V téže době, kdy se světový ekonomický a finanční systém přibližuje k možnosti úplného zhroucení, objevují se znaky toho, co můžeme očekávat v masovém měřítku v blízké budoucnosti po celé Evropě.
Ve Španělsku, v zemi, která byla jen před několika lety uváděna jako zářný příklad skutečného podnikatelství v oblasti nemovitostí, mezinárodního turismu; v zemi, která se mohla pyšnit stále se zvětšující střední třídou, je nyní situace tak špatná, že mnoho lidí není s to uspokojit ani základní životní potřeby.
Sociální sítě napříč kontinentem jsou viditelně přetížené a hroutí se natolik, že nezaměstnaní Španělé začali rabovat supermarkety, aby se vůbec mohli najíst. V Cadizu a v Seville, kde se míra nezaměstnanosti pohybuje okolo 32 procent, se lidé dali dohromady, aby vyrabovali místní obchody a připravili je tak o tři tuny potravin – část z tohoto lupu byla poskytnuta místním potravinovým bankám.
Fernando Ferfal Aguirre, autor knihy Jak přežít ekonomický kolaps, byl v Argentině na počátku roku 2000, kdy země procházela hyperinflací a zhroucením měny. Aguirre říká, že tyto zoufalé činy jsou přesnou kopií toho, čím procházela tehdy Argentina a je třeba s nimi počítat, jak se krize bude prohlubovat.
Abychom k těmto lidem byli spravedliví, oni nekradli alkohol, ani televizory s velkou obrazovkou, nicméně pokud si někdo bere něco, co mu nepatří, výsledek je stejný. Nicméně, zachovali byste se jinak, pokud byste nebyli s to jiným způsobem sehnat jídlo a strávili měsíce jako nezaměstnaní?
Jen před pár lety Španělé žertovali o nové vlně imigrantů, když říkali, že ve Španělsku si teď každý může dovolit mít „Sudecu“ jako posluhovačku.
Sudeca je pejorativní termín podobný slovu Wetbecks (hanlivé označení užívané v USA pro mexické imigranty). Je to docela smutné, protože tito „Sudecas“ jsou děti a vnoučata Španělů, kteří odešli do Jižní Ameriky kvůli občanské válce ve Španělsku. Nyní Španělé prožívají na vlastní kůži to, čím v minulosti procházeli jejich jihoameričtí příbuzní, „Sudecové“.
Pohled na Španěly, jak vybírají popelnice (mnozí z nich jsou důchodci), se stal ve Španělsku a v dalších evropských zemích, kam odešli za prací, běžných jevem.
Dnes ráno jsme se dozvěděli, že 46.7 milionů Američanů – nový rekord – pobírá vládní potravinové dávky. To znamená, že problémy, které vidíme ve Španělsku a v dalších evropských zemích, nejsou pouze na jedné straně oceánu. Odehrávají se zde, u nás doma, v Americe.
Jediným důvodem pro to, proč ve Spojených státech ještě nedochází k vykrádání obchodů s potravinami takovým způsobem jako ve Španělsku, je skutečnost, že naše sociální síť ještě stále dokáže pokrývat základní životní potřeby většiny populace. Nicméně, jak porostou ceny, jak bude docházet k dalšímu ničení množství pracovních míst, a jakmile se přidá další množství lidí k již existujícím 100 milionům, kteří dnes pobírají některou z forem vládní sociální pomoci, bod zlomu se přiblíží.
Ve Španělsku, jen před pár lety, žili lidé na vysoké noze. Drahé domy, drahá auta, luxusní dovolené a večeře v restauracích, stále expandující úvěrový limit a vůbec žádné starosti. Zní vám to povědomě?
Titíž lidé, kteří by se vám před pěti lety vysmáli, pokud byste jim řekli, že jejich ekonomika zkolabuje a jejich země bude čelit masivnímu dluhu, jenž uvrhne většinu populace do chudoby – titíž lidé se dnes probírají v odpadcích v naději, že tam najdou nějaký chléb, rýži nebo zeleninu, které by se mohli najíst.
Taková je skutečnost.
Breakdown: Three Tone of Food Looted From Grocery Stores In Spain As Million Strugle, vyšel na SHTFplan.com, překlad pro Freeglobe.cz, R. Václav
Čítajte viac:
odkaz
Zakiaľ žil, kradol...
