Spravodlivy Boh ju odmenil

Umírala dlouhých šedesát hodin.

Třináctiletá Omayra Sanchezová zůstala po erupci kolumbijské sopky uvězněná pod troskami vlastního domu. Dívka ve vodě čekala na smrt téměř tři dny.
Fotograf Frank Fournier dorazil z New Yorku do Bogoty dva dny po výbuchu kolumbijské sopky Nevado del Ruiz. Po dalších pěti hodinách cesty autem a dvou a půl hodinách pochodu dorazil za úsvitu na místo katastrofy.
SLAVNÉ FOTOGRAFIE

Seriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy.

První paprsky slunce před ním osvětlovaly dějiště naprosté zkázy. Město Armero pohřbila vlna šedivého bahna z čtyřicet kilometrů vzdáleného vulkánu. "Všude kolem byly uvězněny stovky lidí. Slyšel jsem křik obětí a pak opět náhlé, děsivé ticho. Bylo to strašidelné," vzpomínal pro BBC po letech Fournier.

Jeden z přeživších obyvatel mu řekl o dívce, která potřebuje pomoc a odvedl ho k ní. Třináctiletá Omayra Sanchezová byla tou dobou už téměř tři dny uvězněná ve velké kaluži vody. Od pasu dolů byla zaklíněná mezi troskami, trpěla velkými bolestmi a začínala halucinovat.

Tu noc, kdy do města přišla zkáza, probudil její rodinu zvuk valícího se sopečného bahna. Před smrtícím přílivem se všichni pokusili utéct na vyvýšené místo. Omayra se v jeden okamžik vrátila pro sourozence, který se opozdil. V tu chvíli je zastihl smrtící příliv bahna.
Nebylo jí pomoci

Dívku uvěznily trosky jejího vlastního domu. Pracovníci Červeného kříže opakovaně žádali úřady o pumpu k odčerpání vody. Bez výsledku. Jediným řešením by bylo amputovat uvězněné holčičce obě nohy, ale na místě katastrofy nebyla dostupná příslušná lékařská pomoc a dívka by zcela jistě zemřela.

Záchranáři nakonec svoji snahu vzdali. "Nikdo ji nemohl pomoci. Záchranáři se k ní neustále vraceli, přicházeli i místní farmáři, snažili se jí utěšit a modlili se s ní," vzpomínal před pěti lety v rozhovoru Fournier. Fotograf pochopil, že jediné co může udělat, je pokusit se zachytit utrpení, které malá Omayra prožívala.

"Když jsem mačkal spoušť, cítil jsem naprostou bezmoc před touto dívkou, která s odvahou a důstojností čelila smrti. Musela cítit, že z ní odchází život," dodal fotograf. V okamžiku pořízení fotografie Omayra střídavě upadala do bezvědomí. V jednu chvíli fotografa poprosila, aby jí vzal do školy. Bála se, že přijde pozdě.

Na místo později dorazil i filmový štáb, který zachytil dívčiny poslední okamžiky. Omayra kameře svěřila vzkaz pro svoji matku, která den před katastrofou odjela do Bogoty.

Chtěla bych něco říct, jestli můžu. Maminko, jestli mě slyšíš a já věřím, že ano. Modli se za mě, abych zase mohla chodit a aby mně tihle lidé dokázali pomoci," vzkázala umírající Omayra do kamery. Tři hodiny poté, co Fournier pořídil svoji fotku, Omayra podlehla svým zraněním a podchlazení.
Proč jste jí nepomohli?

Fournier film svěřil fotografům, kteří se vraceli na letiště do Bogoty, odkud fotografie putovaly do Paříže. O několik dní později vyšel ikonický snímek v magazínu Paris Match. "V tu chvíli jsem netušil, jakou sílu ta fotografie má - ten zvláštní pohled, kterým dívka hledí do objektivu," vzpomínal Fournier.

Lahar

Žhavé plyny během erupce roztavily sněhovou pokrývku sopky, voda se smísila s úlomky magmatu a vulkanickým popelem a vytvořila mohutnou vlnu bahna, takzvaný lahar. Šestimetrový příliv šedivého bláta pohřbil téměř třicetitisícové město Armero. Bahnotok s konzistencí tekutého betonu strhl všechno, co mu přišlo do cesty.
Příběh Omayry rozrušil po celém světě televizní diváky, kteří sledovali poslední okamžiky jejího života ve zprávách. Lidé se cítili zaskočeni tím, že jim média zprostředkovávají smrt malého dítěte. A hypnotický snímek publikovaný několik dní po smrti děvčete vzbudil vlnu rozporuplných reakcí.

"Lidé se mě ptali: 'Proč jste jí nepomohli? Proč jste jí odtamtud nevytáhli?' Ale ono to nebylo možné," vzpomínal fotograf.

Zdroj: odkaz

odkaz

zaujimalo by ma co to 13 r. dieta spravilo, ze ju Boh nechal zomierat takouto strasnou smrtou. hociake svine necha Boh volne behat po svete, kde je logika ?

Bez idey znovuvteľovania ľudských duší normálna odpoveď neexistuje.
Ale ten fotograf určite dostal odmenu za tie super fotky, nie?

nasral sa a zrovna nemal chuť topiť vlastne deti a nevinne zvieratka. chvatla ho iná sadisticka uchylka.

👍: Scarlette

ako inak vštepit do ludi strach ak nie bubakom ?

👍: Scarlette

Čo s tým má boh????
Len pre informáciu.. Erupcie sopiek sú následkom pracujúceho zemského jadra, ktoré ak by nebolo, nebol by ani život na Zemi možný...............................

Prečo si myslíte, že Boh?
Veď On urobil aj iné - napr. poslal sem svojho Syna, aby sme ho umučili.....
Pritom aj On aj Syn, mohol v každom okamihu všetko utrpenie zastaviť.
Neurobil to - kvôli nám to neurobil.
Sem tam tu púšťam informácie, ku ktorým sa dopracovávam amatérskym štúdiom hlbinnej a analytickej psychológie.
Teraz to zjednodušene zhrniem:
Základom je citát, ktorý vo verejne dostupnom vystúpení použil hlbinný psychológ Prof. S. Grof :

"My nie sme ľudské bytosti, ktoré majú spirituálne zážitky, my sme spirituálne bytosti, ktoré majú ľudské zážitky."

Zmyslom hmotne energetickej existencie po Veľkom tresku, bolo stvorenie ľudskej bytosti, ktorá by mohla byť nositeľom spirituality na obraz Boha - stvoriteľa a tá by sa vďaka svojej existencii v hmotnom ľudskom tele zdokonaľovala t.j. duchovne rástla takým smerom, aby bol možný jej návrat k stvoriteľovi.
Dokonca som niekde čítal (čo sa mi nechce veriť), že duchovné bytosti vo večnosti už nemajú možnosť duchovného zdokonaľovania, lebo to bez ľudského utrpenia nie je možné......
Ako to celé funguje už bolo hlbinnými a analytickými psychológmi popisované:
Stvorením človeka so sebareflexiou (čo sa odhaduje podľa jaskynných kresieb asi na 3,5mil. rokov späť), sa súčasne s jeho sebareflexiou začalo vytvárať aj duchovno mimo jeho vedomej oblasti a to vo dvoch úrovniach.
Prvá úroveň je Osobné nevedomie a druhá úroveň je Kolektívne nevedomie, ktoré zahŕňa aj všetky osobné časti.
To, čo človek prežíva, dobré aj zlé, čo koná, ..... - všetko - sa uchováva do poslednej myšlienky a skutku v Nevedomí, zatiaľ čo vo vedomej časti to zostáva dočasne - do smrti mozgu - len to, čo sme si schopní pamätať a mysľou ovládať.
Je to geniálne vymyslené na to, aby spiritualita človeka aj ako jednotlivca a aj ako kolektívu napredovala a napredovala v smere, ktorého cieľom bolo naše stvorenie - k láske, k dobru.......?
Zasahovanie Boha do tohto vývoja nie je z princípu nadradené a deje sa buď na priame prosby o Jeho pomoc, alebo ak už si ľudstvo samo nedokáže pomôcť (zaslanie Syna na pomoc).
Tento samo vývoj prebieha vďaka existencii Kolektívneho Nevedomia, ktoré spätne na ľudstvo, ktoré ho vytvára pôsobí. (Jung píše o zložitom vzájomnom pôsobení.) Ak si tam naukladáme príliš veľa zla, tak to schytáme a často všetci t.j. aj tí nevinní, ba najnevinnejšie - deti. Prečo zrovna ten a nie onen je niekedy zrozumiteľné a niekedy pre nás nepochopiteľné ako u 13 ročnej dievčiny v nadpise vlákna.
Ak by sme oblasť Nevedomia systematicky a plánovite skúmali tak ako napr. genetiku - pokračovali v tom čo už mnohí hlbinní a analitický psychológovia zistili, tak by sme boli múdrejší. Teraz je ľudstvu prednejší materiálny blahobyt a zbrojenie........
Ešte stojí za pár poznámok z Jungových slov -
"Spirituálna oblasť ľudstva je obrovská guľa, z ktorej vedomá časť je iba tenká blanka na jej povrchu."
"Vedomie je neskoršie narodený potomok nevedomia a je preto zvrátené vysvetľovať život našich predkov od neskoršieho epigona."
"Psyché siaha hlboko do temnôt ďaleko mimo dosah našich rozumových kategórií.
Vedomé psychično je iba nepatrnou časťou Nevedomej reality, ktorá je tvrdá, ťažká, neprístupná a môže sa na nás kedykoľvek zrútiť, ako sa len oným neznámym zákonom zachce.
Miliony ľudí môže kedykoľvek prepadnúť bludným predstavám a máme to znovu vojny a ničivé revolúcie."

8, poslal svojho syna aby obetoval jeden wekend ludia/ deti, zomieraju ovela brutalnejsou smrtou nez bol umuceny JK . ale ok. ved sa pri nej modlili, a boh nic inokedy robi zazraky na pockanie

11-
prečo si to prispôsobuješ na svoje podanie ?
Ak sa nemýlim, tak máš syna. Mám to chápať tak, že ho nemáš problém obetovať?
To čo si si vybrala z môjho príspevku však nie je podstatné. Pomôžem ti proti "mne" - to vlastne ani nebola obeta Syna, to bol spôsob, ako zmeniť myslenie ľudstva. Utrpenie telesné je pri tom nič. Utrpenie duchovné však bolo podstatne väčšie ako si vieme predstaviť. Prišiel medzi svojich. Prišiel ich zachrániť pre večnosť...a svoji ho neprijali.

Najdôležitejšia je tá veta, ktorú som citoval na začiatku.
V jej kontexte všetky naše "pletky", úspechy aj tragédie, dostávajú iný zmysel.

Alebo je to príliš zložité na pochopenie?
O súhlas s mojim príspevkom mi pritom vôbec nejde. Iba som to tak hodil do pľacu.

13. my sa bavime o spravedlnosti zajko

15-
nie pusinka, my sa bavíme o spravodlivosti z pohľadu tvojej - obmedzenej iba na telesnú existenciu a z pohľadu mojej spirituálnej vo večnosti t.j. nie redukovanú iba na telesnú existenciu.

Chápem, že to môže byť za hranicou tvojho uvažovania, ale s tým už ja nič nenarobím.