Júnový súboj Tomio Okamura vs. pravda. Okamura prehral rozdielom triedy.

Český politik Tomio Okamura má zlý mesiac. Taký zlý, že aj konšpiračný web Aeronet sa voči nemu vymedzuje. Na Facebooku získal vôbec ako prvý politik pečiatku dezinformátora.

Poslanec a predseda hnutia SPD Tomio Okamura patrí v Česku dlhodobo k politikom, ktorí pravidelne šíria dezinformácie a v princípe na tom stavia svoju kariéru. O niektorých jeho dezinfo počinoch sme písali aj tu, tu alebo tu.

Okamura stavia svoju politickú kariéru na populistickej a najmä antiEÚ rétorike, migrácii, útočí na mainstreamové médiá, či mimovládne organizácie. Zároveň obhajuje Putinov režim, jeho politiku a je hlasným kritikom protiruských sankcií. Klasik by povedal, že keby bol platený Kremľom, nesprával by sa inak.
Už aj vlastným ide na nervy

K Okamurovým spojencom v šírení dezinformácií patril donedávna aj český dezinformačný web Aeronet, ktorý je plný nezmyslov a hoaxov. Niektorí členovia Okamurovej strany SPD ako napríklad predseda parlamentného výboru pre bezpečnosť Radek Koten tento server využívali ako zdroj informácií.

Vzťahy medzi Aeronetom a SPD však za posledný rok a pol dosť citeľne ochladli. Konflikt môže mať spojitosť s odchodom poslanca Ľubomíra Volného z hnutia.

Po rozhovore Volného pre Aeronet a nasledujúcej sérii kritických článkov k SPD sa hnutie s Aeronetom rozkmotrilo.

A konflikty pokračujú dodnes. V polovici júna Okamura na svojej facebookovej stránke označil Aeronet za „protivlastenecký server“.

Okamura obvinil Aeronet zo šírenia lží o SPD. Aeronet totiž obvinil SPD z hlasovania za Komisiu pre hybridné hrozby, kam spadá aj konšpiračný web.

Následne Okamura prišiel s vlastnými prejavmi hybridných hrozieb, medzi ktoré podľa SPD patria aj „neziskovky Goergea Sorosa“ a „dezinformácie slniečkárskych médií“.

Konšpirátor kričí chyťte konšpirátora

Nezhody medzi bývalými spojencami pokračujú aj v júli. Hneď v prvý júlový deň Okamura odkazuje Aeronetu, že je „dezinformačný web“.

Zároveň sa Okamura vymedzuje voči tvrdeniam Aeronetu, že v parlamente založil skupinu ČR – Afganistan. Podľa neho je realita iná. Hneď v ďalšej vete však píše, že sám inicioval vznik takejto skupiny (!!!). Okamura tvrdí, že skupina je potrebná, aby riešila repatriáciu Afgáncov späť domov, či zvyšujúci dovoz drog z tejto krajiny.

Cisár Okamura – prvý medzi dezinformátormi

Okamura si nedávno pripísal aj jedno neslávne prvenstvo. Podľa Infosecurity.sk sa stal prvým českým politikom, ktorému Facebook označil príspevok za nepravdivý. Facebook pritom na rozdiel od Twitteru neoznačuje pôvodné príspevky politikov aj keď sú nepravdivé.

Príspevok, ktorý Okamura zdieľal na Instagrame však nebol jeho vlastný. Už pred tým sa totiž objavil na webe Ne.cz. Príspevok o EÚ kontroloval ako factchecker český portál demagog.cz.

Okamura pritom patrí v Česku k najvplyvnejším dezinformátorom. Za posledný rok sa s 3,86 milióna interakcií približoval výtlaku veľkého spravodajského portálu iDnes.cz.
Okamurov výmysel o ČT

Aby toho nebolo málo, tak zlý mesiac zaklincoval Okamura strelou do nohy. V snahe dokázať, že Česká televízia neinformuje o kriminalite migrantov vytiahol Okamura zábery z Nemecka, ku ktorým napísal „Tohle Vám v ČT asi neukážou. Podívejte se, jak imigranti rabují v Německu. Stop migraci, stop násilí!“

Problémom je, že tie isté zábery použila vo svojej reportáži ČT iba deň pred tým, ako sa Okamura pohoršoval nad tým, že ČT o rabovaní migrantov mlčí.

SPD a večný nepriateľ Soros

V Okamurovej strane SPD majú nadovšetko radi amerického finančníka Georga Sorosa (89), ktorý podľa nich je zodpovedný skoro za všetko zlo na svete. Bunka SPD vo Vyššom Brode nedávno šírila údajný Sorosov výrok „Zničenie bielych západných kultúr migráciou je moja posledná pomsta na ľudstve, než vyhasne moje svetlo.“

Ako však upozorňuje factchecková stránka manipulatori.cz, neexistuje žiaden dôkaz, že by takýto výrok Soros niekedy povedal.

Výrok pochádza z krajne pravicového blogu True News World. V článku, z ktorého SPD vychádza sa taktiež píše, že Soros slúžil v jednotkách SS.

Ako je všeobecne známe, tak nacistické špeciálne jednotky do svojich radov prednostne prijímali desaťročných židovských chlapcov.

Samozrejme, je to hlúposť. Soros sa narodil v roku 1930 a v okupovanej Budapešti prežil iba vďaka tomu, že sa vydával za kresťanského krstného syna ministra pôdohospodárstva, ktorý mimochodom doma schovával svoju židovskú manželku.

V Česku poprvýkrát označili politický príspevok za hoax. Zdieľal ho známy politik



Na sociálnej sieti Facebook bol prvý politický príspevok označený za nepravdu

Týmto spôsobom sú tak kontrolované aj príspevky politikov, ktoré ale fact-checkeri Facebooku nemôžu riešiť. Tejto práce sa zhostil práve spomínaný projekt Demagog.cz, ktorý nedávno overil aj príspevok českého politika na Instagrame. Na tejto dcérskej sociálnej sieti Facebooku zdieľa Tomio Okamura príspevok s informáciami a štatistikami od ekonóma Thomasa Pikettyho, v ktorom boli čiastočne nepravdivé informácie o tom, že členstvo Českej republiky v EÚ je nevýhodné.

odkaz

Okamura klamal o rómskom koncentračnom tábore a znovu manipuloval s peniazmi svojho hnutia

Na šéfa českého xenofóbneho hnutia SPD podali trestné oznámenie za jeho slová o koncentračnom tábore pre Rómov. Okrem toho zo straníckych účtov bez vysvetlenia zmizli peniaze.

Manipulácia s faktmi, šírenie klamstiev a pochybné financovanie sú pomerne typické pre populistické politické sily. V posledných dňoch to pre české hnutie Sloboda a priama demokracia (SPD) Tomia Okamuru platilo vrchovato.
Okamura spochybňuje tábor pre Rómov

Najväčší problém Okamurovi spôsobil jeho vlastný výrok. Povedal ho v rozhovore pre reportérku DVTV Danielu Drtinovú a jeho hlavnou myšlienkou bolo, že koncentračný tábor pre Rómov v Letoch pri juhočeskom Písku nebol oplotený a ľudia tam mali voľný pohyb.

Týmto výrokom pobúril českú komunitu historikov aj židovskú obec. Múzeum rómskej kultúry žiada od neho ospravedlnenie. Ľudovci zase žiadajú, aby sa vzdal postu podpredsedu poslaneckej snemovne.

Okamura si napriek znevažovaniu utrpenia Rómov chybu priznať nechcel. V čom ho podporil podpredseda xenofóbneho SPD Radek Rozvoral s tým, že podľa jeho historických materiálov z internetu celý tábor oplotený nebol.

Okamura sa svoje slová snažil zľahčovať s tým, že Drtinová naňho tlačila a celá republika vedela, že má 39-stupňovú horúčku. Na svojej facebookovej stránke sa nakoniec ospravedlnil, avšak s dodatkom, že plot nikto nestrážil.

Odvolal sa pritom na kontroverzného historika, ktorý pomáhal prezidentovi Milošovi Zemanovi, keď si vymyslel, že známy prvoprepublikový novinár Ferdinand Peroutka bol sympatizantom Hitlera.

Nie je to prvý raz, čo členovia hnutia začali históriu koncentračného tábora spochybňovať. V decembri na zjazde SPD jeho odborník na kultúru Miloslav Rozner rozprával, že by nevyhodil z okna pol miliardy za likvidáciu fungujúcej firmy pre neexistujúci pseudokoncentrák.

Narážal tým na to, že za likvidáciu ošipárne v priestoroch bývalého koncentračného tábora vyplatila vláda Bohuslava Sobotku (ČSSD) majiteľovi 450 miliónov českých korún.

Koncentračným táborom v Letoch prešlo do roku 1943 vyše 1300 osôb. Počet úmrtí priamo v tábore sa odhaduje na najmenej 326, pričom mnohí boli deportovaní ďalej do Osvienčimu. Viacerí zomreli počas epidémie týfusu, ktorý sa v tábore rozmnožil na prelome rokov 1942-43. Na mieste tábora dnes stojí pamätník a po zbúraní ošipárne by sa mal ďalej rozširovať.

Na Roznera aj Okamuru podali občianski aktivisti trestné oznámenia za popieranie holokaustu.
Záhadné zmiznutie miliónov

V prípade SPD tiež dodnes nie je objasnené, kam zmizli milióny českých korún z transparentného účtu hnutia.

Opakuje sa tak situácia z roku 2014, keď Reflex zistil, že strana Úsvit platila milióny českých korún mesačne svojmu predsedovi Okamurovi. Po zisteniach ho zo strany vylúčili a Okamura si založil hnutie SPD, s ktorým sa po minuloročných októbrových voľbách pohodlne dostal do parlamentu s kampaňou založenou na heslách proti migrantom a moslimom.

V roku 2018 si server Seznam všimol, že z volebného účtu hnutia zmizli všetky peniaze, čo teraz prešetruje český Úrad pre dohľad nad hospodárením strán.

Okrem iného ho zaujalo, že SPD zaplatilo takmer 7,4 milióna českých korún za mediálne poradenstvo a PR. Komu, Okamura najskôr nechcel prezradiť.

Teraz tvrdí, že ide o firmu Play Net. Ako zistil Seznam, ide o firmu, ktorá má ročné tržby okolo pol milióna korún, pričom na svojej stránke nemajú zverejnené žiadne referencie ani opis práce. Jeden zo spolumajiteľov firmy Radomír Pekárek zakladal TV Barrandov, ktorá otvorene podporovala Miloša Zemana v prezidentských voľbách. Vlastní tiež stránku prvnízprávy.cz, ktorá figuruje na zozname nedôveryhodných webov Konšpirátori.sk.

Okamura s financovaním zvláštnych firiem nemá prvú skúsenosť. Strana Úsvit za jeho éry platila šesťtisíc korún na hodinu za poradenstvo firme, ktorá sídlila v chatovej oblasti na okraji Prahy obývanej bezdomovcami.

Po afére nakoniec SPD peniaze na účet vrátilo. Záhadné pohyby na účte vysvetlili tým, že peniaze len presunuli z volebného na stranícky účet. Zákon to však nedovoľuje – peniaze na volebnom účte majú zostať nedotknuté 180 dní po voľbách. SPD sa bráni, že o tom nevedelo.

👍: Bijoux

Tomio môže byť podľa novinárov Pitomio, rozhodol o tom súd

Stačí, aby to bola oprávnená kritika a novinári môžu použiť svoj novotvar "Pitomio". Podpredseda českej Poslaneckej snemovne Tomio Okamura sa na súd obrátil potom, ako týždenníku Reflex opakovane použili túto kontroverznú prezývku, ktorá je spojením českého slova pitomec a jeho mena.

Tomio Okamura sa na súd obrátil potom ako opakovane v týždenníku Reflex ešte v roku 2013 použili v spojitosti s jeho menom označenie Pitomio. Týždenník sa síce Okamurovi ospravedlnil na webe, ale odškodné mu neuznal. Okamura podal aj dovolanie, ale nebolo mu to nič platné. Justícia navyše vo všeobecnej rovine pripustila, že novinári môžu označenie "Pitomio" použiť v rámci oprávnenej kritiky.
odkaz

👍: Bijoux

Debata s Okamurou: Deset výroků, sedm lží! Kdy mluvil pravdu?

Hostem pátého speciálního vydání pořadu Napřímo byl ve čtvrtek předseda SPD Tomio Okamura. Řeč byla o politických rivalech SPD, migrantech či dvojí kvalitě potravin. Podívejte se, v jakých případech mluvil šéf SPD pravdu a v čem lhal.

Svobodu a přímou demokracii (SPD) v debatě před volbami do Evropského parlamentu, které se v Česku budou konat 24. a 25. května, zastupoval její předseda Tomio Okamura. Moderátor Jaroslav Brousil začal diskuzi nezvykle otázkou na aktuální domácí témata.



Protichůdné reakce vyvolala nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Tisíce lidí proti ní demonstrovaly v Praze i v dalsích městech, třetí protest je znovu svolán na pondělí. Okamura kritizoval politiky, kteří se na demonstraci objevili.

odkaz

FARA, ukradl text našeho webu a překroutil ho

Ruské ministerstvo spravedlnosti nedávno oznámilo, že zařadilo českou humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam organizací, které jsou v Rusku nežádoucí. Ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka informace o zařazení na seznam nepřekvapila. Organizace podle Pánka v reakci na toto momentálně zastavuje podporu svých ruských spolupracovníků, aby je neohrozila. „Budeme muset částečně promyslet a upravit, jak pracujeme. Neznamená to ale, že bychom chtěli v Rusku skončit,“ řekl Radiožurnálu.

Jak upozorňují Lidové noviny, rozhodnutí ruského ministerstva spravedlnosti však není ničím ojedinělým – česká organizace je na seznamu nežádoucích již devatenáctou „neziskovkou“. Ruská administrativa zakazuje i ruské občanské spolky a jen za poslední dva týdny ruské úřady zastavily fungování dvou takových.

Rozpuštěna musela být nezisková organizace For Human Rights, kterou ruský nejvyšší soud zakázal 1. listopadu, a o týden později pak podobné rozhodnutí padlo i v případě organizace Centrum pro podporu původních obyvatel severu / Ruské tréninkové centrum původních obyvatel (CSIPN/RITC). Oba případy si vyžádaly značnou mediální pozornost a upozornil na ně i americký deník The New York Times.

Zákaz kvitoval Tomio Okamura, který nazval Člověka v tísni sluníčkářskou neziskovkou. V textu pak přirovnal ruské zákony k americkému zákonu FARA. To však není pravda.

Náš text:

FARA je zákon ukládající osobám působícím v USA jako zástupci zahraničních zadavatelů a provádějícím určité činnosti pravidelně zveřejňovat informace o svých vztazích se zahraničním zadavatelem a rovněž zveřejňovat informace o své činnosti, přijatých prostředcích a výdajích spojených s těmito činnostmi. Obecným účelem tohoto zákona je zajistit, aby veřejnost a její zákonodárci v USA byli seznámeni se zdroji určitých informací, určených k ovlivnění veřejného mínění, politiky a zákonů v USA, aby tím bylo vládě a americkému lidu umožněno informované vyhodnocování těchto informací. Tento zákon ukládá všem osobám či organizacím (americkým či zahraničním), působícím jako zástupci zahraničního zadavatele, povinnost zaregistrovat se u amerického ministerstva spravedlnosti v případě, že v USA vyvíjejí určitou činnost, a uvést zahraničního zadavatele, pro kterého pracují, prováděné činnosti a také přijaté prostředky a výdaje spojené s těmito činnostmi.

Za zahraniční zadavatele se považují vlády, politické strany a osoby či organizace působící mimo území USA (s výjimkou amerických občanů) a dále všechny organizační jednotky založené podle zákonů cizí země, nebo jednotky, které mají hlavní sídlo v cizí zemi.

Status Tomia Okamury

V Americe platí zákon FARA ukládající osobám působícím v USA jako zástupci zahraničních zadavatelů pravidelně zveřejňovat informace o svých vztazích se zahraničním zadavatelem a rovněž zveřejňovat informace o své činnosti, přijatých prostředcích a výdajích spojených s těmito činnostmi. Tento zákon ukládá všem osobám či organizacím (americkým či zahraničním), působícím jako zástupci zahraničního zadavatele, povinnost zaregistrovat se u amerického ministerstva spravedlnosti v případě, že v USA vyvíjejí určitou činnost, a uvést zahraničního zadavatele, pro kterého pracují, prováděné činnosti a také přijaté prostředky a výdaje spojené s těmito činnostmi. Za zahraniční zadavatele se považují vlády, politické strany a osoby či organizace působící mimo území USA (s výjimkou amerických občanů) a dále všechny organizační jednotky založené podle zákonů cizí země nebo jednotky, které mají hlavní sídlo v cizí zemi.

Tomio Okamura přitom srovnává dva naprosto odlišné zákony.

Na stránkách Rapsinews, Ruské agentury pro právní informace, je v textu od Ingrid Burke z 27. 7. 2012 nazvaném „Zahraniční agenti“ ve světle ruského zákona o neziskových organizacích a jejich amerického dvojníka uvedeno toto:

„Navzdory obdobné formulaci zákona FARA a zákona o NGO zde vyvstávají dva zásadní rozdíly, pokud oba zákony porovnáme. Zaprvé: zatímco zákon FARA je – ve své dnešní podobě – zaměřen na lobbistické firmy, je zákon o NGO přímo a výslovně zaměřen na NGO. Zadruhé: zatímco u zákona FARA leží důkazní břemeno pro přijímaná opatření na vládě, není jasné, kdo ponese důkazní břemeno u zákona o NGO.

Vzhledem k prvnímu bodu se na NGO teoreticky může vztahovat zákon FARA, jsou-li financovány zahraničním zadavatelem a nespadají-li pod některou z velmi široce formulovaných výjimek. Přesto je to v praxi velmi výjimečné. Účelem zákona je odhalit množství peněz, které jsou placeny lobbistům, aby ovlivňovali politiku vlády USA v zájmu zahraničních zadavatelů. A jak bylo uvedeno výše, jsou výjimky s dostatek široké na to, aby zpravidla vyřadily organizace, které by neměly spadat do působnosti zákona, jako např. členy občanské společnosti.“

Putinovo tvrzení o shodě amerického a ruského zákona vyvrací i příspěvek nedávné oběti jedového atentátu, ruského aktivisty Vladimira Kara-Murzy z 9. 5. 2013 na stránkách Institutu současného Ruska.

Autonomní nezisková nevládní organizace „Institut práva a veřejné politiky“ došla ve svém podání k ruskému ústavnímu soudu z 28. 2. 2014 k tomuto závěru:

„Zákon USA ‚O registraci zahraničních zástupců‘ (FARA) a federální zákon č. 121-F3 se navzájem principiálně liší. Zatímco FARA označuje jako ‚zahraniční agenty‘ úzkou skupinu osob, které poskytují lobbistické, poradenské a reklamní služby ‚zahraničnímu zadavateli‘ v jeho zájmu a pod jeho kontrolou, federální zákon č. 121-F3 je zaměřen na společenskou aktivitu všech neziskových organizací, které dostávají finanční prostředky ze zahraničí. Zatímco FARA má zajistit průhlednost rozhodování státních orgánů, co se týče lobbingu ze strany zahraničních vládních a komerčních struktur, federální zákon 121-F3 zasahuje do sféry občanské společnosti.“

O nesrovnatelnosti obou zákonů se samozřejmě vyjádřily například Deutsche Welle (5. 7. 2012), Hlas Ameriky (2. 8. 2012) nebo tehdejší americký velvyslanec v Rusku McFaul.

Ve zprávě ruského ombudsmana za rok 2014 se hovoří o mlhavosti ustanovení o nevládních organizacích, příliš široce vykládaném pojmu „politická činnost“ a o nejednotném postupu, tzn., že co je v jedné gubernii v souladu s právem, v jiné gubernii právo porušuje. Ombudsman konstatuje, že navzdory platné legislativě a rozhodnutí ústavního soudu Ruské federace byly do rejstříku svévolně zařazeny organizace zabývající se vědeckými aktivitami, řešením ekologických problémů, osvětou, analytickými výzkumy, zvýšením efektivity sociálních služeb, ochranou obětí diskriminace a činností v oblasti prevence a ochrany zdraví, tedy činnostmi, které jsou výslovně vyloučeny ze zákonné definice „politické činnosti“.

Ruský Klub právníků neziskových organizací uvádí na svých stránkách, že od 22. 11. 2012 do 22. 11. 2016 vzrostl počet evidovaných „zahraničních agentů“ na 148. Z tohoto počtu bylo vyškrtnuto 44, z toho 18 proto, že už nevykonávají funkci zahraničního zástupce, zbytek kvůli přerušení činnosti. Aktuální stav je tedy 104 organizací, které jsou označeny jako zahraniční agenti.

Shrnutí

Neziskové organizace v USA se těší velké volnosti. V Rusku jsou všemožně omezovány stále přísnější legislativou a navíc jejím svévolným výkladem.
Zákon FARA a ruský zákon o zahraničních agentech se zásadně liší.





odkaz