Výskum internetu v Petrohrade ide na plné obrátky .
Cenzura v rusku nie je samozrejme žiadna novinka .
Cenzura internetu v Rusku je praktikována formou blokace závadných webových stránek, případně formou omezení některých forem internetového připojení v souladu s platnými zákony přijatými ruskou Dumou v letech 2012 až 2017
V listopadu 2012 byla na základě Zákona č.139-FZ vytvořena černá listina internetových stránek (tzv. jednotný registr). Správcem tohoto seznamu se podle zákona stal Roskomnadzor - Federální služba pro dozor v oblasti telekomunikací, informačních technologií a masmédií. Veškeré URL, domény nebo IP adresy uvedené na seznamu jsou blokovány. Původně měly být blokovány pouze materiály obsahující informace o výrobě drog, popisy sebevražedných metod nebo dětská pornografie. Tento seznam byl později rozšířen o materiály klasifikované jako extrémistické. V roce 2017 byly zařazovány do jednotného registru všechny stránky o jejichž závadnosti rozhodly ruské soudy, vybrané federální orgány, ministerstvo vnitra nebo přímo Roskomnadzor. Uvedený zákon mimo jiné reguluje i běžné blogy jejichž denní návštěvnost převyšuje tři tisíce uživatelů. Podobný blog musí mít úřední registraci a zákon může postihnout blogery za šíření informací, které nejsou považovány za hodnověrné. Mezi nejznámější případy zablokovaných stránek patří profesní sociální síť LinkedIn a stránky náboženské společnosti Svědkové Jehovovi. Měsíčně je touto formou zablokováno asi 1500 internetových stránek[3].
V roce 2017 byla schválena úprava zákona č. 276-FZ, která umožňuje ruským úřadům úřadům zablokovat šifrované (např. virtuální privátní síť) nebo anonymní připojení k internetu. Autoři zákona jej prezentovali jako nástroj, který má zabránit uživatelům internetu obcházet rozhodnutí soudů například kvůli spojení s teroristickými organizacemi nebo s extremisty. Kritici jej označili za další nástroj vedoucí k omezení svobody internetu, který narušuje ochranu soukromí důležitou pro svobodu informací a svobodu projevu na internetu.[4].
V dubnu 2018 nařídil ruský soud na žádost Roskomnadzoru zablokování komunikační aplikace Telegram, která je v Rusku populární, poté co její provozovatel odmítl poskytnout ruské tajné službě FSB kryptografické klíče svých uživatelů.
Technické prostředky
Pro sledování aktivit uživatelů v rámci telekomunikačních kanálů (včetně Internetu) využívají ruské federální instituce systém SORM (tzv. systém operativně-pátracích opatření). První verze tohoto systému byla uvedena do provozu již v roce 1995 a sloužila k odposlechu telefonních hovorů.[8] Poslední generace tohoto systému (SORM-3) byla spuštěna v roce 2014 a kromě telefonního provozu je schopná monitorovat a vzdáleně přistupovat ke všem serverům a datovým komunikacím v ruských telekomunikačních sítích. Hlavním uživatelem tohoto systému je Federální služba bezpečnosti (FSB). Mezi další uživatele patří Federální ochranná služba, zahraniční zpravodajská služba, celní úřady, Federální protidrogová agentura a Federální vězeňská služba
odkaz
