hoď ma hore
Milí diskutujúci. Pri diskutovaní prosím: 1. nepridávaj témy pozostávajúce len z odkazov alebo jednoslovné témy / 2. nepridávaj uražlivé alebo vulgárne komentáre. Ak tieto pravidlá nedodržíš, tvoja téma pravdepodobne skončí v koši. Príjemné diskutovanie :)
none
ak chceš diskutovať, musíš sa registrovať. registrácia

tu sa nachádzaš : 

hlavná stránka  /  politika  /  téma

Vše se mění, jsme bohatší, vyšší i chytřejší než před lety. Tak buďme také šťastnější

príspevkov
2
zobrazení
1
tému vytvoril(a) 26.10.2019 22:06 the X
posledná zmena 26.10.2019 23:29
1
26.10.2019, 22:06
Abychom si mohli odpovědět na otázku, zda se máme lépe ? a v jakém smyslu ?, bude možná užitečný pohled z mírného odstupu, který se netýká jen naší republiky. Nápomocná je zde kniha Rational Optimist od Matta Ridleyho.
Od roku 1800 se počet lidských obyvatel této planety zšestinásobil, průměrný očekávaný věk více než zdvojnásobil a reálný průměrný příjem více než zdevítinásobil. Jen od roku 1955 do roku 2005 vydělával průměrný obyvatel planety více než třikrát tolik (očištěno od inflace). A nárůst se zdaleka netýká jen vyspělého světa. Průměrný věk Jihokorejce se za poslední půlstoletí prodloužil o neuvěřitelných 27 let ? za padesát let o dvacet sedm let! Jeho průměrný příjem vzrostl patnáctkrát ? a je tak zároveň zhruba patnáctkrát vyšší než u jeho severokorejského protějšku, kde v tomto smyslu zmrzla doba. Průměrný Mexičan se dožije déle než průměrný Brit v roce 1955.
Ve srovnatelných ukazatelích dnes v Botswaně vydělávají více než Finové v roce 1955. Novorozenecká úmrtnost v Nepálu je nižší než před padesáti lety v Itálii. Procento Vietnamců žijících na méně než dvou dolarech denně se snížilo z 90 procent na třicet během posledních dvaceti let.
Bohatší jsou ještě bohatší, píše Ridley, ale chudému světu se dařilo ještě lépe. Chudí v rozvojových zemích zvýšili svou spotřebu dvakrát více než svět jako celek mezi roky 1980 a 2000. Podle odhadů OSN se za posledních padesát let snížila chudoba více než za celých posledních 500 let. Rok 1955 byl přitom sám o sobě symbolem výborného období, známý ekonom Galbraith píše v roce 1958, že jsme se stali tak "bohatou civilizací", že už nevíme coby, a tak nastupuje generace zbytečných výrobků, na které potřebujeme vábení reklam, abychom je vůbec vzali v potaz.
Od té doby je průměrný obyvatel USA o sedm a půl centimetru vyšší a svět jí o třetinu více kalorií než před půl stoletím. V roce 1955 má osm z deseti obyvatel USA doma tekoucí vodu, centrální topení, elektriku, pračku a ledničku. Skoro nikdo z nich na tyto vymoženosti v roce 1900 nepomyslel… Jak jsou na tom vlastně dnešní chudí? 99 procent z nich má elektriku, tekoucí vodu, splachovací toalety a ledničku. A chudí? Devadesát pět procent dnešních chudých Američanů má televizi (ehm, barevnou), osmdesát osm telefon, sedmdesát jedna procent automobil a sedmdesát procent má doma klimatizaci. Srovnej s rokem 1970, kdy mělo ze všech obyvatel USA klimatizaci jen 36 procent.
A ještě jeden komentář k výšce, který zase hovoří o snižujícím se rozdílu mezi bohatými a chudými: britská aristokracie byla v roce 1800 o neuvěřitelných patnáct centimetrů vyšší než průměr populace, dnes je to jen o pět. Podobně se zvyšuje IQ, o tři procenta za desetiletí. Dnes je průměrné IQ ve Španělsku o 9,7 procenta vyšší než před třiceti lety. A toto průměrné IQ není taženo zvyšováním inteligence těch nejinteligentnějších, ale naopak největší změny lze vidět u lidí s nižším IQ. A ať už si myslíte o testech inteligence cokoli, přece jen to cosi, co prudce vzrostlo, měří.
Jiný způsob, jak si na lepšení světa posvítit, je skrze světlo. V roce 1800 vám hodina průměrné práce koupila deset minut umělého osvětlení na čtení v noci. Dnes si za stejných šedesát minut práce můžete koupit 300 dní umělého světla. Obráceně řečeno, jedna hodina nočního čtení téměř dva tisíce let před Kristem stála dělníka v Babylonu více než padesát hodin práce (svítilo se sezamovým olejem). Na dnešní hodinu elektrického osvětlení s moderní úspornou žárovkou musíte tvrdě makat půl vteřiny. V roce 1800 to bylo šest hodin (svíce). To je 43 200krát méně než dnes.
A ještě jedno srovnání. Pamatujete si, jaký to byl svátek ? a drahé povyražení ? jíst v raných devadesátých letech v McDonaldu? Jak to pro nás bylo na hraně luxusního jídla? Tak Američanovi trvalo v roce 1950 třicet minut průměrné mzdy, aby si mohl koupit jeden cheeseburger. Dnes jsou to minuty tři. Jistě, existují důvody k stížnostem, ale objektivně měřitelných jich ? co se ekonomického bohatnutí týče ? moc není.
Číselně srovnatelné hodnoty nám našeptávají, že máme mnoho důvodů být šťastnější, zbytek je na nás. Brzy se budeme ohlížet, jak a zda se nám žije lépe za 30 let od pádu železné opony. Přišlo mi dobré tuto úvahu začít z širšího kontextu. A pro našince: srovnejte dnešní průměrné nákupní vozíky v běžných supermarketech s těmi tuzexovými před 30 lety.
Psáno pro HN
none
2
26.10.2019, 23:29
Kasafran tu uz daval zaujimavejsi clanok

Zopár myšlienok z nadhľadu pre reptajúcu Slovač...
...a furt sme tu!!!
Prepáčte hrubé výrazy....

Nie sme veľmi hrdý národ. Lenže sme tu furt.
Prišli Avari, zotročovali a zabíjali nás, potom vymreli a my sme tu furt.
Prišli Frankovia, rabovali, odtiahli a vymreli, my sme tu furt.
Prišli Maďari, tisíc rokov nás utláčali, včuľ majú viac našej krvi ako mongolskej a my sme tu furt.
Nakrátko prišli Nemci, sekírovali nás, potom odišli, my sme tu furt.
Prišli žido-boľševici, dirigovali nás, odišli a my sme tu ešte stále furt.
Prišla židovská svetovláda Únie, cecajú nás ich bankstri, ale sa im to nejako rozpadá, a my tu budeme furt. Ťažko nás poraziť, keď nebojujeme!

Politika tu stojí za ****o. Svätá pravda.
Naši politici sú riťolízači svetovládnych, ktorí im za to dovolia tak trocha kradnúť.
Ale je fakt, že sme ich zvolili vo voľbách, ktoré nám dovolili.
Na politikov môžeš nadávať nahlas a nikto ťa nezatvorí? To nie je zlé.

Žijeme v drahote a biede. Ale hladom neumierame už vyše sto rokov.
Štvrtina ľudí má denne na fajčenie, polovica na benzín a tri štvrtiny na slopanicu. To nie je zlé.
Počasie stojí za ****o. Zopsulo sa, žiadne letá, žiadne zimy.
Ale nemáme cunami, ničivé tornáda ani zemetrasenia. To nie je zlé.

Príroda stojí za ****o. Ani poriadne hory, ani more, ani džungľa. Ale nemáme na každom kroku jedovaté hady, chlpaté pavúky, moskyty, v lese na teba neskočí hladný tiger a pravdepodobnosť, že ťa do Váhu stiahne krokodíl, je pomerne nízka. To nie je zlé.

Celé je to tu na ****o
Je to presne tak. Ale nikto nás tu nedrží. Môžeme sa kedykoľvek zobrať a odsťahovať sa na iné, lepšie miesto, kde bude všetko ako v US filme či seriáli. To nie je zlé.

Nič dôležité tu nemáme, takže nám to nikto ani nechce vziať. Nič nám zas tak príliš nechýba, takže sami na nikoho neútočíme. Nie sme bohatí, aby sa nám sem sťahovali hladné hordy, a nie sme zďaleka tak chudobní, aby sme sa vysťahovali sami. To nie je zlé.

Vďaka Pánu Bohu, aj keď nedržíme ako národ veľmi pohromade, ale ani sa veľmi nežerieme a neubližujeme si. Nikto nás až tak ako jednotlivcov neobmedzuje a nemá tendencie nás násilím odnárodňovať. Robia to skryte.
Ak existuje na svete miesto, kde sa môže každý ako tak v pokoji a slobodne rozhodnúť, čím chce byť, ako chce žiť a čo chce dosiahnuť, tak je to tu.

Dovolia nám v obmedzenej miere študovať, cestovať, podnikať, pracovať, chlastať, reptať na čokoľvek, čo chceme. Odtiaľ-potiaľ, nič významnejšie. A to nie je zlé.
Akurát by neškodilo si to sem tam pripomenúť.
Páči sa mi moja vlasť. Zostanem tu aj tento rok.

Milan Kenda
none

najnovšie príspevky :

prevádzkuje diskusneforum.sk kontaktuj správcu diskusného fóra vytvoril dzI/O 2023 - 2024 verzia : 1.05 ( 27.4.2024 1:45 ) veľkosť : 98 197 B vygenerované za : 0.094 s unikátne zobrazenia tém : 74 024 unikátne zobrazenia blogov : 1 622 táto stránka musí používať koláčiky, aby mohla fungovať...

možnosti

hlavná stránka nastavenia blogy todo

online účastníci :

nikto je online

hľadanie :

blog dňa :

odkaz Je to ako spoznať naplno svoj potenciál a využiť ho 😉 Je to ako ísť na 100% svojej kapacity, ktorú ako ČLOVEK si schopný mať 😉 Je to ako by si sa zobudil do nového nádherného sveta ...

citát dňa :

Ten, kto spadol a znova vstal je oveľa silnejší, ako ten, ktorý nikdy nespadol.