Na ktoré krajiny zaútočila sovietska a ruská armáda?

Vojny a vojenské intervencie Ruska (vrátane ZSSR) v 20. a 21. storočí

Odkazy vedú na českú/slovenskú wikipédiu, ak v týchto príslušné heslo neexistuje, tak na wikipédiu anglickú.
Vojenské angažovanie sa v Boxerskom povstaní v Číne (1899 - 1901)
Rusko-japonská vojna (1904 - 1905)
Prvá svetová vojna (1914 - 1918)
Vojna proti povstaniu Basmačov (1916 - 1934)
Lotyšská vojna za nezávislosť (1918 - 1920)
Estónska vojna za nezávislosť (1918 - 1920)
Litovsko-sovietska vojna (1918 - 1920)
Ukrajinská vojna za nezávislosť (1917 - 1921)
Ruská občianska vojna (1917 - 1922)
Vojna proti Alašskej autonómii v Kazachstane (1917 - 1920)
Gruzínsko-osetský konflikt (1918 - 1920)
Poľsko-sovietska vojna (1919 - 1921)
Potlačenie Sluckého povstania v Bielorusku (1920)
Turecká vojna za nezávislosť (1919 - 1923)
Vojenské angažovanie sa vo fínskej občianskej vojne (1918)
Vojenská anexia Azerbajdžanu (1920)
Invázia Červenej armády do Gruzínska (1921)
Potlačenie Februárového povstania v Arménsku (1921)
Boje o Horské Arménsko (1921)
Potlačenie východokarelského povstania (1921 - 1922)
Sovietska intervencia v Mongolsku (1921)
Potlačenie Augustového povstania v Gruzínsku (1924)
Vojenské angažovanie sa v Tatarbunarskom bolševickom povstaní v Rumunsku (1924)
Čínsko-sovietsky konflikt (1929)
Vojenské angažovanie v Španielskej občianskej vojne (1937 - 1939)
Sovietsko-japonské pohraničné konflikty (1932 - 1941)
Sovietska invázia do Ujgurska (Sin-ťiangu) (1934)
Vojenské angažovanie sa proti vzbure v čínskej provincii Xinjiang (1937)
Vojenské angažovanie sa v Druhej Čínsko-Japonskej vojne (1937 - 1941)
Sovietsko-japonské boje pri Chalchin-Gol (1939)
Sovietska invázia do východného Poľska (1939)
Sovietsko-fínska Zimná vojna (1939-1940)
Pokračovacia vojna (1941 - 1944)
Laponská vojna (1944 - 1945)
Vojenská anexia Litvy, Lotyšska, Estónska (1940) [článok časopisu Reflex]
Sovietska okupácia Besarábie a Severnej Bukoviny (1940)
Sovietsko-nemecká vojna. Súčasť 2. svetovej vojny, v Rusku zvaná Veľká vlastenecká vojna (1941 - 1945)
Sovietsko-japonská vojna (1945)
Sovietska invázia do Mandžuska (1945)
Boje proti Ukrajinskej povstaleckej armáde UPA (1942 - 1956)
Partizánska vojna v pobaltských štátoch (1944 - 1956)
Anglo-Sovietska invázia do Iránu (1941)
Prvá indočínska vojna (1946 - 1954)
Vojenské angažovanie v Kórejskej vojne (1950 - 1953)
Vojenská intervencia v Nemeckej demokratickej republike (1953)
Vojenská intervencia v Maďarsku (1956)
Vojenské angažovanie v Alžírsku (1954 - 1962)
Vojenské angažovanie v Laose (1960 - 1970)
Vojenské angažovanie vo Vietname (1955 - 1975)
Vojenské angažovanie v Jemene (1962 - 1969)
Kubánska raketová kríza (1962)
Vojenské angažovanie v Arabsko - Izraelskom konflikte (1967 - 1991)
Vojenská intervencia do Československa (1968 - poslední okupační vojaci opustili krajinu v roku 1991)
Sovietsko-čínsky konflikt na Ussuri - Incident o ostrov Ženbao (1969)
Opotrebovacia vojna na Sinaji (1969 - 1970)
Vojenské angažovanie v Kambodži (1970)
Vojenské angažovanie sa v Bangladéši (1972)
Vojenské angažovanie v Jomkipurskej vojne (1973)
Vojna v Eritrei (1974 - 1990)
Vojenské angažovanie v občianskej vojne v Angole (1975 - 1991)
Vojenské angažovanie v Mozambiku (1967 - 1979)
Vojenské angažovanie v Etiópii (1977 - 1979)
Sovietska intervencia a vojna v Afghanistane (1979 -1989)
Vojenské angažovanie v Sýrii a Libanone (1982)
Vojna v Abcházsku (1991 - 1993)
Vojna v Podnestersku (1992 - doteraz/zamrznutý konflikt)
Osetsko-ingušský konflikt (1992)
Občianska vojna v Tadžikistane (1992 - 1997)
Gruzínska občianska vojna (1991 - 1993)
1. Rusko-čečenská vojna (1994 - 1996)
Vojna v Dagestane / začiatok druhej Čečenskej vojny (1999)
2. Rusko-čečenská vojna (1999 -???)
Rusko-gruzínska vojna (2008 -???/zamrznutý konflikt)
Severokaukazská vzbura (2009 - ???)
Anexia Krymu (2014 -???)
Vojna na východnej Ukrajine (2014 -???) - účasť doteraz popieraná
Občianska vojna v Sýrii (2015 -???)
Ak v zozname nájdete chybu, nepresnosť alebo chýbajúci údaj, upozornite na to prosím v diskusii. Cieľom zoznamu nie je hodnotiť opodstatnenosť použitia násilia, takže sú tam aj vojny, v ktorých sa Rusko oprávnene bránilo. Cieľom zoznamu je ukázať v histórii nepoučeným laikom, že Rusko/Sovietsky zväz bolo obyčajnou imperiálnou a koloniálnou mocnosťou, ako všetky ostatné - Británia, Belgicko, USA, Portugalsko, Turecko atď. atď., a blúznenie o vrodenej slovanskej/ruskej/sovietskej mierumilovnosti nemá žiadny faktický základ. Postupne k jednotlivým vojnám dopĺňam linky na heslá vo Wikipédii.

Lemmy nechce sa mi vyjadrovať k tým skopírovaným klamstvam

Ale 1989 – Rumunsko. CIA sa podieľa na zvrhnutie a vražde Ceauşescu.

Absolutne zmyslený članok

1991 – Kuvajt. Schytal to aj Kuvajt, ktorý Američania „oslobodili“: štát bol bombardovaný, boli zavedení vojaci.



Takto USA zničili Kuwajt

Iracko-kuvajtský konflikt, Konflikt medzi OSN a Irakom,

Operácia Púštny štít, Púštna búrka; v Iraku často hovorovo Um M'a?rak – „Matka všetkých bitiek“) bol vojenský konflikt medzi Irakom a koalíciou 34 národov poverených OSN (vrátane Česko-Slovenska) a vedených USA. Vojna začala irackou inváziou do Kuvajtu 2. augusta 1990. Po tomto nasledovali ekonomické sankcie uvalené OSN na Irak.

Vojna vstúpila do ďalšej fázy v januári 1991. Deň po vypršaní ultimáta z Rezolúcie OSN 678 koalícia začala silné vzdušné útoky označované ako Operácia Púštna búrka (Operation Desert Storm): viac ako 1 000 bojových letov denne od skorého rána 17. januára 1991.

odkaz

Keď 34 národov poverených OSN (vrátane Česko-Slovenska) považuješ za utok USA

odkaz

Alebo tento tvoj vtip je fajn Lemmy

1941 – 1945 – Zatiaľ čo sovietske vojská bojovali s nacistickou armádou, Američania a Briti robili to, čo robia zvyčajne – teror. Systematicky ničili civilné obyvateľstvo Nemecka, čím ukázali, že nie sú o nič lepší ako nacisti.



Perda sputnikovska

Tu je škoda sa k takýmto ****am vyjadrovat

****o si tu akurát tak ty !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

lemmy zrejme opät nepochopil pointu 🙂 to je na margo, vraj rusi nikdy v histórii nevyvíjali vojenskú agresiu 🙂 ale dakujeme za zoznam , zase mimo misu

Lemmy neprotestoval by som ale ten sputnikovský propagandistický članok je z 98 % plný bludov

Lemmy to nie je o viere . Snáď nebudeme písať že USA napadli Kuwajt ako je to v tých ****ách a kým statočne ZSSR bojovali s fašistami USA vraždili v Draždanoch civilistov a ine debilnosti .

Samozrejme nikdy na nikoho okrem Nemcov ako oslobodzovali Europu od Francuzka až po československo

Na japonsko to bol odvetný uder ktorý zachranil miliony životov

Američané nám pomohli, Rusové akorát do hrobu

Ten perfektní text koluje po Facebooku a sdílí jej hodně lidí. Na nezpochybnitelných faktech dokazuje, jak to bylo v našich dějinách s Rusy a Američany. Z Ruska pro nás nikdy nevzešlo nic dobrého.

Rusofilie je buď nebezpečnou duševní poruchou, nebo kolaborací a vlastizradou. Jiné vysvětlení neexistuje a uvádím onen text.

Zatímco Amerika dle požadavků TGM prosadila vznik Československa, tou dobou se komunisti v Rusku snažili za všech sil zmasakrovat naše legionáře. Zatímco Amerika nám nabídla Marshallův plán, SSSR odvlekl tisíce našich občanů na Sibiř a ON rozhodl, že MY americké peníze nechceme.
Zatímco SSSR rozjezdil tanky pražské jaro, Amerika přijímala tisíce našich uprchlíků.
Zatímco SSSR se nikoho na nic neptal a nastěhoval k nám jaderné hlavice, USA u nás chtěly postavit radar a nepostavily, protože naši současní bolševici ho tady nechtěli.
Zatímco země na západ od nás osvobozené USA 50 let vzkvétaly, ty východní obsazené SSSR šly od deseti k pěti.
Zatímco před 89 utíkaly tisíce lidí na západ, na východ dneska nikdo neprchá.

To je přece naprosto čistá pravda, žádná rusofobie. Když se někdo neumí smířit s pravdou, je to jeho problém. A ještě dodám další fakta. USA nám po roce 1945 poskytly pomoc v rámci akce UNRRA. Jak uvedl brněnský historik Libor Vykoupil v publikaci Slovník českých dějin, například Československo z ní získalo od května 1945 do konce roku 1947 zboží za 270 milionů dolarů, přepočteno na dnešní ceny se jednalo řádově o desítky miliardy korun.


Naše země tak dostala 793 451 tun potravin, polovinu z toho tvořily obilí a mouka, dále pak maso, masové a rybí konzervy, mléko, káva a kakao. Do naší země také dorazily potraviny, které byly za války prakticky nedostupné. K nim patřily rýže, špagety, burská pomazánka, různé druhy čajů, pro děti pak čokoláda, burské oříšky, cukrovinky, ovocné šťávy, ovocné konzervy, jablečné protlaky a džemy.

V tucích a olejích pokrývaly dodávky UNRRA 33% naší celostátní spotřeby, v mase a obilí pak 15%. Důležité byly i dodávky strojů, dopravních prostředků a spotřebního zboží. Mezi nimi byly například i traktory a zemědělské stroje, které k nám byly dovezeny přímo z Ameriky, takže není pravdou, že by se jednalo pouze o přebytky, které nám tady Američané zanechali.

Výrazně nám také pomohla dodaná léčiva, hlavně antibiotikum - penicilin, který se u nás tehdy nevyráběl a jenž pomohl zachránit životy tisíců nemocných lidí.

Pro srovnání to ještě porovnejme s chováním Rusů v poválečném Československu. To například přiblížil ministr financí v čs. exilové londýnské vládě Ladislav Feierabend v knize Politické vzpomínky, díl III., kterou vydalo brněnské nakladatelství Atlantis, takto. „Rusové si nic nepřivezli sebou a žijí ze země. Vybíjejí dobytek, hlavně dojnice, a hromadně porážení prasata. Kdyby to tak šlo delší dobu, nebude ani maso, ani mléko, ani hnůj.“

Ministr zahraničních věcí Jan Masaryk také ještě v květnu 1945 protestoval u sovětského velvyslance Valerije Zorina proti tomu, že vojáci Rudé armády demontují a odvážejí strojní zařízení československých továren, které v žádném případě nespadají do kategorie válečné kořisti. A na ústřední čs. orgány v Praze došly stovky stížností místních národních výborů na bezohledné chování ruských vojsk, rabování a svévolně zabírání soukromých majetků.

A Američané nás na rozdíl od Rusů nikdy neokupovali.

Vytunelovanu VSŽ Mečiarovcami kupil ten zaujemca ktorý dal najviac . Keby boli dali viac Indovia alebo Mongolsko boli by fabriku kupili . Podobne ako tatramatku .

Veď tie podniky mohol spravovať štat a každoročne vyprodukovať mínus ako v každom štatnom podniku .

Ak bude štat žoliť USsteel zabalia to a bude pokoj keď miesto 2000€ pojdu ludia na urad práce a bude dobre bez bohatnutia američanov

👍: ondrej61