Neposkvrněná a její medailka
- Nosme Zázračnou medaili
6. kapitola
Nosme Zázračnou medaili
Takový odkaz předala sama Panna Maria Kateřině Labouré: „Dej zhotovit takovou medaili. Ti, kteří ji budou nosit na krku, dostanou velké milosti. Mnoho milostí dostanou všichni, kteří ji budou nosit s důvěrou.“ Sama Panna Maria žádala, abychom medaili nosili a určila také, jak ji nosit.
Takové nošení medaile, které doporučila Panna Maria, je projevem správné úcty k posvátným znakům, Církvi tak drahým. 2. všeobecný nicejský sněm v roce 787 přesně určil ve srovnání s obrazoborci, jaká je katolická úcta k obrazům svatých.
Neprotiví se ustanovením Starého zákona, který zakazoval ze dřeva zhotovené sochy a jiné znázornění božstev. Bůh při vtělení vzal na sebe lidskou podobu a tu je možné znázornit.
Obrazům a sochám Pána Ježíše, Panny Marie a svatých připisujeme jen relativní úctu. Neuctíváme kus kovu nebo malbu. Pouze nás vyzývají uctít toho, koho představují. Tak je tomu například, když při sobě nosíme nebo líbáme fotografii matky. Projev úcty nepatří jen kusu papíru, ale matce.
Je celkem přirozenou potřebou i nejvyrovnanějšího člověka mít u sebe obraz milované bytosti, hlavně matky. Proč by tedy křesťan nenosil obraz své nebeské Matky, Panny Marie? Zvlášť Zázračnou medaili, která Ji tak představuje, jak chtěla být Ona sama vyobrazená? A to i tehdy, když nebereme v úvahu, kolik teologického bohatství se v ní skrývá. Ona je geniálním, vnuknutým souhrnem celé mariánské teologie, jak ji podává Církev.
Církev medaili posvětila. Liturgická modlitba posvětila doporučení Panny a přeměnila tak ve svátostinu Její obraz, který máme nosit s vírou a s důvěrou.
Svátostina je Církví ustanovený, schválený, posvěcený prostředek na oživení víry, modlitby a na získání milostí pro duši.
Církev velmi dobře ví, že potřebujeme vnější znaky, abychom oživili svoji modlitbu. Ví, že potřebujeme vidět, dotknout se, políbit křížek, medaili, aby se oživila naše víra a láska k Pánu Ježíši a Panně Marii.
Nošení zázračné medaile nám účinně pomáhá vytvořit dětský, milující postoj k naší nebeské Matce. Zjistili to a mohou to potvrdit všichni, kteří ji nosí. Kolikrát se zapomeneme pomodlit ranní modlitbu? Ten, kdo nosí „Zázračnou medaili“, si spontánně uvědomí hned ráno tuto povinnost a přenese se v myšlenkách k Pánu Ježíši a k Panně Marii. I když to je jen nakrátko, přece začal den s Pánem Bohem a Pannou Marii. Častý pohled na tuto medaili usměrní naše myšlenky na nadpřirozeno, povzbudí nás vzývat Pannu Marii.
Kdo kdy spočítá milosti, které dostaneme právě při rychlé, dětské prosbě k Panně Marii, hlavně když prosíme s důvěrou? „Mnoho milostí dostanou ti, kteří ji budou nosit s důvěrou.“
Kdo ví, kolik proseb a dobrých vnuknutí vzbudí naše medaile u těch, kteří vidí, že ji nosíme?
Kdo je schopný vyjádřit, jaký uctivý postoj zaujme snoubenec, manžel, když vidí, že bytost, kterou tak velmi miluje, je pod ochranou Panny Marie? Zázračná medaile mu připomíná její křesťanskou důstojnost.
Ano, nosme s důvěrou Zázračnou medaili. Církev a Panna Maria, Matka Církve, vědí, co dělají, když vyzývají svoje děti, aby nosily s vírou a důvěrou tento požehnaný předmět, který povzbuzuje k modlitbě, přitahuje milosti do duše a často chrání i tělo.
odkaz
