4. ATEISMUS

4.1. Mnohoznačnost pojmu "ateismus".
Jako ateistické jsou nayývány četné a velmi rozmanité jevy, názory, chování a postoje. Jejich kořeny jsou četné a rozmanité. Proto exisují četná schémata podílu a klasifikace ateismu, která závisí na tom, jak se chápe ateizmus a jeho kořeny. Základní podmínkou správného pochopení toho, čím je ateizmus, je správné pojetí toho čím je teizmus, který popírá. Z hlediska dějin náboženství je možno základně rozdělit definici ateismu na tři skupiny:
a/ ateismem nazývají náboženství uctívání jiných božstev, než Boha.
b/ ateistické jsou náboženství, které popírají existenci jednoho, osobního, transcendentního Boha - čili popírají monoteismus.
c/ ateismus je více méně radikální postoj - popírání existence nadpřirozené bytosti veškerého druhu.
... "a" a "b" - to je ateismus relatívní; ..."c" - se týká ateismu absolutního ... V mimovědeckém chápání je celý jev ateismu ztotožňován s ateismem absolútním. Samozřejme existují mnohem víc definicí ateismu, ale zastavíme se u té jednoduché ... Nezabývá se tím, jak je chápáná osobnost Boha, jeho přirzenost, transcendencí atd. To by vedlo samozřejmě k dalším rozdílúm ...

4.2. Formy ateismu
Rozdělení ateismu na formy probíhá podle toho, jakého je druhu, nebo zpúsob negace existence transcendentní osobní skutečnosti. Ateismus múže být teoretický nebo praktický. Tento teoretický obsahuje celé množství forem vyjádření názoru, že Búh neexistuje - od sprostých a primitivních až k vědeckým a velmi přesvědčivým. Dělí se na ateismus pozitivní, negativní a indiferentismus. Ateismus negativní to nevědomost Boha. Pozitivní je popírání existence Boha. Indiferentismus je postoj lhostejnosti vúči otázce po Boží existenci ... Pozitivní ateismus dále rozlišujeme na kategoricko - doktrinální /kdž je spojen s přesvědčením, že neexistenci Boha je možno zdúvodnit racionálními argumenty/, dále postulativní / v případě, když tvrdí, že neexistence požaduje rozvoj lidstva a jeho "dospělost"/, skeptický /který má postoj pochybování o jistém zdúvodnění jak existence, tak neexistence Boha/ a nakonec agnosticismus, který tvrdí, že o Bohu se nedá scela nic poznat; jeho bytí, či nebytí, jeho přirozenost atd. ...
4.3. Historie ateismu.
Není možno pochopit současný ateismus, pokud neznáme jeho kořeny, jeho vývoj, proč a kdy vznikl ...

/pokračovanie, nielen pre Ednu123/ .... Zároveň je zaujímavý dotaz, zda ateizmus je přítomen též v jiných kulturách, než v kultúře evropské.
4.3.1. Kultúry jižní Asie.
... V Asii je velké množství náboženství a v mnoha v nich chybí idea Boha ... Budhismus existenci Boha odmítá vědomě. Významná část vědcú zabývajících se religionistikou zařazuje tato náboženství k filosofickým ateistickým systémúm a podporují svúj názor výše uvedenou skutečností. Jiní ale říkají, že budhismus, taoismus atd. nejsou systémy ateistické, protože neodmítají ani nepopírají spirituální zkušenost, jak to tvrdí radikální ateismus. Jistě, některé větve hinduismu jsou radikálně ateistické, ale nedá se to tvrdit o celém hinduismu. Situace je tedy komplikovaná ...
4.3.2. Období antické.
... Již Sokrates byl občany Athén žalován z ateismu, poněvadž měl jiné názory na oficiální náboženství. Šlo o to, že - jak tvrdili jeho protivníci - Sokrates neuctíval Bohy, které uctívalo celé polis, nýbrž nějaké nové, jiné. Odlišné chápání Boha bylo považováno za ateismus. ... Také Epikur a Protagoras byli žalováni na základě takto chápaného ateismu. Pro nás je více zaujímavé, že také křesťané a židé byli považováni za ateisti ...

4.3.4. Europa v novověku
... Materialismus francouského osvícenství /de La Metrie, Denis Diderot, ďHolbach/ ...
Anglické osvícenství /David Hume/ ...
Ateistický humanismus /Ludvik Feuerbach/. Kritizoval náboženství velmi radikálně, protože podle jeho teórie je Búh sebeprojekcí člověka, jeho fantazie o sobě samém - přenesenou do světa nadpřirozeného. Když se tato fantazie vráti do pozemského života, tak člověk začne dávat sobě samému úctu a slávu, kterou dával Bohu. Člověk se stane nejvyšší bytostí, zaujíma místo Boha. Proto je postulátem humanizmus, aby zrušil víru v Boha. Sám Feuerbach nazýval svou kocepci"antropoteismus" ...

4.4. Ateismus jako fenomén dnešní světové civilizace.
4.4.1. Rozšířeni ateismu.
Radikální ateismus vznikl v období dějin světa, ve kterém se lidstvo stalo jednou velkou společností. ... Jako spoločenský fenomén obsahuje množství postojú a praktických zpúsobú chování. Sem patří radikální, protikřesťanská bojující skupina, dále tolerantní liberální ateismus, indiferentismus, kde skepticko - teisticky smýšlející lidé hledají své životní cesty. Skrze tyto vlastnosti - rozmanitost a rozšíření se liší moderní ateismus od jiných, dříve známých druhú ...

4.5. Příčiny moderního ateismu.
První znamení vzniku ateismu múžeme nalézt již v období schizmatu v 16. století. Konflikty uvnitř církve - její rozdíly, náboženský fanatizmus a války, nemožnost náboženské svobody a tolerance - zrušili věrohodnost křesťanské víry. A to jednak uvnitř církve, tak v jejím chování vúči jiným náboženstvím. Touha po vláde, po dominanci nad jinými náboženstvími, pýcha atd. ovlinili spúsob chování křesťanství vúči jiným náboženstvím. Místo pravého ducha misionářské práce a touhy po spáse všech lidí, nastalo pohrdání jinými lidmi. Přesvedčení o tom, že křesťanství je nejdokonalejším náboženstvím, bylo zneužíváno a vedlo k tomu, že se na věřící z jiných náboženství pohlíželo s nadřazeností. Byl to blud, který na jedné straně vedl často k neuspěchu misijní práce, a na druhé vedl k tomu, že přitahoval kritiku náboženství. Kritici chápali, že pokud jejich útok úspěšně zdúvodní nepravdivost křesťanství, automaticky budou jako nepravdivé „demaskována" všechna ostatní náboženství ...
... Co víc - ideje dobrého Boha se ukázala ve velkém rozporu se skutečnosí plnou neštěstí a utrpení. Od počátku novověku lidé hledají v náboženství smysl života, pomoc v nemoci a neštěstí, nyní "utrpení se stalo skálou ateismu" a otázka po existenci Boha a současně existence zla se stala jednou z největších překážek víry ...

4.6. Pozitivní význam ... moderního ateismu.
...

ruwolf; ... zaujímala by ma, aký máš názor na charakteristiku ateizmu v tejto téme

Pekný popis.

👍: J.Tull

Odpísal som to z "Th. Dr. Bogdan Pelc „Fundamentální teologie“ /Skript pro prezenční studium/"
Túto tému som vytvoril, nielen pre Ednu123, ale najmä na podporu rastosovho:
"... aby bolo možné vidieť, že "kresťanstvo" sa nevyhýba mysleniu v logických a rozumových rámcoch, a teda nepredstavuje iba "ľudové", povrchné a zjednodušujúce (až pokrivujúce) argumentácie, aké tu niekedy čítame. Možno škoda, že takíto diskutéri (z oblasti systematickej teológie) nechodia aj sem"
odkaz

... pokračovanie "6-stky":
Diskuse s protivníky vede vždy k hlubšímu pochopení vlastního postoje a také pomáhá dívat se na naši víru z jiného hlediska. Také vědecká diskuse s ateismem múže přispět k dalšímu prohloubění naši víry a vypracovat nové argumenty pro její zdúvodnění. Podívejme se nyní na
ateismus z pozitívního hlediska.
Díky židovskému a křesťanskému náboženství zústal starý, antický zpúsob chápání vesmíru odsakralizován, zbaven božských vlastností. A tak mohl svět ukázat svoji podstatu - není božský. Svět se stal samostatný, bylo možno ho zkoumat a používat. Zároveň člověk v sobě odkryl schopnost, že múže svět měnit a používat síly přírody. Rozvoj věd vedl ke vzniku dvou druhú ateismu, , které mají za základ postoj vúči materiálnímu světu: ateismus metodický a ateismus doktrinální. Ateismus metodický je ospravedlněný zpúsob chování světa, ve kterém se vědci snaží objasnit fungování světa bez ohledu na Boha. Búh je jako předmět existující ve světě a příčina pohybučehokoliv ve světě - podle metodického ateismu vyloučen. To je dobře, protože to chrání Boha před určitým zneužíváním - jako někoho, kdo má ucpávat díry v naší vědě ...

ruwolf; ... ešte stále si myslíš, že vždy platí /viem nenapísal si "vždy".../: "Fundamentalizmus je považovať nejakú zbúchaninu za (nespochybniteľnú) pravdu"?
Rozumiem však Tvojmu názoru. Väčšina veriacich tu na df ho svojím nemyslením potvrdzuje a potom sa s nimi ťažko diskutuje .. .