Jako vejce vejci...

Zběsilý běh „politického“ dění předvádí, že ještě všechny šílenosti nebyly vymyšleny a tlak na nás „obyčejné občany“ sílí ze všech stran. Pokud jsme dříve byli pokusnými králíky proti vlastní vůli bolševickým vůdcům, jakkoliv to bylo útrpné, málokdo asi tušil, že příjde ještě promyšlenější způsob zvrácené vlády nad lidmi. Zrcadlový svět současného feudálního systému je tragickou dohrou odedávných pokusů o zotročení lidí ve prospěch úchylných vlád prakticky všeho druhu. Ovšem pokud zde za bolševika byla ještě naděje, že někde paralelně vzniká či je lepší systém, dnešní „globální“ svět ukazuje, že tomu tak není. Útok, doslova hon na lidi, nabývá mamutích rozměrů. Kam až může zajít perverze války, politiky a mediálního psychologického boje proti lidem? Nastálá globální politická situace vypadá, jakoby nějáká jiná duchovní entita připravovala svět sama pro sebe. Lidé mají jen dobudovat potřebné infrastruktury, dálniční a železniční koridory a připravit komusi svět k přebývání?! Situace je o to palčivější, že pokud dříve na člověku parazitoval jen jeden úchylný politický systém, dalo se to více méně vydržet. Dnes si nás rozebírají velké firmy dokončující ponížení člověka a deklasaci životních hodnot. Člověk nemusí být zrovna Einsteinem, aby si povšiml, že opravdu celý politický systém směřuje k jednomu velkému koncentračnímu táboru.

Základním znakem současného běhu do záhuby je tlak na to, abychom měli nejen co nejméně času, ale i chuti přemýšlet! Systém zcela prokazatelně vytváří nový druh lidí. Bytostí bez zdravých emocí, citu a empatie, lidí hlídajících se mezi sebou, aby někdo náhodou nevybočil z šíleného koridoru předepsané cesty. Degenerace vzdělávacích systémů je velmi rychlá, vznikají nové a nové pracovní tábory - dnes nazývané industriální zóny - pro pokořený lid.
Jak tedy vypadá z hlediska systému takový světoobčan?
Ráno vstane, posnídá něco hmoty, které už jen největší optimisté říkají pečivo či máslo nebo džem. Ti mladší zapijí mlékem, jemuž se ovšem o krávě může už jen snít… Potom hurá do školy nebo do práce. Pověstné bolševické píchačky jsou zdokonalené na čipové karty zaměstnance a do důchodu je potřeba odejít ve vyšším věku. Lidí je dost, tak na co už nějaké nemocnice, nebo preventivní zdravotní péče?
Stav kam se propadlo střední, ale i vysoké školství je stejně tragický. Dotace „na hlavu“ jsou znát. Opravdu vše se poměřuje penězi, které ovšem ze své podstaty nemají jinou, než směnnou hodnotu, dříve podloženou skutečnými aktivy, dnes vnucovanou vírou v ekonomický systém - v praxi už nezakrytou lichvu, která nahradila směnnou hodnotu peněz jako ekvivalentu potřebné práce poukázkami na odběr čím dál nekvalitnějších potravin a „radostí“ všeho druhu. Peníze jsou vymyšlené, stejně jako politická hesla a ono už je to v podstatě jedno. Minulá politická ideologie bez uzardění zmizela a politické divadlo napříč „stranami“ plně ovládá jediná idea - spojíme Evropu, spojíme Ameriku, Afriku, Asii, a pak spojíme celý svět v jeden celek. Bude tu jedna měna, jedny zákony, jedna armáda… Akorát jedno už v tomto systému nebude – svobodní lidé. To je nutné si uvědomit. Štěstí člověka se zcela míjí se sny odlidštěné politiky.
Kam utéci? Závěr civilizačního divadla dopadá na každého z nás. Globalizace světa je ale inteligentní nestvůra. Města se začínají podobat jako vejce vejci. Hlavní ulice, stejné vývěsky stejných velkých firem, hrstka služebné feudální šlechty, která nevědomky prosazuje cíle globální vlády a stále více pokořených lidí. Lidí, kteří by chtěli, ale opravdu nemohou žít jinak. Káhira je podobna Jeruzalému, Waršava buduje mrakodrapy a bude zřejmě podobna americkým metropolím, neviditelná ruka ďábla hraje monopoly opravdu precizně…
A média jako jeden muž omílají šílené lži o tom, jak se vlastně všichni máme docela dobře. A bude to ještě lepší, proto je potřeba jít do důchodu nejdřív rok před smrtí, proto je vzhledem k novým technologiím všechno zcela iracionálně dražší a dražší. Proto asi musíme vydávat drtivé částky na nesmyslné zbrojení, či prostě jenom vyhazovat do vzduchu, protože armádní rozpočty jsou zcela mimo kontrolu těch, kdo je financují - lidí. Lidé si budují ráj na zemi?