díky tomuto řešení.
Svoboda (v našem případě značně pochybná
a výše zpochybněná svoboda) jednoho člověka
stojí v protikladu k ochraně celé společnosti,
jejíž hodnoty rozleptává. Ochrana života byla
dosud jednou z nejdůležitějších hodnot naší
kultury a naší civilizace. Legalizace eutanazie
znehodnocuje cenu životů dlouhodobě nemocných,
lidí senilních, lidí narozených s těžkým
handicapem.
10. Eutanazie je v přímém protikladu s náplní lékařství.
Již od doby Hippokratovy přísahy bylo
vždy lékařství spojováno i se závazkem mravním,
s důrazem na to, aby život a umění byly
v souladu. Zabíjení nemocných by vedlo k rozkladu
lékařovy integrity a samozřejmě i k podkopání
důvěry v lékaře a v lékařství vůbec. (Citát
z Hippokratovy přísahy: „Nepodám nikomu
smrtící látku, i kdyby ji ode mne žádal, a ani nikomu
tuto možnost nenavrhnu.“)
K tomu můžeme ještě dodat, že v naší kultuře
byla vždy zdůrazňována nedotknutelnost a posvátnost
lidského života; proč bychom měli a chtěli
rozbíjet tuto tradici? Princip vzájemné pomoci
a vzájemné odpovědnosti býval základem civilizace.
Zabitý člověk již trpět nebude, žijící lidé však
budou zcela jistě trpět bez principu nedotknutelnosti
života a bez podpory zákazu zabíjení. Těžce
nemocní a umírající by měli pocit, že volba smrti
je to, co jejich okolí od nich očekává, a že by tedy
bylo sobecké chtít dále žít. Z „práva“ na eutanazii
by se velmi snadno stala povinnost, a to i vzhledem
k zátěži, kterou těžce nemocní kladou na své
1369 Pro NE eutanazii.indd 61 19.3.2008 14:36:57
62
okolí (veřejné finanční prostředky, oběti od příbuzných
a přátel, těžkosti ošetřujícího personálu).
Pokud jde o vztah lékaře a nemocného, pak je
známo, že nemocní většinou udělají to, co jim lékař
doporučí, a to bez mnoha otázek. Je-li nakloněn
eutanazii, pak to nemocný může také vnímat
jako výraz nedostupnosti jakékoliv jiné možnosti.
Uzákonění eutanazie by jistě podlomilo i snahu
ošetřujícího personálu, pokud jde o podporu vůle
nemocného k životu.
A tak lze uzavřít, že neexistuje žádné morální,
legální nebo sociální opodstatnění pro legalizaci
eutanazie. Dobro by bylo iluzorní a sociální konsekvence
hrůzné.
odkaz