Co říkala zachumlaná běgunka.

kyvej se, hybej se, hybej. jen tak uniknes. ten, kdo vladne svetu, nema moc nad pohybem a vi, ze nase telo v pohybu je posvatne, proto mu uniknejs jen tehdy, kdyz se budes hybat. nebot on vladne moci nad tim, co je nehybne a mrtvolne, nad tim, co je bez vule a bezmocne.
tak se hybej, kyvej se, houpej, chod, bez, utikej, jak se jen zapomenmes a zustanes stat na miste, zmocni se te jeho velke ruce, promeni te v kukacku, ovane te jeho dech pachnouci po kouri, spalenisti a pos metistich za mestem. promeni tvou barevnou dusi v malou plochou dusicku vystrizenou z papiru, z novin, a bude ti vyhrozovat ohnem, morem a valkou; bude te zastrasovat az stratis svuj klid a prestanes spat. ocej****e te, zanese do svich rejstriku a vyda ti dokument stvrzujici tvuj pad. ovladne tvoje myslenky nedulezitymi vecmi, co mas koupit a co prodat, kde je lacineji a kde zas draz. odted se budes trapit malickostmi-cenou benzinu a tim, jaky ma vliv na splaceni pujcky. kazdicky den budes prozivat v bolestech, jako kdybys zila za trest, ale kdo spachal zlocin, jaky a kdy, to se nikdy nedozvis.
kdysi, bylo to uz davno, se car snazil reformovat svet, ale prohral a svet upadl rovnou do naruce antikrista. buh, ten opravdovy, ten dobry, byl ze sveta vyhnan. nadoby s bozskou silou byli roztristeny a moc pak vsakla do zeme a zmizela v hlubinach. kdyz vsak septem promlouval ze sveho ukrytu, zaslechl ho jisty spravedlivy muz, vojak jmenem Eufemius, ktery si ta slova vryl do pameti. v noci odhodil pusku, svlekl uniformu, rozvazal si onuce a vyzul boty. stanul pod oblohou nahy, jak ho panbuh stvoril, nacez utekl do lesu a ve svrchnich satech, jimiz se priodel, putoval od vesnici k vesnici a hlasal tu pochmurnou novinu. utikejte, vybehnete ze svych domovu, jdete, beguni, nebot jedine tak se lze uchranit pred nastrahami antikrista. jakykoliv otevreny boj s nim je predem prohrany. opustte to, co vlastnite, nechejte pudu pudou a vydejte se na cestu.
nebot vse, co ma v tomto svete sve stale misto, kazdy stat, kazda cirkev, lidska vlada, vse, co si v tomto pekle uchovalo svou podobu, je v jeho sluzbach. vse, co je popsano, co je odtud az potud, co je vtesnano do kolonek, zapsano do rejstriku, ocislovane, zaevidovane, odprisahnute; vse, co je shromazdeno, vystaveno zraku, oznacene. vse, co cloveka zdrzuje: domy, kresla, postele, rodiny, puda, seti, sazeni, sledovani, jak to roste. planovani, ocekavani vysledku, sestavovani harmonogramu, dodrzovani poradku. proto tedy vychovej svoje deti, kdyz uz si je tak neprozirave porodila, a pak se vydej na cestu; pochovej rodice, kdyz uz te z neopatrnosti obdarili existenci- a bez. odejdi daleko, mimo dosah jeho dechu, mimo jeho kabely a snury, anteny a vlny, at te citlive instrumenty nemohou zamerit.
kdo se zastavi, ten zkameni, kdo zpomali, ten bude prospendlen jako hmyz, tomu srdcem pronikne dreveny hrot, tomu budou ruce a chodidla proderaveny a pribity k prahu a k podlaze.
presne tak zahynul ten, jenz se vzbouril. byl zajat a jeho telo bylo pribito ke krizi, znehybneno jako hmyz vystaveny zrakum lidskym i nelidskym, ale predevsim tem nelidskym, ty se totiz nejvice vyzivaji v kazdem takovem predstaveni; neni divu, ze ho kazdy rok opakuji a uctivaji a modli se k mrtvemu telu.
prave proto si tyrani vseho druhu, sluzebnici pekelni, nesou v krvi nenavist vuci nomadum-to proto pronasleduju cikany a zidy, to proto nuti vsechny slobodne lidi aby se usadili, a cej****u je adresou, jez je pro nas rozsudkem. jde jim o to, vybudovat stojny rad, ucinit plynuti casu zdanlivosti. jde jim o to, aby se dny zacali opakovat a byly navzajem k nerozeznani, o vybudovani obrovskeho stroje, v nemz bude muset kazde stvoreni zaujmout sve misto a vykonavat zdanlive pohyby. instituce a urady, razitka, obezniky, hierarchie a sarze, stupne, zadosti a zamitnuti, pasy, cisla, prukazy, volebni vysledky, povyseni a sbirani bodu, sberatelstvi, vymena jednech veci za druhe.
prispendlit svet pomoci carovych kodu, kazde veci dat etiketu, at je jasne, co je to za zbozi a kolik stoji, at je ten cidzi jazyk pro lidi necitelny, at ho ctou jen stroje a automaty, at si po nocich ve velkych podzemnich obchodech poradaji cteni vlastni carove poezie.

hybej se, hybej. blahoslaveny ten, ktery kraci.

🙂 dovolila som si vam prepisat cast z romanu od Olgy Tokarczuk: Beguni

ak by nietkto nevedel co , kto su to beguni alebo inak putnici, pravoslavna sekta ktr verila ze svet je dielom diabol a ten ma moc iba nad ludmi ktr stoja na mieste.

ja som momentalne indisponovana...som presla niekolko hodin v topankach, ktore sa viac hodili do divadla ako na turu...umieram od bolesti, kazdy zbytocny pohyb mi pripomina tu sprostost..aaaauuuu

👍: dorota , piskotka

presne o tom je tema game loool
nj, svate otlaky :D

ja som tiež dnes vyflusnutá ako neviem čo..včera ukradli synovi mobil a dnes okradli dcéru..na polícii neverili vlastným očiam keď som sa tam zjavovala na etapy ako prízrak ..ale malo to v celku šťastný koniec )

nechcem dorotke mariť tému..až teraz som si všimla že som v jej téme ..myslela som že v mojej ,..tak sorry, som unavená

👍: dorota

onyka mas -5 bodov

hyb sa, nenechaj si vymyt mozog

Treba chodit na aute, tam si v pokoji a auto je v pohybe, vyhovies obom, aj diablovi aj bohovi.

boze boze preco si ich opustil