odkaz
Všechno to začalo v roce 2014, kdy se ponížená Výmarská republika Rusko konečně vstala z kolen a připojila k sobě Sudety Krym - v důsledku čehož si vysloužila sankce proti svému establishmentu, nejvyšším úředníkům a některým odvětvím ekonomiky.
V reakci na sankce Evropy a USA zavádí ruské vedení tzv. „protisankce“ – zákaz dovozu kvalitních potravin z EU. A zde je třeba poznamenat jeden zásadní a velmi důležitý moment - pokud se sankce Evropy a Spojených států týkají pouze nejvyššího vedení Ruska a úředníků, nikoli však obyčejných Rusů, pak „protisankce“ (embarga), uvalená Ruskem se přímo dotkla každého běžného Rusa. Na to je starý ruský vtip, odrážející poměry v rodině alkoholika: „tati, ty teď budeš méně pít? - ne, synu, teď budeš méně jíst.“
Překvapivě, ale spousta Rusů to neví a nechápe to, domnívajíce, že kvalitní výrobky zmizely z regálů kvůli evropským sankcím, nikoli kvůli odvetným „protisankcím“, zavedeným ruským vedením ve skutečnosti proti svým vlastním občanům.
Končí hypermarkety značek Auchan, Lenta, Karusel, Magnit, zůstávají jen menší potravinové obchody a la sovětský „Gastronom“. Bez ohledu na to, co nám ruští propagandisté vykládají, průměrný plat v Rusku činí nějakých 20.000,- až 25.000,- rublů, což je cca 300–400 USD. A to je stále považováno za dobrý plat! Samozřejmě je téměř nemožné uživit rodinu za tyto částky, lidé začínají šetřit na všem, a v hypermarketech je stále méně a méně kupujících.
(z originálu Maxima Miroviča preložil Oleg Najdonov)