Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem; nebyl jsem přece komunista.
Když zavírali sociální demokraty, mlčel jsem; nebyl jsem přece sociální demokrat.
Když přišli pro odboráře, mlčel jsem; nebyl jsem přece odborář.
Když přišli pro Židy, mlčel jsem, nebyl jsem přece Žid.
Když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by se mohl ozvat.
protestantský pastor a teolog Martin Niemöller (1892-1984).
V knize Příběh jednoho Němce píše Sebastian Haffner jak o nacifikaci, tak o samotném převratu nacistů v Německu.
Jde o to skutečně porozumět tomuto procesu, abychom byli schopni vidět a rozeznat znemení a příznaky toho, jak dojde k tomu, aby civilizovaná země mohla být řízena šílenci, kteří v té době usilovali využít obyvatelstva jako pěšáků pro ovládnutí celého světa, jak historie nasvědčuje bylo úmyslem Hitlera. Tedy stejný cíl, který žene kupředu sio-konzervativce v dnešní době.
Jeden dojem po přečtení Hafnerova očitého svědectví z jámy lvové, je způsob jakým se proces zla - co Andrzej Lobaczewski nazývá "ponerizace" - postupně a nenápadně vplížil na Němce. Haffner nás vezme sebou na cestu, kde můžete vidět a citit události jak se tehdy staly podle jeho popisu, což silně kontrastuje s událosmi v dnešní době.
To o čem píše je přesný popis toho, o čem Lobaczewski pojednává v Political Ponerology, tedy o způsobu jakým pracují devianti, jak vytváří své rozvětvéné sítě mezi obyvatelstvem, jak zastrašují a ovládájí, a pokud máte otevřené oči můžete dále v pozadí vidět práci Sionistů, neboť nic jiného nevystvětlí záhadné opuštění německého lidu jejich jinak "důstojnými vůdci" různých stran, svazů a skupin.
Co ale způsobí, že se celá společnost stane zranitelnou? Haffner popsal co se stalo, ale abychom porozuměli psychologii proč se tak stalo, je třeba se obrátit na Lobaczewského. Jak dojde k tomu, že se celá společnost nervově zhroutí a spadne do stavu úplného morálního kolapsu? Jak se lidé stanou nachýlnými vůči machinacím patologických deviantů? Lobaczewski napsal:
Během bezstarostného odbobí míru a sociální spravedlnosti, se děti z privilegovaných rodin naučí vytlačit ze svého pole vědomí jakékoliv nepohodlné pojmy, které naznačují, že oni a jejich rodiče mají prospěch z nespravedlnosti. Mladí lidé se naučí vyloučit morální a duševní kvality kohokoliv, jehož práci využívají pro své nadměrné zvýhodnění.Mladé mysli tudíž přijmou zvyk podvědomého výběru a nahrazování dat, což vede ke konverzně histerickému způsobu uvažování. Vyrostou z nich poněkud hysteričtí dospělí kteří, způsobem již uvedeným, svou histerii poté přenesou na mladší generaci, která následně tyto vlastnosti rozvine na vyšší úroveň. Tyto histerické vzory pro zkušenosti a chování se rozrůstají a začnou se šířit směrem dolů, od privilegovaných tříd, dokud nepřekročí hranici splnění prvního kritéria ponerologie.
[Atrofie přirozených kritických schopností vůči patologickým jednotlivcům se stane bránou pro jejich aktiivty, a ve stejnou dobu kritériem pro rozeznání tohoto spojení jako povahy ponerogenické. Pojďme tedy toto nazvat jako první kritérium ponerogenege.]
Poté co se návyky podvědomého výběru a nahrazování myšlenkových dat rozšíří na makro-sociální úroveň, rozvine se ve společnost tendence opovrhovat kritikou založenou na faktech a ponižování kohokoliv, kdo bije na poplach. Opovržení je dále projevováno vůči těm národům, které si zachovaly normální myšlenkové pochody a také kvůli jejich názorům. Egotistického myšlení - terorizování je dosaženo samotnou společností a procesů uvnitř společnosti prostřednictvím konverzivního myšlení. To odstraní potřebu cenzury tistku, divadel nebo vysílání, neboť patologicky přecitlivělý cenzor žije uvnitř každého z občanů. Když vládnou tři "ega", egoismus, egotismus a egocentričnost, ztratí se pocit společenské soudržnosti a zodopovědnosti, a tato společnost se rozštěpí do skupin, jejichž nevraživost vůči sobě roste. Jakmile hysterické prostředí přestane rozlišovat mezi názory omezených, ne zcela normálních lidí, a těmi od normálních, rozumných lidí, dodá to prostor pro aktivování patologických faktorů…
viac na
odkaz
