Chávez začal před 20 lety budovat socialistickou Venezuelu. Znárodňování vyústilo v bídu a chaos
„Vždy jsem tvrdil, že na Marsu mohla existovat civilizace. Ale možná tam dorazil kapitalismus a planetu zničil.“ Bývalý venezuelský prezident Hugo Chávez byl posedlý budováním socialismu 21. století. Než přesně před dvaceti lety nastoupil do funkce, ujišťoval, že nechystá znárodňování a že mandát složí před uplynutím pětiletého funkčního období. Za jeho autokratického vládnutí doprovázeného centralizací hospodářství se ale Venezuela propadla do ekonomické krize, kterou jeho nástupce Nicolás Maduro ještě prohloubil a proměnil v naprostý chaos.
Vyvlastňování dostatek potravin nezajistilo
„Stát jednoduše řečeno určuje, co by venezuelští spotřebitelé měli jíst, jak moc by měli jíst a kde by si měli opatřovat zboží,“ kritizovali Chávezovu vizi centralizovaného hospodářství někteří ekonomové.
V době jeho vlády těžila země z astronomického růstu cen ropy, díky čemuž si mohla sehnat vše v zahraničí. Jak ale ceny klesaly, devizové rezervy se zmenšovaly. Chávez se snažil zvýšit místní produkci potravin a zajistit, aby byly cenově dostupné i pro ty nejchudší.
Nicolás Maduro
Zvětšit obrázek
Nicolás Maduro
Zdroj: Reuters
Autor: Carlos Garcia Rawlins
Podle kritiků ale docílil pravého opaku, neboť vyvlastňování průmyslových farem odrazovalo pěstitele od investic do prostředků a zařízení. Produkce na vyvlastněných farmách byla navíc bídná kvůli nedostatku znalostí i korupci, a to navzdory státním dotacím.
Nejhorší ekonomika světa podle indexu bídy
V současnosti se Venezuela již šestý rok potýká s hospodářskou recesí, která je podle kritiků právě výsledkem selhání socialistického řízení ekonomiky a propadu cen ropy na světových trzích. Situaci ještě zhoršily sankce Spojených států uvalené na Venezuelu v roce 2015. Trpí tím většina obyvatel, kteří mají omezený přístup nejen k potravinám, ale i k lékům, a to jak kvůli jejich nedostatku, ale i kvůli tomu, že si je nemohou dovolit.
Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) klesl hrubý domácí produkt (HDP) v zemi za pět let o 45 procent. Pro letošní rok měnový fond očekává pokles HDP o pět procent.
Zemi trápí hyperinflace, Chávezův nástupce Maduro škrtl v srpnu 2018 pět nul na bankovkách a zvýšil třicetinásobně minimální mzdu ve snaze stabilizovat ceny. Inflace však dále pokračuje v prudkém růstu, její míra letos podle odhadů dosáhne deset milionů procent.
Nezaměstnanost vzrostla z 7,4 procenta v roce 2015 na 34 procent v roce 2018. Venezuela je na prvním místě mezi nejhoršími ekonomikami světa podle indexu bídy, který v únoru 2018 zveřejnila agentura Bloomberg.
Od roku 2015 kvůli ekonomické krizi a autoritářskému režimu Madura podle údajů OSN z Venezuely utekly tři miliony lidí, exodus do sousedních států nabral na síle zejména během loňského roku. Podle odhadů se tento počet v letošním roce zvýší na 5,3 milionu osob. V zemi jsou stovky politických vězňů, kteří zažívají sexuální zneužívání, elektrické šoky, psychický nátlak či hladovění.
V zemi se za posledních několik let prudce zvýšil podíl obyvatelstva žijícího pod hranicí chudoby. Zatímco v roce 2013 to bylo 28 procent domácností, podle institutu zkoumajícího životního podmínky venezuelské populace (ENCOVI) toto číslo vzrostlo na 87 procent v roce 2017.
odkaz
