Múdrosť pre tvoj život

-Ak tu existuje ešte niekto, kto má záujem o múdrosť, tu je:
(od pána Šalamúna):

Moudrý syn dělá radost otci, ale hloupý syn je žalem pro svou matku.

Ničemně získané poklady neprospějí, ale spravedlnost vysvobodí od smrti.

Hospodin nenechá hladovět spravedlivého, ale maří choutky ničemů.

Nedbalá ruka způsobuje chudobu, avšak ruka pilných získává bohatství.

Požehnání je na hlavě spravedlivého, avšak ústa ničemů přikrývají násilí.

Památka spravedlivého je požehnaná, ale jméno ničemů zpráchniví.

Kdo má moudré srdce, přijme příkazy, avšak žvanivý hlupák bude sražen.

Kdo žije bezúhonně, bude žít v bezpečí, kdo však převrací své cesty, bude odhalen.

Kdo mrká okem, působí bolest, avšak žvanivý hlupák bude sražen.

Ústa spravedlivého jsou pramenem života, ale ústa ničemů přikrývají násilí.

Nenávist podněcuje sváry, ale láska přikrývá všechna přestoupení.

Na rtech rozumného se nalézá moudrost, ale hůl je na záda toho, komu chybí rozum.

Moudří si ukládají poznání, ale hlupákova ústa jsou blížící se zkázou.

Majetek bohatého je jeho pevným městem, zkázou chudých je jejich chudoba.

Výdělek spravedlivého je k životu, výnos ničemy ke hříchu.

Kdo zachovává naučení, je na stezce k životu, kdo však opouští pokárání, vede do bludu.

Kdo zakrývá nenávist, má lživé rty, a kdo vynáší pomluvy, je hlupák.

Při množství slov se člověk nevyhne přestoupení, kdo však ovládá své rty, je rozumný.

Jazyk spravedlivého je jako pročištěné stříbro, srdce ničemů má malou cenu.

Rty spravedlivého budou pást mnohé, ale hlupáci zemřou na nedostatek rozumu.

Hospodinovo požehnání obohacuje a námaha k němu nic nepřidá.

Pro hlupáka je povyražením provádět zlé úmysly, pro rozumného muže je jím však moudrost.

Čeho se ničema hrozí, to na něj přijde, ale touha spravedlivých bude naplněna.

Když se přežene vichřice, ničema již není, spravedlivý však má věčný základ.

Čím je ocet pro zuby a kouř pro oči, tím lenoch pro ty, kteří ho posílají.

Bázeň před Hospodinem přidá mnohá léta, ale roky ničemů budou zkráceny.

Očekávání spravedlivých je radost, avšak naděje ničemů zahyne.

Hospodinova cesta je pevností pro bezúhonného, ale zkázou pro zločince.

Spravedlivý se nikdy nepohne, ničema však zemi neosídlí.

Ústa spravedlivého plodí moudrost, ale obojaký jazyk bude vyťat.

Rty spravedlivého znají, co je milé, ústa ničemů však obojakost.

Falešné váhy jsou pro Hospodina ohavností, milé je mu správné závaží.

Když přijde domýšlivost, přijde i hanba, s pokornými je však moudrost.

Přímé povede jejich bezúhonnost, kdežto podvodníky zničí jejich lest.

Majetek neprospěje v den hněvu, ale spravedlnost vysvobodí od smrti.

Bezúhonnému napřímí cestu spravedlnost, avšak ničema svou ničemností padne.

Přímé vysvobodí jejich spravedlnost, ale podvodníci budou polapeni svými choutkami.

Při smrti ničemného člověka hyne jeho naděje a očekávání násilníků zahyne.

Spravedlivý je vysvobozen ze soužení, ničema se však dostane na jeho místo.

Bezbožný ústy ničí svého bližního, ale spravedliví budou vysvobozeni poznáním.

Když je spravedlivým dobře, město se veselí a když hynou ničemové, volá radostí.

Požehnáním přímých se město pozvedá, ale ústy ničemů se boří.

Kdo pohrdá svým bližním, tomu chybí rozum, zatímco rozumný muž bude mlčet.

Kdo roznáší pomluvy, odhaluje důvěrnosti, kdo však je spolehlivý, přikrývá věc.

Když není vedení, lid padne, záchrana je v množství rádců.

Velmi zle se bude tomu dařit, kdo se zaručí za cizince, kdo však nenávidí zaručování, je v bezpečí.

Půvabná žena získá slávu, udatní muži získají bohatství.

Milosrdný člověk působí své duši dobro, ale ukrutník činí svému tělu potíže.

Ničema získává klamný výdělek, avšak ten, kdo rozsévá spravedlnost, sklízí pravou mzdu.

Věru, spravedlnost vede k životu, ale kdo se žene za zlem, míří k smrti.

Ti, kdo mají pokřivené srdce, jsou pro Hospodina ohavností, avšak ti, kteří žijí bezúhonně, jsou mu milí.

Zcela jistě zlý nezůstane bez trestu, ale potomstvo spravedlivých unikne.

Zlatý kroužek na rypáku vepře je žena krásná, ale nerozvážná.

Touhou spravedlivých je jen dobro, avšak nadějí ničemů je hněv.

Někdo rozhazuje, a ještě mu přibývá, jiný šetří víc než je správné, a je mu to jen k nouzi.

Štědrý člověk bude prospívat, ten, kdo napájí, také sám bude napojen.

Kdo usilovně hledá dobro, hledá oblibu, avšak kdo hledá zlo, na toho zlo přijde.

Ten, kdo doufá ve své bohatství, padne, ale spravedliví se budou zelenat jako listí.

Kdo činí potíže své rodině, zdědí vítr, a hlupák bude otrokem tomu, kdo má moudré srdce.

Jestliže spravedlivému bude na zemi odplaceno, tím spíše ničemovi a hříšníkovi.

Kdo miluje kázeň, miluje poznání, ale kdo nenávidí pokárání, je tupec.

Dobrý člověk dosáhne zalíbení u Hospodina, ale pleticháře Hospodin prohlásí vinným.

Člověk nebude pevně stát skrze ničemnost, avšak kořen spravedlivých se nepohne.

Zdatná žena je korunou svého manžela, ale jako hniloba v jeho kostech je ta, která dělá hanbu.

Myšlenky spravedlivých jsou právo, úmysly ničemů jsou podvod.

Slova ničemů -- číhání na krev, kdežto přímé vysvobodí jejich ústa.

Vyvrátit ničemy a už nejsou, ale dům spravedlivých obstojí.

Člověk bude chválen podle své rozumnosti, kdo však má zvrácenou mysl, bude v pohrdání.

Spravedlivý bere ohled na život svého zvířete, avšak i slitovné činy ničemů jsou kruté.

Kdo obdělává svou půdu, nasytí se pokrmem, ale tomu, kdo se žene za prázdnými věcmi, chybí rozum.

Ničema dychtí po kořisti zlých, avšak kořen spravedlivých vydává ovoce.

V přestoupení rtů je léčka pro zlého člověka, ale spravedlivý vyjde ze soužení.

Ovocem svých úst se každý nasytí dobrem, to, co člověk rukama vykoná, se mu vrátí.

Hlupákova cesta je přímá v jeho očích, ale ten, kdo poslouchá radu, je moudrý.

Hlupákův hněv se hned projeví, chytrý však hanbu skrývá.

Kdo dává průchod pravdě, oznamuje spravedlnost, falešný svědek ale podvod.

Někdo žvaní, jako když bodá mečem, ale jazyk moudrých přináší uzdravení.

Pravdivé rty obstojí navěky, kdežto lživý jazyk jen na okamžik.

V srdci těch, kdo kují zlo, je podvod, ale ti, kdo radí ku pokoji, mají radost.

Lživé rty jsou pro Hospodina ohavností, avšak milí jsou mu ti, kdo jednají věrně.

Chytrý člověk skrývá poznání, ale srdce hlupáků vykřikuje hloupost.

Ruka pilných bude vládnout, kdežto nedbalá ruka bude konat nucenou práci.

Obava v srdci člověka zdrcuje, ale dobré slovo mu dává radost.

Spravedlivý povede svého bližního, ničemy však svede jejich cesta.

Moudrý syn přijímá otcovo naučení, ale posměvač neposlouchá napomenutí.

Z ovoce svých úst bude každý jíst dobro, avšak touhou nevěrných je násilí.

Kdo střeží svá ústa, chrání svou duši; kdo příliš otvírá své rty, na toho přijde zkáza.

Lenoch dychtí a nic nemá, ale touha pilných se naplní.

Spravedlivý nenávidí klam, ale ničema jedná odporně a je pro ostudu.

Spravedlnost bude střežit toho, kdo žije bezúhonně, avšak hříšníka zničí ničemnost.

Někdo předstírá, že je bohatý, a nic nemá, jiný předstírá, že je chudý, a má mnoho majetku.

Výkupné za život člověka je jeho bohatství, ale chudý neslyší hrozbu.

Světlo spravedlivých bude jasně zářit, avšak lampa ničemů zhasne.

Jen domýšlivost vypůsobí hádku, ale s těmi, kdo se radí, je moudrost.

Snadno získaný majetek se bude zmenšovat, kdežto ten, kdo pracně shromažduje, rozmnoží ho.

Prodlužované očekávání působí srdci bolest, ale naplněná touha je stromem života.

Tomu, kdo pohrdá slovem, se povede špatně, avšak kdo se bojí příkazu, tomu bude odplaceno.

Poučení moudrého je pramenem života, aby se člověk vyhnul léčkám smrti.

Každý chytrý člověk bude jednat podle poznání, avšak hlupák bude šířit svoji hloupost.

Ničemný posel padne do zla, ale spolehlivý vyslanec přinese uzdravení.

Chudoba a hanba přijde na toho, kdo si nevšímá naučení, ale kdo zachovává pokárání, bude vážený.

Naplněná touha potěší duši, avšak pro hlupáky je ohavností se odvrátit od zla.

Kdo chodí s moudrými, zmoudří, ale kdo se stýká s hlupáky, tomu se bude dařit zle.

Hříšníky bude pronásledovat zlo, avšak spravedlivým bude odplaceno dobrem.

Dobrý člověk dá dědictví synům synů, ale hříšníkův majetek bude uschován pro spravedlivého.

Mnoho jídla vydá úhor chudých, ale je to smeteno bezprávím.

Kdo zadržuje svou hůl, nenávidí svého syna, kdo ho však miluje, usilovně ho kázní.

Spravedlivý jí do sytosti své duše, ale břicho ničemů bude mít nedostatek.

Moudrá žena svůj dům staví, kdežto hloupá ho svýma rukama boří.

Ten, kdo žije ve své přímosti, bojí se Hospodina, ale kdo bloudí po svých cestách, opovrhuje jím.

V ústech hlupáka je hůl na hrdost, avšak moudré budou chránit jejich rty.

Kde není dobytek, je žlab čistý, ale síla býka dává hojnou úrodu.

Spolehlivý svědek nelže, avšak falešný svědek šíří lži.

Posměvač hledá moudrost, ale nenajde; pro rozumného však je poznání snadné.

Odejdi od hloupého muže, tam se nedozvíš rozumná slova.

Moudrost chytrého člověka je rozumět své cestě, ale hloupost hlupáků je podvod.

Jen srdce zná hořkost své duše, ani do jeho radosti se cizí člověk nevmísí.

Dům ničemů bude zničen, ale stan přímých bude vzkvétat.

Některá cesta připadá člověku správná, avšak nakonec je cestou smrti.

I při smíchu může bolet srdce, na konci radosti je žal.

Kdo má odpadlé srdce, nasytí se svými cestami, i dobrý člověk svými skutky.

Prostoduchý věří všemu, ale chytrý zvažuje své kroky.

Moudrý se bojí a odvrací se od zla, kdežto hlupák jedná nadřazeně a sebejistě.

Popudlivý člověk dělá hlouposti, pletichář bude nenáviděn.

Prostoduší zdědí hloupost, ale chytří lidé budou korunováni poznáním.

Chudý bude nenáviděn i svým bližním, ale bohatý má mnoho přátel.

Kdo pohrdá svým bližním, hřeší, avšak kdo se slitovává nad ubohými, je blahoslavený.

Cožpak nezabloudí ti, kdo kují zlo? Milosrdenství a věrnost je však s těmi, kdo zamýšlejí dobro.

Každá námaha přinese prospěch, ale prázdné mluvení je jenom k nouzi.

Korunou moudrých je jejich bohatství, hloupostí hlupáků je hloupost.

Spolehlivý svědek vysvobozuje duše, kdežto falešný šíří lži.

V bázni před Hospodinem má člověk pevnou naději, bude útočištěm pro jeho syny.

Bázeň před Hospodinem je pramenem života, aby se člověk vyhnul léčkám smrti.

Množství lidu je slávou krále, ale nedostatek lidu je zkázou mocnáře.

Kdo je pomalý k hněvu, je velice rozumný, kdo však je vznětlivý, vystavuje na odiv hloupost.

Uzdravené srdce je životem tělu, kdežto závist je hnilobou kostí.

Kdo utlačuje chudého, tupí jeho Tvůrce; kdo se však smilovává nad nuzným, ten ho ctí.

Ničema bude sražen, když se mu bude dařit zle, ale spravedlivý má útočiště i při své smrti.

V srdci rozumného moudrost odpočívá, avšak v nitru hlupáků bude odhalena.

Spravedlnost vyvýší národ, ale hřích je hanbou národů.

Vlídná odpověď odvrátí zlobu, ale slovo, které zraňuje, budí hněv.

Jazyk moudrých používá poznání správně, kdežto z úst hlupáků prýští hloupost.

Hospodinovy oči jsou na každém místě, pozorně sledují zlé i dobré.

Uzdravený jazyk je stromem života, ale lest na něm je zkázou ducha.

Hlupák odvrhuje naučení svého otce, kdo však zachovává pokárání, je rozumný.

V domě spravedlivého je mnohé bohatství, ale výnos ničemy přináší těžkosti.

Rty moudrých budou šířit poznání, avšak srdce hlupáků nepravost.

Oběť ničemů je pro Hospodina ohavností, ale modlitba přímých je mu milá.

Pro Hospodina je ohavností cesta ničemy, avšak toho, kdo následuje spravedlnost, bude milovat.

Kázeň je zlem pro toho, kdo opouští stezku, kdo nenávidí pokárání, zemře.

Před Hospodinem je podsvětí a říše zániku, tím spíše srdce lidských synů.

Posměvač nebude milovat toho, kdo ho kárá, nepůjde k moudrým.

Radostné srdce prospívá tváři, ale s bolestí srdce přichází ubitý duch.

Srdce rozumného bude hledat poznání, avšak ústa hlupáků se budou pást na hlouposti.

Všechny dny chudého jsou zlé, ale dobré srdce má ustavičně hostinu.

Lepší je málo s bázní před Hospodinem, nežli velký poklad a s ním zmatek.

Lepší je jídlo ze zeleniny tam, kde je láska, nežli vykrmený býk a s ním nenávist.

Hněvivý člověk podněcuje svár, kdo však je pomalý k hněvu, uklidňuje hádku.

Cesta lenocha je jako trnitý plot, kdežto stezka přímých je připravená.

Moudrý syn dělá radost otci, ale hloupý člověk opovrhuje svou matkou.

Hloupost je radostí pro toho, komu chybí rozum, avšak rozumný člověk bude napřimovat svou cestu.

Kde není důvěrné společenství, plány se hatí, ale při množství rádců se naplní.

Člověk má radost z vhodné odpovědi -- jak dobré je slovo v pravý čas.

Pro rozumného vede stezka života nahoru, aby se vyhnul podsvětí dole.

Hospodin strhne dům pyšných, avšak upevní mezník vdovy.

Pro Hospodina jsou ohavností zlé plány, ale laskavá slova jsou mu čistá.

Kdo pro sebe hrabe nekalý zisk, činí potíže své rodině, kdo však nenávidí úplatky, bude žít.

Srdce spravedlivého přemítá, jak má odpovědět, kdežto z úst ničemů prýští zlé věci.

Hospodin je daleko od ničemů, ale modlitbu spravedlivých vyslyší.

Zářivý pohled dává radost srdci, dobrá zpráva občerstvuje kosti.

Ucho, které poslouchá životadárné pokárání, bude zůstávat mezi moudrými.

Kdo si nevšímá naučení, opovrhuje svou duší, ale kdo poslouchá pokárání, získává rozum.

Bázeň před Hospodinem je kázní moudrosti, před slávou je pokora.

Člověk zvažuje v srdci, ale odpověď jazyka je od Hospodina.

Všechny cesty člověka jsou čisté v jeho očích, Hospodin však zkoumá motivy.

Uval své dílo na Hospodina a tvé plány obstojí.

Hospodin všechno udělal pro svůj účel, i ničemu pro zlý den.

Pro Hospodina je ohavností každý povýšenec, zcela jistě nezůstane bez trestu.

Milosrdenstvím a věrností bude usmířena vina, od zla se člověk odvrací bázní před Hospodinem.

Když Hospodin najde zalíbení v cestách člověka, dává mu pokoj i od jeho nepřátel.

Lepší je málo se spravedlností, nežli hojné výnosy s bezprávím.

Srdce člověku vymýšlí cestu, ale jeho kroky určuje Hospodin.

Váhy i spravedlivé misky patří Hospodinu, každé závaží v měšci je jeho dílem.

Pro krále je ohavností páchat ničemnost, protože trůn bude pevně stát skrze spravedlnost.

Králům jsou milé spravedlivé rty, milují toho, kdo mluví správné věci.

Králův hněv je poslem smrti, ale moudrý člověk jej usmíří.

V jasu královy tváře je život, jeho obliba je jako oblak jarního deště.

Získat moudrost je mnohem lepší nežli zlato, získat rozumnost je lepší vyvolit nežli stříbro.

Cesta přímých je odvrátit se od zla, kdo střeží svou cestu, chrání svou duši.

Před zkázou je pýcha, před klopýtnutím bývá povýšenost ducha.

Je lepší být pokorný s chudými nežli dělit kořist s pyšnými.

Kdo je rozumný v jednání, nalezne dobro, blahoslavený ten, kdo doufá v Hospodina.

Kdo má moudré srdce, bude nazván rozumným, příjemná slova přidávají přesvědčivost.

Rozumnost je pramenem života pro ty, kdo ji mají, hloupost je trestem hlupáků.

Srdce moudrého člověka činí jeho řeč rozumnou, jeho slovům přidává přesvědčivost.

Laskavá slova jsou jako plástev medu, sladká pro duši a uzdravení kostem.

Některá cesta připadá člověku správná, avšak nakonec je cestou smrti.

Dříč pro sebe dře, neboť ho popohání jeho ústa.

Ničemný člověk připravuje zlo, na jeho rtech je jakoby spalující oheň.

Obojaký člověk zasévá svár, pomlouvač rozlučuje přátele.

Násilník láká svého bližního a přivede ho na nedobrou cestu.

Kdo mhouří své oči, dělá to, aby vymýšlel obojakost, kdo svírá své rty, dokonal zlo.

Ten, kdo je pomalý k hněvu, je lepší než hrdina, a kdo ovládá svůj hněv, je lepší než ten, kdo dobyl město.

Los se vrhá do klína, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.

Lepší je suchý kousek chleba a s ním klid, nežli dům plný obětních hodů a hádky.

Rozumný otrok bude vládnout nad synem, který jedná hanebně, rozdělí si dědictví s bratry.

Na stříbro je kelímek, na zlato pec, ale srdce zkoumá Hospodin.

Zločinec věnuje pozornost zlým rtům, lhář poslouchá zkázonosný jazyk.

Kdo se posmívá chudému, tupí jeho Tvůrce, kdo se raduje z pohromy, nezůstane bez trestu.

Korunou starců jsou vnuci, okrasou synů jejich otcové.

Pro blázna se nehodí vznešená slova, tím méně pro šlechtice slova klamná.

Úplatek je jako kouzelný kámen v očích jeho dárce, kamkoli se obrátí, bude mít úspěch.

Kdo přikrývá přestoupení, usiluje o lásku, ale kdo věc roznáší, rozlučuje přátele.

Toho, kdo je schopen rozumět, zasáhne napomenutí víc než hlupáka sto ran.

Zlý hledá jen vzpouru, bude proti němu ale poslán krutý posel.

Raději potkat medvědici připravenou o mláďata, jenom ne hlupáka s jeho hloupostí.

Kdo odplácí zlem za dobro, tomu se zlo nehne z domu.

Začít svár je jako pustit vodu, zanech hádky dříve, než vypukne.

Kdo ospravedlňuje ničemu, i ten, kdo odsuzuje spravedlivého, oba jsou pro Hospodina ohavností.

Na co jsou peníze v ruce hlupáka? Aby si koupil moudrost, když nemá rozum?

Přítel miluje v každé době, bratr se zrodil pro čas soužení.

Člověk, kterému chybí rozum, se zavazuje rukoudáním a zaručuje se za svého bližního.

Kdo miluje hádky, miluje přestoupení, kdo si zvyšuje vchod, usiluje o zkázu.

Kdo má převrácené srdce, nenalezne dobro, kdo převrací svůj jazyk, padne do zla.

Hlupák je svému rodiči k žalu, otec blázna se nebude radovat.

Radostné srdce prospívá jako lék, ale ubitý duch vysušuje kosti.

Ničema bere tajně úplatek, aby převracel stezky práva.

Ten, kdo je schopen rozumět, má moudrost přímo před sebou, ale oči hlupáků jsou upřeny do končin země.

Syn hlupák je k hněvu svého otce a k hořkosti své rodičce.

Kdo ovládá svou řeč, došel poznání, kdo je rozvážný, je rozumný člověk.

I hlupák, když mlčí, může být považován za moudrého, když zavře své rty, za rozumného.

Kdo se odděluje, hledá vlastní touhy, rozzuří se proti každé obezřetnosti.

Hlupák nemá zálibu v rozumnosti, ale v odkrývání svého vlastního rozumu.

Když přijde ničema, přichází také pohrdání a s hanbou potupa.

Slova z úst člověka jsou jako hluboká voda, pramen moudrosti je jako proudící potok.

Není dobré stranit ničemovi a křivdit spravedlivému při soudu.

Hlupákovy rty se dostávají do sporu, jeho ústa volají po ranách.

Hlupákovi jsou ústa ke zkáze, vlastní rty jsou jeho duše léčkou.

Slova pomlouvače jsou jako pamlsky, sestupují do nejzazších útrob.

Také ten, kdo je nedbalý při své práci, je bratrem ničitele.

Hospodinovo jméno je pevnou věží, spravedlivý do ní poběží a bude v bezpečí.

Majetek bohatého je jeho pevným městem a jako vysoká hradba v jeho představě.

Před zkázou se srdce člověka povýší, před slávou je pokora.

Kdo odpovídá dříve, nežli vyslechl, je to jeho hloupost a ostuda.

Srdce rozumného poznání získá, ucho moudrých poznání hledá.

Dar člověku otevře dveře, povede ho před vysoko postavené.

Kdo je první při sporu, zdá se být spravedlivý, přijde však jeho bližní a prověří ho.

Los zastaví sváry, rozhodne mezi mocnými.

Ovocem úst člověka se nasytí jeho nitro, nasytí se výnosem svých rtů.

V moci jazyka je smrt i život, kdo ho miluje, nají se jeho ovoce.

Kdo nalezl ženu, nalezl dobro, dosáhl zalíbení u Hospodina.

Chudý úpěnlivě prosí, ale bohatý odpovídá tvrdě.

Někdo má přátele ke své zkáze, ale některý přítel přilnul víc než bratr.

Lepší je chudý, který žije bezúhonně, nežli ten, kdo má proradné rty a je hlupák.

Bez poznání jistě není touha dobrá, kdo je ukvapený, hřeší.

Hloupost člověku podvrací jeho cestu, ale jeho srdce se rozčiluje na Hospodina.

Majetek přidává množství přátel, ale chudák bude svým přítelem opuštěn.

Falešný svědek nezůstane bez trestu, kdo šíří lži, neunikne.

Mnozí si předcházejí šlechtice, každý je přítelem toho, kdo rozdává.

Chudého nenávidí všichni jeho bratři, tím spíše se od něj vzdalují jeho přátelé. Svými řečmi je uhání, ale oni nic.

Kdo získá rozum, miluje svou duši; kdo zachovává rozumnost, nalezne dobro.

Falešný svědek nezůstane bez trestu, kdo šíří lži, zahyne.

Pro hlupáka se nehodí přepych, tím méně, aby otrok vládl nad knížaty.

Rozumnost činí člověka pomalým k hněvu, jeho okrasou je pomíjet přestoupení.

Králův hněv je jako řvaní mladého lva, ale jeho obliba je jako rosa na zeleň.

Syn hlupák je svému otci pohromou.

Sváry se ženou jsou jako stálé kapání vody.

Dům a majetek jsou dědictvím otců, ale rozumná žena je od Hospodina.

Lenost uvrhne do spánku, nedbalý člověk bude hladovět.

Kdo zachovává příkaz, chrání svou duši, kdo opovrhuje svými cestami, zemře.

Kdo se smilovává nad chudým, půjčuje Hospodinu, odplatí mu za to, co vykonal.

Kárej svého syna, když je naděje, ale nedej se unést, abys ho usmrtil.

Hněvivý člověk zaplatí pokutu; i když ho vysvobodíš, ještě mu přidáš.

Poslechni radu, přijmi naučení, abys nakonec zmoudřel.

V srdci člověka je mnoho plánů, ale Hospodinův plán se naplní.

Bázeň před Hospodinem je k životu, člověk nasycen uléhá, zlo jej nepostihne.

Lenoch ponoří ruku do mísy, už ani k ústům ji nezvedne.

Syn, který ničí otce či vyhání matku, jedná hanebně a je pro ostudu.

Můj synu, přestaň poslouchat naučení a zabloudíš od řečí poznání.

Ničemný svědek se bude posmívat právu, ústa ničemů budou hltat zlo.

Pro posměvače jsou připraveny soudy, na záda hlupáků rány.

Víno je posměvač, pivo je výtržník; každý, kdo se jím dává zavést, není moudrý.

Pro člověka je ctí upustit od hádky, rozzuří se každý hlupák.

Lenoch na podzim neorá, potom se při žni dožaduje, ale nic není.

Plán v srdci člověka je jako hluboká voda, rozumný člověk ji však načerpá.

Mnoho lidí vyhlašuje svou oddanost, ale kdo najde věrného člověka?

Spravedlivý žije bezúhonně, blahoslavení jsou jeho synové po něm.

Kdo může říct: Očistil jsem své srdce, jsem čistý od svého hříchu?

Dvojí závaží a dvojí míra, obojí je pro Hospodina ohavností.

Již chlapec se pozná podle svých činů, jestli jsou jeho skutky čisté a správné.

Ucho, které slyší, a oko, které vidí, Hospodin učinil obojí.

Nemiluj spánek, jinak zchudneš, otevři své oči a nasytíš se pokrmem.

Někdo má zlato a množství drahokamů, ale vskutku drahocenná věc jsou rozumné rty.

Člověku je sladký pokrm získaný klamem, ale potom se jeho ústa naplní štěrkem.

Kdo roznáší pomluvu, odhaluje důvěrnosti, proto se nezaplétej se žvanilem.

Tomu, kdo proklíná svého otce či svou matku, zhasne jeho lampa v nejhlubší temnotě.

Dědictví na počátku kvapně získané nakonec nebude požehnané.

Neříkej: Odplatím zlo! Čekej na Hospodina a zachrání tě.

Pro Hospodina je ohavností dvojí závaží, falešné váhy nejsou dobré.

Kroky muže jsou od Hospodina; a člověk, jak porozumí své cestě?

Moudrý král provívá ničemy, obrací na ně mlátící kolo.

Duch člověka je lampou od Hospodina, prozkoumává nejhlubší nitro.

Oddanost a věrnost bude střežit krále, milosrdenstvím podepře svůj trůn.

Okrasou mládenců je jejich síla, ozdoba starců šediny.

Jizvy a modřiny vyčistí zlo, rány také nejhlubší nitro.

Královo srdce je v Hospodinově ruce jako proudy vody, nakloní ho, kamkoli se mu zalíbí.

Člověku připadá správná každá jeho cesta, avšak srdce zkoumá Hospodin.

Jednat podle spravedlnosti a práva je Hospodinu milejší nežli oběť.

Plány jsou pilnému jenom ku prospěchu, ale každý, kdo je ukvapený, dojde jenom nouze.

Poklady získané lživým jazykem jsou pomíjivou nicotou těch, kdo usilují o smrt.

Ničemy odvleče jejich násilí, neboť odmítali jednat podle práva.

Cesta člověka obtíženého vinou je pokřivená, ale skutky čistého jsou správné.

Lepší je bydlet v koutě na střeše nežli společně v domě se svárlivou ženou.

Duše ničemy dychtí po zlu, jeho bližní nenajde v jeho očích slitování.

Když je posměvač pokutován, prostoduchý zmoudří, když je moudrý přiváděn k porozumění, přijme poznání.

Kdo zavírá své ucho před voláním chudého o pomoc, bude také volat, a nebude mu odpovězeno.

Jednat podle práva je radostí pro spravedlivého, ale zkázou pro zločince.

Člověk, který zabloudí z cesty porozumění, bude odpočívat ve shromáždění nebožtíků.

Kdo miluje radovánky, bude nuzným člověkem, kdo miluje víno a olej, nezíská bohatství.

Výkupné za spravedlivého je ničema, za přímého podvodník.

Lepší je bydlet v pusté zemi, nežli se svárlivou a hněvivou ženou.

V příbytku moudrého je vzácný poklad a olej, avšak hloupý člověk ho pohltí.

Kdo se žene za spravedlností a milosrdenstvím, nalezne život, spravedlnost a slávu.

Moudrý vstoupil do města hrdinů a strhl pevnost, ve kterou důvěřovali.

Kdo si hlídá ústa a jazyk, chrání svou duši před soužením.

Pyšný domýšlivec, jehož jméno je posměvač, jedná v nadutosti domýšlivě.

Lenocha usmrtí jeho touha, protože jeho ruce odmítají pracovat. Celý den touží plný touhy, zatímco spravedlivý dá a nebude šetřit.

Oběť ničemů je ohavností, tím spíše, když ji přinese se zlým úmyslem.

Lživý svědek zahyne, ale člověk, který poslouchá, bude stále promlouvat.

Ničemný člověk ukazuje nestoudnou tvář, přímý však rozumí své cestě.

Není moudrost, není rozumnost, není plán proti Hospodinu.

Lepší je vyvolit dobré jméno nežli velké bohatství, oblibu nežli stříbro a zlato.

Bohatý i chudý se potkávají, Tvůrcem obou je Hospodin.

Chytrý vidí zlo a ukryje se, prostoduší jdou dál a doplatí na to.

Důsledkem pokory a bázně před Hospodinem je bohatství, sláva a život.

Na cestě zvráceného člověka jsou trny a pasti; ten, kdo chrání svou duši, bude se od nich držet dále.

Vyuč chlapce na počátku jeho cesty, neodvrátí se od ní, ani když zestárne.

Bohatý vládne chudým, dlužník je otrokem věřitele.

Ten, kdo rozsévá zvrácenost, sklidí zlo, hůl jeho hněvu pomine.

Kdo je štědrý, bude požehnán, protože dává ze svého pokrmu chudému.

Vyžeň posměvače a odejde svár, ustane pře a hanba.

Lenoch říká: Na ulici je lev, budu zabit uprostřed náměstí.

Ústa cizích žen jsou hlubokou jámou; na koho se Hospodin hněvá, ten tam spadne.

V srdci chlapce vězí hloupost, hůl a naučení ji od něj vzdálí.

Kdo utlačuje chudého, aby rozmnožil svůj majetek, a kdo dává bohatému, oba budou mít jen nouzi.

Neokrádej chudého, protože je chudý, nesrážej nuzného v bráně. Neboť Hospodin povede jejich spor a oloupí o duši ty, kteří loupí je.

Se vzteklounem se nespolčuj, nezůstávej s hněvivým člověkem, jinak se naučíš jeho způsobům a dostaneš svou duši do léčky.

Nebuď mezi těmi, kdo se zavazují rukoudáním, kdo se zaručují za dluhy. Když nemáš čím zaplatit, proč by měl někdo vzít tvou postel pod tebou?

Nejez pokrm lakomce, nedychti po jeho lahůdkách, vždyť jak v duchu uvažuje, takový opravdu je. Říká ti: Jez a pij, ale jeho srdce není s tebou. Vyzvrátíš i ten kousek, jež jsi snědl, a promarníš svá příjemná slova.

Nemluv k hlupákovi, neboť pohrdne rozumností tvých řečí.

Přilož své srdce k naučení a své uši k řečem poznání.

Neodpírej chlapci kázeň; když mu nabiješ holí, nezemře. Ty mu nabiješ holí a jeho duši vysvobodíš z podsvětí.

Nebuď mezi pijany vína, ani mezi žrouty masa. Protože pijan i žrout zchudne, dřímota je oblékne do cárů.

Poslouchej svého otce, který tě zplodil, a nepohrdej svou matkou, když zestárne.

Prostitutka je hlubokou jámou, cizinka úzkou studnou. Také ona číhá jako lupič, množí nevěrné mezi lidmi.

Komu běda? Komu žal? Komu sváry? Komu stěžování? Kdo má bezdůvodné modřiny? Kdo má kalný zrak? Ti, kdo prodlévají u vína, přicházejí ochutnat míšené víno. Nedívej se na víno, jak je rudé, jak jiskří v poháru a hladce klouže dolů. Nakonec uštkne jako had, kousne jako zmije. Tvoje oči uvidí divné věci a tvé srdce bude mluvit obojace. Budeš jako ten, kdo leží uprostřed moře, kdo leží při vrcholu stěžně. Zbili mě, ale necítil jsem bolest, ztloukli mě, ani jsem to nepoznal. Kdy se probudím? Už ho zase chci!

Nezáviď zlým lidem, nedychti být s nimi, protože jejich srdce přemítá o zkáze a jejich rty mluví o trápení.

Dům se vybuduje moudrostí, upevní se rozumností a skrze poznání naplní se pokoje všelijakým vzácným a příjemným majetkem.

Moudrý muž je víc než silák, rozumný člověk je víc než mocný; proto veď válku se strategií, záchrana je v množství rádců.

Moudrost je pro hlupáka příliš vysoko, v bráně neotevře svá ústa.

Úmysl hloupého je hříchem, posměvač je pro lidi ohavností.

Jsi-li skleslý v den soužení, tvá síla je malá.

Vysvoboď vedené na smrt a zadrž potácející se na popravu! Když řekneš: Hle, nevěděli jsme to!, cožpak ten, který zkoumá srdce, to nerozpozná a ten, kdo střeží tvou duši, se to nedozví? On odplatí každému podle jeho skutků.

Můj synu, jez med, protože je dobrý, med z plástve je sladký na jazyku. Poznej, že taková je moudrost pro tvou duši. Když ji nalezneš, budeš mít budoucnost a tvoje naděje nebude zmařena.

Nečíhej na příbytek spravedlivého jako ničema, nenič místo jeho odpočinku, neboť spravedlivý může sedmkrát upadnout a zase povstane, ale ničema padne ve zlu.

Neraduj se, když tvůj nepřítel padne, a když klopýtne, ať tvé srdce nejásá, jinak to Hospodin uvidí a bude to zlé v jeho očích a odvrátí od něj svůj hněv.

Nezlob se kvůli pachatelům zla, nezáviď ničemům, neboť zlý nemá budoucnost, lampa ničemů zhasne.

Stranit lidem při soudu není dobré.

Kdo říká ničemovi: Jsi spravedlivý, toho budou národy proklínat, tomu budou lidé zlořečit, ale těm, kdo ho kárají, bude dobře, přijde na ně dobré požehnání.

Líbá na rty, kdo odpovídá správná slova.

Nebuď bezdůvodně svědkem proti svému bližnímu, nepodváděj svými rty. Neříkej: Jak učinil mně, tak učiním jemu, odplatím každému podle jeho skutků.

Jako zlatá jablka na stříbrných mísách je slovo promluvené v pravý čas.

Jako zlatý kroužek či ornament z čistého zlata je moudrý karatel pro naslouchající ucho.

Jako chlad od sněhu v čas žně je spolehlivý posel pro ty, kteří ho posílají, neboť občerství duši svých pánů.

Jako oblaka a vítr bez deště je člověk, který se chlubí jenom slibovaným darem.

Vůdce se dá přemluvit tím, kdo je pomalý k hněvu, vlídný jazyk zlomí kosti.

Když nalezneš med, jez s mírou; jinak se ho přesytíš a vyzvrátíš ho.

Čiň svou nohu vzácnou v domě svého bližního, jinak se tě přesytí a bude tě nenávidět.

Kyj, meč a ostrý šíp, to je člověk, který vypovídá proti svému bližnímu jako falešný svědek.

Jako spoléhat na zlomený zub či vyvrtnutou nohu je vkládat naděje v nevěrného člověka v den soužení.

Jako ten, kdo svléká oděv ve chladném dni, či jako ocet na sodu, je ten, kdo zpívá písně skleslému srdci.

Jestliže ten, kdo tě nenávidí, hladoví, nakrm ho chlebem, jestliže žízní, napoj ho vodou, neboť mu nahrneš řeřavé uhlí na hlavu a Hospodin ti odplatí.

Severní vítr přinese déšť, potajmu mluvící jazyk nahněvané tváře.

Lepší je bydlet v koutě na střeše nežli společně v domě se svárlivou ženou.

Jako zkalený pramen a znečištěný zdroj je spravedlivý, který se potácí před ničemou.

Není dobré jíst mnoho medu a také hledat vlastní slávu není sláva.

Jako pobořené město bez hradeb je člověk, který neovládá svého ducha.

Jako sníh v létě a déšť ve žni, tak se nehodí pro hlupáka sláva.

Jako vrabec poletuje, jako vlaštovka létá, tak i bezdůvodná kletba: Nikam se nedostane.

Na koně bič, na osla uzdu, a na záda hlupáků hůl.

Kdo posílá poselství po hlupákovi je jako ten, kdo si usekává nohy a pije násilí.

Jako volně visí nohy chromého, tak je přísloví v ústech hlupáků.

Jako přivázat kámen k praku, takové je dát hlupákovi slávu.

Jako trní, které se dostalo do ruky opilce, tak je přísloví v ústech hlupáků.

Jako lukostřelec, který každého zraňuje, je ten, kdo najímá hlupáka, kdo najímá kolemjdoucí.

Jako se pes navrací ke svému zvratku, tak hlupák opakuje svoji hloupost.

Viděl jsi člověka moudrého ve svých očích? Pro hlupáka je víc naděje než pro něj!

Lenoch říká: Lev je na cestě, lev je v ulicích!

Jako se dveře otáčejí na svém pantu, tak lenoch na své posteli.

Lenoch ponoří svou ruku do mísy a je mu zatěžko zvednout ji do svých úst.

Lenoch je moudřejší ve svých očích než sedm lidí, kteří rozvážně odpovídají.

Kdo prochází kolem a nazlobí se kvůli sporu, který se ho netýká, je jako ten, kdo chytá psa za uši.

Jako šílenec, který střílí ohnivé střely a smrtící šípy, je člověk, který podvede svého bližního a potom řekne: Já jsem jenom vtipkoval.

Kde není dostatek dřeva, oheň uhasne, kde není pomlouvač, utichne svár.

Uhlí na žár, dřevo na oheň, svárlivý člověk pro zažehnutí sporu.

Slova pomlouvače jsou jako pamlsky, sestupují do nejzazších útrob.

Jako stříbrná glazura potažená na hliněnou nádobu jsou horoucí rty a zlé srdce.

Kdo kope jámu, spadne do ní, kdo valí kámen, na něj se obrátí.

Lživý jazyk nenávidí ty, které utlačuje, lichotivá ústa působí zkázu.

Nechlub se zítřejším dnem, neboť nevíš, co den přinese.

Ať tě chválí někdo jiný, a ne tvoje ústa, někdo cizí, a ne tvoje rty.

Kámen je těžký, písek váží hodně, ale hlupákův hněv je těžší nežli obojí.

Zloba je krutá, hněv je jako povodeň. Kdo však obstojí před žárlivostí?

Otevřené pokárání je lepší než skrytá láska.

Věrně míněné jsou modřiny od přítele, ale polibků od toho, kdo nenávidí, je mnoho.

Nasycená duše pošlape i med z plástve, ale hladové duši je všechno hořké sladkým.

Jako ptáku, který uletí ze svého hnízda, tak je tomu, kdo uteče ze svého domova.

Neopouštěj svého přítele ani přítele svého otce.

Nechoď do domu svého bratra v den své pohromy.

Lepší je blízký soused nežli vzdálený bratr.

Chytrý vidí zlo a ukryje se, prostoduší jdou dál a doplatí na to.

Jestliže někdo brzy z rána příliš hlasitě žehná svému bližnímu, bude se mu to počítat za kletbu.

Stálé kapání vody v deštivý den a svárlivá žena jsou si rovny.

Jako ve vodě odpovídá tvář tváři, tak srdce člověka člověku.

I kdybys tloukl hlupáka v hmoždíři paličkou spolu se zrnem, jeho hloupost se od něho neodvrátí.

Ničema utíká, ačkoliv ho nikdo nehoní, ale spravedlivý si je jistý jako mladý lev.

Chudý muž, který utlačuje chudé, je jako odplavující déšť, který ničí úrodu.

Zlí lidé nerozumějí právu, ale ti, kdo hledají Hospodina, porozumějí všemu.

Lepší je chudý, který žije bezúhonně, nežli ten, jehož cesty jsou křivolaké, ačkoliv je bohatý.

Kdo zachovává zákon, je rozumný syn, kdo se stýká se žrouty, vystaví svého otce hanbě.

Kdo rozmnožuje svůj majetek lichvou a úrokem, shromáždí ho pro toho, kdo se smilovává nad chudými.

Kdo odvrací své ucho od slyšení zákona, i jeho modlitba je ohavností.

Kdo svádí přímé na zlou cestu, sám padne do vlastní jámy, ale bezúhonní zdědí dobro.

Bohatý člověk je moudrý ve svých očích, ale chudý, nicméně rozumný, ho prověří.

Když se spravedliví veselí, je veliká sláva, když ale povstávají ničemové, lidé se skrývají.

Kdo zakrývá svá přestoupení, neuspěje, ale kdo je vyznává a opouští, nalezne slitování.

Blahoslavený je člověk, který má ustavičně bázeň, ale kdo zatvrzuje své srdce, padne do zla.

Řvoucím lvem a útočícím medvědem je ničemný vládce nad chudým lidem.

Vévoda, kterému chybí rozumnost, se dopouští mnohého vydírání, kdo nenávidí nekalý zisk, prodlouží své dny.

Člověk obtížený krví člověka bude až do smrti utíkat; ať ho nikdo nedrží.

Kdo žije bezúhonně, bude zachráněn, ale ten, jehož cesty jsou křivolaké, najednou padne.

Kdo obdělává svou půdu, nasytí se pokrmem, ale ten, kdo se žene za prázdnými věcmi, nasytí se chudobou.

Věrný člověk má mnoho požehnání, ale kdo je ukvapený, aby získal bohatství, nezůstane bez trestu.

Lakomec se žene za majetkem a neví, že na něho přijde nedostatek.

Ten, kdo kárá člověka, později nalezne milosti víc než ten, kdo lichotí.

Kdo okrádá svého otce a svou matku a říká: To není přestoupení, je společníkem ničitele.

Nenasytný člověk podněcuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, bude prospívat.

Kdo spoléhá na svůj rozum, je hlupák, ale kdo žije moudře, unikne.

Kdo dává chudým, nebude mít nouzi, kdo však zavírá oči, sklidí mnoho kleteb.

Když povstávají ničemové, lidé se ukrývají, když však hynou, množí se spravedliví.

Když se množí spravedliví, lid se raduje, když vládne ničema, lidé vzdychají.

Kdo miluje moudrost, dělá svému otci radost, ale kdo se stýká s prostitutkami, zničí majetek.

Král upevňuje zemi právem, kdo však zvyšuje dávky, boří ji.

Kdo lichotí svému bližnímu, rozprostírá síť na jeho nohy.

Spravedlivý bere ohled na právní nárok chudých, ničema ohledy nechápe.

Posměvači rozruší město, ale moudří odvrátí hněv.

Když se moudrý soudí s hlupákem, třese se zlostí či vysmívá, klidu nemá.

Krvelační nenávidí bezúhonného, avšak přímí hledají jeho život.

Hlupák nechá propuknout celý svůj hněv, ale moudrý ho zadrží.

Když vládce věnuje pozornost lživému slovu, všichni jeho služebníci budou ničemy.

Chudý a utlačovatel se potkávají, světlo očím dává oběma Hospodin.

Hůl a pokárání dá moudrost, ale chlapec ponechaný sám sobě dělá hanbu své matce.

Když se množí ničemové, množí se přestoupení, ale spravedliví uvidí jejich pád.

Kárej svého syna a dá ti odpočinek, dá potěšení tvé duši.

Viděl jsi člověka, který je ukvapený ve svých slovech? Pro hlupáka je víc naděje než pro něj!

Hněvivý člověk podněcuje svár, vztekloun se dopouští mnoha přestoupení.

Člověka poníží jeho pýcha, ale ponížený duch získá slávu.

Strach z lidí klade léčku, kdo však doufá v Hospodina, bude v bezpečí.

Mnozí usilují o přízeň vládce, ale právo pro člověka pochází od Hospodina.

Pro spravedlivého je ohavností špatný člověk, pro ničemu je ohavností ten, kdo jde přímou cestou.

ó,.. jak múdry to bol človek..))) vitaj Fotone,, ..aj Rudolf sa ti poteší

Potešenie je na mojej strane.

neboj..Rudolf VI.. je milý chlapec )))

Kdo ovládá svou řeč, došel poznání, kdo je rozvážný, je rozumný člověk.

I hlupák, když mlčí, může být považován za moudrého, když zavře své rty, za rozumného.

Kdo se odděluje, hledá vlastní touhy, rozzuří se proti každé obezřetnosti.

Hlupák nemá zálibu v rozumnosti, ale v odkrývání svého vlastního rozumu.

Když přijde ničema, přichází také pohrdání a s hanbou potupa.

Slova z úst člověka jsou jako hluboká voda, pramen moudrosti je jako proudící potok.

Není dobré stranit ničemovi a křivdit spravedlivému při soudu.

Hlupákovy rty se dostávají do sporu, jeho ústa volají po ranách.

Hlupákovi jsou ústa ke zkáze, vlastní rty jsou jeho duše léčkou.

Slova pomlouvače jsou jako pamlsky, sestupují do nejzazších útrob.

Také ten, kdo je nedbalý při své práci, je bratrem ničitele.

Hospodinovo jméno je pevnou věží, spravedlivý do ní poběží a bude v bezpečí.

Majetek bohatého je jeho pevným městem a jako vysoká hradba v jeho představě.

Před zkázou se srdce člověka povýší, před slávou je pokora.

Kdo odpovídá dříve, nežli vyslechl, je to jeho hloupost a ostuda.

Srdce rozumného poznání získá, ucho moudrých poznání hledá.

Dar člověku otevře dveře, povede ho před vysoko postavené.

Kdo je první při sporu, zdá se být spravedlivý, přijde však jeho bližní a prověří ho.

Los zastaví sváry, rozhodne mezi mocnými.

Ovocem úst člověka se nasytí jeho nitro, nasytí se výnosem svých rtů.

V moci jazyka je smrt i život, kdo ho miluje, nají se jeho ovoce.

Kdo nalezl ženu, nalezl dobro, dosáhl zalíbení u Hospodina.

Chudý úpěnlivě prosí, ale bohatý odpovídá tvrdě.

Někdo má přátele ke své zkáze, ale některý přítel přilnul víc než bratr.

Lepší je chudý, který žije bezúhonně, nežli ten, kdo má proradné rty a je hlupák.

Bez poznání jistě není touha dobrá, kdo je ukvapený, hřeší.

Hloupost člověku podvrací jeho cestu, ale jeho srdce se rozčiluje na Hospodina.

Majetek přidává množství přátel, ale chudák bude svým přítelem opuštěn.

Falešný svědek nezůstane bez trestu, kdo šíří lži, neunikne.

Mnozí si předcházejí šlechtice, každý je přítelem toho, kdo rozdává.

Chudého nenávidí všichni jeho bratři, tím spíše se od něj vzdalují jeho přátelé. Svými řečmi je uhání, ale oni nic.

Kdo získá rozum, miluje svou duši; kdo zachovává rozumnost, nalezne dobro.

Falešný svědek nezůstane bez trestu, kdo šíří lži, zahyne.

Pro hlupáka se nehodí přepych, tím méně, aby otrok vládl nad knížaty.

Rozumnost činí člověka pomalým k hněvu, jeho okrasou je pomíjet přestoupení.

Králův hněv je jako řvaní mladého lva, ale jeho obliba je jako rosa na zeleň.

Syn hlupák je svému otci pohromou.

Sváry se ženou jsou jako stálé kapání vody.

Dům a majetek jsou dědictvím otců, ale rozumná žena je od Hospodina.

Lenost uvrhne do spánku, nedbalý člověk bude hladovět.

Kdo zachovává příkaz, chrání svou duši, kdo opovrhuje svými cestami, zemře.

Kdo se smilovává nad chudým, půjčuje Hospodinu, odplatí mu za to, co vykonal.

Kárej svého syna, když je naděje, ale nedej se unést, abys ho usmrtil.

Hněvivý člověk zaplatí pokutu; i když ho vysvobodíš, ještě mu přidáš.

Poslechni radu, přijmi naučení, abys nakonec zmoudřel.

V srdci člověka je mnoho plánů, ale Hospodinův plán se naplní.

Bázeň před Hospodinem je k životu, člověk nasycen uléhá, zlo jej nepostihne.

Lenoch ponoří ruku do mísy, už ani k ústům ji nezvedne.

Syn, který ničí otce či vyhání matku, jedná hanebně a je pro ostudu.

Můj synu, přestaň poslouchat naučení a zabloudíš od řečí poznání.

Ničemný svědek se bude posmívat právu, ústa ničemů budou hltat zlo.

Pro posměvače jsou připraveny soudy, na záda hlupáků rány.

Víno je posměvač, pivo je výtržník; každý, kdo se jím dává zavést, není moudrý.

Pro člověka je ctí upustit od hádky, rozzuří se každý hlupák.

Lenoch na podzim neorá, potom se při žni dožaduje, ale nic není.

Plán v srdci člověka je jako hluboká voda, rozumný člověk ji však načerpá.

Mnoho lidí vyhlašuje svou oddanost, ale kdo najde věrného člověka?

Spravedlivý žije bezúhonně, blahoslavení jsou jeho synové po něm.

Kdo může říct: Očistil jsem své srdce, jsem čistý od svého hříchu?

Dvojí závaží a dvojí míra, obojí je pro Hospodina ohavností.

Již chlapec se pozná podle svých činů, jestli jsou jeho skutky čisté a správné.

Ucho, které slyší, a oko, které vidí, Hospodin učinil obojí.

Nemiluj spánek, jinak zchudneš, otevři své oči a nasytíš se pokrmem.

Někdo má zlato a množství drahokamů, ale vskutku drahocenná věc jsou rozumné rty.

Člověku je sladký pokrm získaný klamem, ale potom se jeho ústa naplní štěrkem.

Kdo roznáší pomluvu, odhaluje důvěrnosti, proto se nezaplétej se žvanilem.

Tomu, kdo proklíná svého otce či svou matku, zhasne jeho lampa v nejhlubší temnotě.

Dědictví na počátku kvapně získané nakonec nebude požehnané.

Neříkej: Odplatím zlo! Čekej na Hospodina a zachrání tě.

Pro Hospodina je ohavností dvojí závaží, falešné váhy nejsou dobré.

Kroky muže jsou od Hospodina; a člověk, jak porozumí své cestě?

Moudrý král provívá ničemy, obrací na ně mlátící kolo.

Duch člověka je lampou od Hospodina, prozkoumává nejhlubší nitro.

Oddanost a věrnost bude střežit krále, milosrdenstvím podepře svůj trůn.

Okrasou mládenců je jejich síla, ozdoba starců šediny.

Jizvy a modřiny vyčistí zlo, rány také nejhlubší nitro.

Královo srdce je v Hospodinově ruce jako proudy vody, nakloní ho, kamkoli se mu zalíbí.

Člověku připadá správná každá jeho cesta, avšak srdce zkoumá Hospodin.

Jednat podle spravedlnosti a práva je Hospodinu milejší nežli oběť.

Plány jsou pilnému jenom ku prospěchu, ale každý, kdo je ukvapený, dojde jenom nouze.

Poklady získané lživým jazykem jsou pomíjivou nicotou těch, kdo usilují o smrt.

Ničemy odvleče jejich násilí, neboť odmítali jednat podle práva.

Cesta člověka obtíženého vinou je pokřivená, ale skutky čistého jsou správné.

Lepší je bydlet v koutě na střeše nežli společně v domě se svárlivou ženou.

Duše ničemy dychtí po zlu, jeho bližní nenajde v jeho očích slitování.

Když je posměvač pokutován, prostoduchý zmoudří, když je moudrý přiváděn k porozumění, přijme poznání.

Kdo zavírá své ucho před voláním chudého o pomoc, bude také volat, a nebude mu odpovězeno.

Jednat podle práva je radostí pro spravedlivého, ale zkázou pro zločince.

Člověk, který zabloudí z cesty porozumění, bude odpočívat ve shromáždění nebožtíků.

Kdo miluje radovánky, bude nuzným člověkem, kdo miluje víno a olej, nezíská bohatství.

Výkupné za spravedlivého je ničema, za přímého podvodník.

Lepší je bydlet v pusté zemi, nežli se svárlivou a hněvivou ženou.

V příbytku moudrého je vzácný poklad a olej, avšak hloupý člověk ho pohltí.

Kdo se žene za spravedlností a milosrdenstvím, nalezne život, spravedlnost a slávu.

Moudrý vstoupil do města hrdinů a strhl pevnost, ve kterou důvěřovali.

Kdo si hlídá ústa a jazyk, chrání svou duši před soužením.

Pyšný domýšlivec, jehož jméno je posměvač, jedná v nadutosti domýšlivě.

Lenocha usmrtí jeho touha, protože jeho ruce odmítají pracovat. Celý den touží plný touhy, zatímco spravedlivý dá a nebude šetřit.

Oběť ničemů je ohavností, tím spíše, když ji přinese se zlým úmyslem.

Lživý svědek zahyne, ale člověk, který poslouchá, bude stále promlouvat.

Ničemný člověk ukazuje nestoudnou tvář, přímý však rozumí své cestě.

Není moudrost, není rozumnost, není plán proti Hospodinu.

Lepší je vyvolit dobré jméno nežli velké bohatství, oblibu nežli stříbro a zlato.

Bohatý i chudý se potkávají, Tvůrcem obou je Hospodin.

Chytrý vidí zlo a ukryje se, prostoduší jdou dál a doplatí na to.

Důsledkem pokory a bázně před Hospodinem je bohatství, sláva a život.

Na cestě zvráceného člověka jsou trny a pasti; ten, kdo chrání svou duši, bude se od nich držet dále.

Vyuč chlapce na počátku jeho cesty, neodvrátí se od ní, ani když zestárne.

Bohatý vládne chudým, dlužník je otrokem věřitele.

Ten, kdo rozsévá zvrácenost, sklidí zlo, hůl jeho hněvu pomine.

Kdo je štědrý, bude požehnán, protože dává ze svého pokrmu chudému.

Vyžeň posměvače a odejde svár, ustane pře a hanba.

Lenoch říká: Na ulici je lev, budu zabit uprostřed náměstí.

Ústa cizích žen jsou hlubokou jámou; na koho se Hospodin hněvá, ten tam spadne.

V srdci chlapce vězí hloupost, hůl a naučení ji od něj vzdálí.

Kdo utlačuje chudého, aby rozmnožil svůj majetek, a kdo dává bohatému, oba budou mít jen nouzi.

Neokrádej chudého, protože je chudý, nesrážej nuzného v bráně. Neboť Hospodin povede jejich spor a oloupí o duši ty, kteří loupí je.

Se vzteklounem se nespolčuj, nezůstávej s hněvivým člověkem, jinak se naučíš jeho způsobům a dostaneš svou duši do léčky.

Nebuď mezi těmi, kdo se zavazují rukoudáním, kdo se zaručují za dluhy. Když nemáš čím zaplatit, proč by měl někdo vzít tvou postel pod tebou?

Nejez pokrm lakomce, nedychti po jeho lahůdkách, vždyť jak v duchu uvažuje, takový opravdu je. Říká ti: Jez a pij, ale jeho srdce není s tebou. Vyzvrátíš i ten kousek, jež jsi snědl, a promarníš svá příjemná slova.

Nemluv k hlupákovi, neboť pohrdne rozumností tvých řečí.

Přilož své srdce k naučení a své uši k řečem poznání.

Neodpírej chlapci kázeň; když mu nabiješ holí, nezemře. Ty mu nabiješ holí a jeho duši vysvobodíš z podsvětí.

Nebuď mezi pijany vína, ani mezi žrouty masa. Protože pijan i žrout zchudne, dřímota je oblékne do cárů.

Poslouchej svého otce, který tě zplodil, a nepohrdej svou matkou, když zestárne.

Prostitutka je hlubokou jámou, cizinka úzkou studnou. Také ona číhá jako lupič, množí nevěrné mezi lidmi.

Komu běda? Komu žal? Komu sváry? Komu stěžování? Kdo má bezdůvodné modřiny? Kdo má kalný zrak? Ti, kdo prodlévají u vína, přicházejí ochutnat míšené víno. Nedívej se na víno, jak je rudé, jak jiskří v poháru a hladce klouže dolů. Nakonec uštkne jako had, kousne jako zmije. Tvoje oči uvidí divné věci a tvé srdce bude mluvit obojace. Budeš jako ten, kdo leží uprostřed moře, kdo leží při vrcholu stěžně. Zbili mě, ale necítil jsem bolest, ztloukli mě, ani jsem to nepoznal. Kdy se probudím? Už ho zase chci!

Nezáviď zlým lidem, nedychti být s nimi, protože jejich srdce přemítá o zkáze a jejich rty mluví o trápení.

Dům se vybuduje moudrostí, upevní se rozumností a skrze poznání naplní se pokoje všelijakým vzácným a příjemným majetkem.

Moudrý muž je víc než silák, rozumný člověk je víc než mocný; proto veď válku se strategií, záchrana je v množství rádců.

Moudrost je pro hlupáka příliš vysoko, v bráně neotevře svá ústa.

Úmysl hloupého je hříchem, posměvač je pro lidi ohavností.

Jsi-li skleslý v den soužení, tvá síla je malá.

Vysvoboď vedené na smrt a zadrž potácející se na popravu! Když řekneš: Hle, nevěděli jsme to!, cožpak ten, který zkoumá srdce, to nerozpozná a ten, kdo střeží tvou duši, se to nedozví? On odplatí každému podle jeho skutků.

Můj synu, jez med, protože je dobrý, med z plástve je sladký na jazyku. Poznej, že taková je moudrost pro tvou duši. Když ji nalezneš, budeš mít budoucnost a tvoje naděje nebude zmařena.

Nečíhej na příbytek spravedlivého jako ničema, nenič místo jeho odpočinku, neboť spravedlivý může sedmkrát upadnout a zase povstane, ale ničema padne ve zlu.

Neraduj se, když tvůj nepřítel padne, a když klopýtne, ať tvé srdce nejásá, jinak to Hospodin uvidí a bude to zlé v jeho očích a odvrátí od něj svůj hněv.

Nezlob se kvůli pachatelům zla, nezáviď ničemům, neboť zlý nemá budoucnost, lampa ničemů zhasne.

Stranit lidem při soudu není dobré.

Kdo říká ničemovi: Jsi spravedlivý, toho budou národy proklínat, tomu budou lidé zlořečit, ale těm, kdo ho kárají, bude dobře, přijde na ně dobré požehnání.

Líbá na rty, kdo odpovídá správná slova.

Nebuď bezdůvodně svědkem proti svému bližnímu, nepodváděj svými rty. Neříkej: Jak učinil mně, tak učiním jemu, odplatím každému podle jeho skutků.

Jako zlatá jablka na stříbrných mísách je slovo promluvené v pravý čas.

Jako zlatý kroužek či ornament z čistého zlata je moudrý karatel pro naslouchající ucho.

Jako chlad od sněhu v čas žně je spolehlivý posel pro ty, kteří ho posílají, neboť občerství duši svých pánů.

Jako oblaka a vítr bez deště je člověk, který se chlubí jenom slibovaným darem.

Vůdce se dá přemluvit tím, kdo je pomalý k hněvu, vlídný jazyk zlomí kosti.

Když nalezneš med, jez s mírou; jinak se ho přesytíš a vyzvrátíš ho.

Čiň svou nohu vzácnou v domě svého bližního, jinak se tě přesytí a bude tě nenávidět.

Kyj, meč a ostrý šíp, to je člověk, který vypovídá proti svému bližnímu jako falešný svědek.

Jako spoléhat na zlomený zub či vyvrtnutou nohu je vkládat naděje v nevěrného člověka v den soužení.

Jako ten, kdo svléká oděv ve chladném dni, či jako ocet na sodu, je ten, kdo zpívá písně skleslému srdci.

Jestliže ten, kdo tě nenávidí, hladoví, nakrm ho chlebem, jestliže žízní, napoj ho vodou, neboť mu nahrneš řeřavé uhlí na hlavu a Hospodin ti odplatí.

Severní vítr přinese déšť, potajmu mluvící jazyk nahněvané tváře.

Lepší je bydlet v koutě na střeše nežli společně v domě se svárlivou ženou.

Jako zkalený pramen a znečištěný zdroj je spravedlivý, který se potácí před ničemou.

Není dobré jíst mnoho medu a také hledat vlastní slávu není sláva.

Jako pobořené město bez hradeb je člověk, který neovládá svého ducha.

Jako sníh v létě a déšť ve žni, tak se nehodí pro hlupáka sláva.

Jako vrabec poletuje, jako vlaštovka létá, tak i bezdůvodná kletba: Nikam se nedostane.

Na koně bič, na osla uzdu, a na záda hlupáků hůl.

Kdo posílá poselství po hlupákovi je jako ten, kdo si usekává nohy a pije násilí.

Jako volně visí nohy chromého, tak je přísloví v ústech hlupáků.

Jako přivázat kámen k praku, takové je dát hlupákovi slávu.

Jako trní, které se dostalo do ruky opilce, tak je přísloví v ústech hlupáků.

Jako lukostřelec, který každého zraňuje, je ten, kdo najímá hlupáka, kdo najímá kolemjdoucí.

Jako se pes navrací ke svému zvratku, tak hlupák opakuje svoji hloupost.

Viděl jsi člověka moudrého ve svých očích? Pro hlupáka je víc naděje než pro něj!

Lenoch říká: Lev je na cestě, lev je v ulicích!

Jako se dveře otáčejí na svém pantu, tak lenoch na své posteli.

Lenoch ponoří svou ruku do mísy a je mu zatěžko zvednout ji do svých úst.

Lenoch je moudřejší ve svých očích než sedm lidí, kteří rozvážně odpovídají.

Kdo prochází kolem a nazlobí se kvůli sporu, který se ho netýká, je jako ten, kdo chytá psa za uši.

Jako šílenec, který střílí ohnivé střely a smrtící šípy, je člověk, který podvede svého bližního a potom řekne: Já jsem jenom vtipkoval.

Kde není dostatek dřeva, oheň uhasne, kde není pomlouvač, utichne svár.

Uhlí na žár, dřevo na oheň, svárlivý člověk pro zažehnutí sporu.

Slova pomlouvače jsou jako pamlsky, sestupují do nejzazších útrob.

Jako stříbrná glazura potažená na hliněnou nádobu jsou horoucí rty a zlé srdce.

Kdo kope jámu, spadne do ní, kdo valí kámen, na něj se obrátí.

Lživý jazyk nenávidí ty, které utlačuje, lichotivá ústa působí zkázu.

Nechlub se zítřejším dnem, neboť nevíš, co den přinese.

Ať tě chválí někdo jiný, a ne tvoje ústa, někdo cizí, a ne tvoje rty.

Kámen je těžký, písek váží hodně, ale hlupákův hněv je těžší nežli obojí.

Zloba je krutá, hněv je jako povodeň. Kdo však obstojí před žárlivostí?

Otevřené pokárání je lepší než skrytá láska.

Věrně míněné jsou modřiny od přítele, ale polibků od toho, kdo nenávidí, je mnoho.

Nasycená duše pošlape i med z plástve, ale hladové duši je všechno hořké sladkým.

Jako ptáku, který uletí ze svého hnízda, tak je tomu, kdo uteče ze svého domova.

Neopouštěj svého přítele ani přítele svého otce.

Nechoď do domu svého bratra v den své pohromy.

Lepší je blízký soused nežli vzdálený bratr.

Chytrý vidí zlo a ukryje se, prostoduší jdou dál a doplatí na to.

Jestliže někdo brzy z rána příliš hlasitě žehná svému bližnímu, bude se mu to počítat za kletbu.

Stálé kapání vody v deštivý den a svárlivá žena jsou si rovny.

Jako ve vodě odpovídá tvář tváři, tak srdce člověka člověku.

I kdybys tloukl hlupáka v hmoždíři paličkou spolu se zrnem, jeho hloupost se od něho neodvrátí.

Ničema utíká, ačkoliv ho nikdo nehoní, ale spravedlivý si je jistý jako mladý lev.

Chudý muž, který utlačuje chudé, je jako odplavující déšť, který ničí úrodu.

Zlí lidé nerozumějí právu, ale ti, kdo hledají Hospodina, porozumějí všemu.

Lepší je chudý, který žije bezúhonně, nežli ten, jehož cesty jsou křivolaké, ačkoliv je bohatý.

Kdo zachovává zákon, je rozumný syn, kdo se stýká se žrouty, vystaví svého otce hanbě.

Kdo rozmnožuje svůj majetek lichvou a úrokem, shromáždí ho pro toho, kdo se smilovává nad chudými.

Kdo odvrací své ucho od slyšení zákona, i jeho modlitba je ohavností.

Kdo svádí přímé na zlou cestu, sám padne do vlastní jámy, ale bezúhonní zdědí dobro.

Bohatý člověk je moudrý ve svých očích, ale chudý, nicméně rozumný, ho prověří.

Když se spravedliví veselí, je veliká sláva, když ale povstávají ničemové, lidé se skrývají.

Kdo zakrývá svá přestoupení, neuspěje, ale kdo je vyznává a opouští, nalezne slitování.

Blahoslavený je člověk, který má ustavičně bázeň, ale kdo zatvrzuje své srdce, padne do zla.

Řvoucím lvem a útočícím medvědem je ničemný vládce nad chudým lidem.

Vévoda, kterému chybí rozumnost, se dopouští mnohého vydírání, kdo nenávidí nekalý zisk, prodlouží své dny.

Člověk obtížený krví člověka bude až do smrti utíkat; ať ho nikdo nedrží.

Kdo žije bezúhonně, bude zachráněn, ale ten, jehož cesty jsou křivolaké, najednou padne.

Kdo obdělává svou půdu, nasytí se pokrmem, ale ten, kdo se žene za prázdnými věcmi, nasytí se chudobou.

Věrný člověk má mnoho požehnání, ale kdo je ukvapený, aby získal bohatství, nezůstane bez trestu.

Lakomec se žene za majetkem a neví, že na něho přijde nedostatek.

Ten, kdo kárá člověka, později nalezne milosti víc než ten, kdo lichotí.

Kdo okrádá svého otce a svou matku a říká: To není přestoupení, je společníkem ničitele.

Nenasytný člověk podněcuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, bude prospívat.

Kdo spoléhá na svůj rozum, je hlupák, ale kdo žije moudře, unikne.

Kdo dává chudým, nebude mít nouzi, kdo však zavírá oči, sklidí mnoho kleteb.

Když povstávají ničemové, lidé se ukrývají, když však hynou, množí se spravedliví.

Když se množí spravedliví, lid se raduje, když vládne ničema, lidé vzdychají.

Kdo miluje moudrost, dělá svému otci radost, ale kdo se stýká s prostitutkami, zničí majetek.

Král upevňuje zemi právem, kdo však zvyšuje dávky, boří ji.

Kdo lichotí svému bližnímu, rozprostírá síť na jeho nohy.

Spravedlivý bere ohled na právní nárok chudých, ničema ohledy nechápe.

Posměvači rozruší město, ale moudří odvrátí hněv.

Když se moudrý soudí s hlupákem, třese se zlostí či vysmívá, klidu nemá.

Krvelační nenávidí bezúhonného, avšak přímí hledají jeho život.

Hlupák nechá propuknout celý svůj hněv, ale moudrý ho zadrží.

Když vládce věnuje pozornost lživému slovu, všichni jeho služebníci budou ničemy.

Chudý a utlačovatel se potkávají, světlo očím dává oběma Hospodin.

Hůl a pokárání dá moudrost, ale chlapec ponechaný sám sobě dělá hanbu své matce.

Když se množí ničemové, množí se přestoupení, ale spravedliví uvidí jejich pád.

Kárej svého syna a dá ti odpočinek, dá potěšení tvé duši.

Viděl jsi člověka, který je ukvapený ve svých slovech? Pro hlupáka je víc naděje než pro něj!

Hněvivý člověk podněcuje svár, vztekloun se dopouští mnoha přestoupení.

Člověka poníží jeho pýcha, ale ponížený duch získá slávu.

Strach z lidí klade léčku, kdo však doufá v Hospodina, bude v bezpečí.

Mnozí usilují o přízeň vládce, ale právo pro člověka pochází od Hospodina.

Pro spravedlivého je ohavností špatný člověk, pro ničemu je ohavností ten, kdo jde přímou cestou.

Věrný člověk má mnoho požehnání, ale kdo je ukvapený, aby získal bohatství, nezůstane bez trestu.

Lakomec se žene za majetkem a neví, že na něho přijde nedostatek.

Ten, kdo kárá člověka, později nalezne milosti víc než ten, kdo lichotí.

Kdo okrádá svého otce a svou matku a říká: To není přestoupení, je společníkem ničitele.

Nenasytný člověk podněcuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, bude prospívat.

Kdo spoléhá na svůj rozum, je hlupák, ale kdo žije moudře, unikne.

Kdo dává chudým, nebude mít nouzi, kdo však zavírá oči, sklidí mnoho kleteb.

Když povstávají ničemové, lidé se ukrývají, když však hynou, množí se spravedliví.

Když se množí spravedliví, lid se raduje, když vládne ničema, lidé vzdychají.

Kdo miluje moudrost, dělá svému otci radost, ale kdo se stýká s prostitutkami, zničí majetek.

Král upevňuje zemi právem, kdo však zvyšuje dávky, boří ji.

Kdo lichotí svému bližnímu, rozprostírá síť na jeho nohy.

Spravedlivý bere ohled na právní nárok chudých, ničema ohledy nechápe.

Posměvači rozruší město, ale moudří odvrátí hněv.

Když se moudrý soudí s hlupákem, třese se zlostí či vysmívá, klidu nemá.

Krvelační nenávidí bezúhonného, avšak přímí hledají jeho život.

Hlupák nechá propuknout celý svůj hněv, ale moudrý ho zadrží.

Když vládce věnuje pozornost lživému slovu, všichni jeho služebníci budou ničemy.

Chudý a utlačovatel se potkávají, světlo očím dává oběma Hospodin.

Hůl a pokárání dá moudrost, ale chlapec ponechaný sám sobě dělá hanbu své matce.

Když se množí ničemové, množí se přestoupení, ale spravedliví uvidí jejich pád.

Kárej svého syna a dá ti odpočinek, dá potěšení tvé duši.

Viděl jsi člověka, který je ukvapený ve svých slovech? Pro hlupáka je víc naděje než pro něj!

Hněvivý člověk podněcuje svár, vztekloun se dopouští mnoha přestoupení.

Člověka poníží jeho pýcha, ale ponížený duch získá slávu.

Strach z lidí klade léčku, kdo však doufá v Hospodina, bude v bezpečí.

Mnozí usilují o přízeň vládce, ale právo pro člověka pochází od Hospodina.

Pro spravedlivého je ohavností špatný člověk, pro ničemu je ohavností ten, kdo jde přímou cestou.

Aj toto pomôže: Vybrané sentencie Bertranda Russella

Pre potešenie návštevníkov ponúkam citáty, ktoré sa nachádzajú na jednej internetovej stránke: odkaz

1. Správa hlupáka o tom, čo hovorí múdry človek, nemôže byť nikdy presná, lebo hlupák podvedome prekladá to, čo počuje, do toho, čomu rozumie.

A stupid man’s report of what a clever man says can never be accurate, because he unconciously translates what he hears into something he can understand.

2. Všetky hnutia zachádzajú priďaleko.

All movements go too far.

3. Domnievam sa, že by sme mali vždy brať do úvahy svoje názory s istou mierou pochybnosti. Neželal by som si, aby ľudia dogmaticky verili akejkoľvek filozofii, dokonca ani mojej.

I think we ought always to entertain our opinions with some measure of doubt. I shouldn’t wish people dogmatically to believe any philosophy, not even mine.

4. Nikdy by som nepoložil život za svoje presvedčenie, lebo by som sa mohol mýliť.

I would never die for my beliefs because I might be wrong.

5.

Ak by v dnešnom svete bolo významné množstvo ľudí, ktorí viac túžia po vlastnom šťastí, než po nešťastí druhých, mohli by sme tu mať už o pár rokov raj.

If there were in the world today any large number of people who desired their own happiness more than they desired the unhappiness of others, we could have paradise in a few years.

6.

Nech sa to už týka čohokoľvek, vždy je zdravé z času na čas napísať otáznik k tvrdeniam, ktoré sme už dlho považovali za samozrejmé.

In all affairs it’s a healthy thing now and then to hang a question mark on the things you have long taken for granted.

7.

Hovorí sa, že človek je rozumné zviera. Po celý život som hľadal dôkazy, ktoré by mohli toto tvrdenie podporiť.

It has been said that man is a rational animal. All my life I have been searching for evidence which could support this.

8.

Život sú iba preteky, v ktorých ide o to, ako sa stať radšej zločincom, než jeho obeťou.

Life is nothing but a competition to be the criminal rather than the victim.
9.

Mnohí ľudia by radšej umreli, než by mali myslieť. A naozaj sa im to stáva.

Many people would sooner die than think; In fact, they do so.
10.

Ak sa na matematiku dívame správne, zistíme, že je nielen pravdivá, ale má aj výnimočnú krásu – krásu chladnú a strohú, podobnú kráse sochy.

Mathematics, rightly viewed, posses not only truth, but supreme beauty – a beauty cold and austere, like that of sculpture.
11.

Ľudia sa boja myslenia tak, ako sa neboja ničoho iného na svete – viac než bankrotu, dokonca viac než smrti… Myslenie je podvratné a revolučné, deštruktívne a hrôzostrašné, myslenie nemá zľutovanie so žiadnymi privilégiami, uznávanými inštitúciami, ani pohodlnými zvykmi. Myslenie sa díva do pekelnej jamy a nebojí sa. Myslenie je veľkolepé, rýchle a slobodné, je to svetlo sveta, a najväčšia sláva človeka.

Men fear thought as they fear nothing else on earth – more than ruin – more even than death… Thought is subversive and revolutionary, destructive and terrible, thought is merciless to privilege, established institutions, and comfortable habit. Thought looks into the pit of hell and is not afraid. Thought is great and swift and free, the light of the world, and the chief glory of man.
12.

Nikto neklebetí o tajných cnostiach iných ľudí.

No one gossips about other people’s secret virtues.
13.

Naše demokratické systémy ešte stále predpokladajú, že hlúpy človek bude skôr poctivý, než človek rozumný.

Our great democracies still tend to think that a stupid man is more likely to be honest than a clever man.
14.

Pasívne prijímanie učiteľovej múdrosti je pre väčšinu chlapcov a dievčat ľahké. Nevyžaduje si samostatné myslenie a prijímať učiteľove názory sa zdá byť rozumné, pretože učiteľ vie viac než žiaci; je to navyše aj spôsob ako si nakloniť učiteľovu priazeň – pokiaľ nejde o veľmi výnimočného človeka. Ale zvyk pasívneho prijímania je v neskoršom živote katastrofálny. Spôsobuje, že človek hľadá a akceptuje vodcu, a že za vodcu akceptuje kohokoľvek, kto je do tohoto postavenia dosadený.

Passive acceptance of the teacher’s wisdom is easy to most boys and girls. It involves no effort of independent thought, and seems rational because the teacher knows more than his pupils; it is moreover the way to win the favour of the teacher unless he is a very exceptional man. Yet the habit of passive acceptance is a disastrous one in later life. It causes man to seek and to accept a leader, and to accept as a leader whoever is established in that position.
15.

Pokiaľ sa pamätám, v celých evanjeliách niet ani slova na chválu inteligencie.

So far as I can remember, there is not one word in the Gospels in praise of intelligence.
16.

Hlavné veci, ktoré sa mi zdajú dôležité samé osebe a nie iba ako prostriedky na dosiahnutie iných vecí, sú poznanie, umenie, inštinktívne šťastie a vzťahy priateľstva a lásky.

The main things which seem to me important on their own account, and not merely as means to other things, are knowledge, art, instinctive happiness, and relations of frendship or affection.
17.

Za vzor morálky sú považovaní ľudia, ktorí si sami odopierajú bežné potešenia, a vynahradzujú si to tým, že ich odopierajú druhým.

The people who are regarded as moral luminaries are those who forego ordinary pleasures themselves and find compensation in interfering with the pleasures of others.
18.

Miesto otca v modernej predmestskej rodine je veľmi obmedzené – zvlášť keď hrá golf.

The place of the father in the modern suburban family is a very small one, particularly if he plays golf.
19.

Čas, v ktorom si užívame ničnerobenia, nie je premárnený.

The time you enjoy wasting is not wasted time.
20.

Najväčším problémom sveta je to, že hlupáci a fanatici sú vždy veľmi sebaistí, ale rozumní ľudia sú plní pochybností.

The whole problem with the world is that fools and fanatics are always so certain of themselves, but wiser people so full of doubts.
21.

Z neužitočných poznatkov možno získať veľa potešenia.

There is much pleasure to be gained from useless knowledge.
22.

Nejestvuje taký veľký nezmysel, z ktorého by vhodné konanie vlády nemohlo urobiť článok viery prevažnej väčšiny ľudí.

There is no nonsense so errant that it cannot be made the creed of the vast majority by adequate governmental action.
23.

To je jeden z tých názorov, ktoré sú tak absolútne absurdné, že by ich mohol akceptovať iba veľmi vzdelaný človek.

This is one of those views which are so absolutely absurd that only very learned men could possibly adopt them.
24.

Žiť bez pár vecí, po ktorých túžime, je nevyhnutnou zložkou šťastia.

To be without some of the things you want is an indispensable part of happiness.
25.

Príliš málo slobody spôsobuje stagnáciu, príliš veľa chaos.

Too little liberty brings stagnation and too much brings chaos.
26.

Nešťastní ľudia – napríklad tí, čo nemôžu spávať – sú na svoje nešťastie vždy hrdí.

Men who are unhappy, like men who sleep badly, are always proud of the fact. (Bertrand Russell, Conquest of Happiness [1930] ch. 1)
27.

Zmysel pre povinnosť je užitočný v práci, ale škodí osobným vzťahom. Ľudia si želajú, aby ich mali radi, a nie aby ich rezignovane trpeli.

A sense of duty is useful in work, but offensive in personal relations. People wish to be liked, not be endured with patient resignation. (Bertrand Russell, Conquest of Happiness [1930] ch. 10)
28.

Zo všetkých foriem opatrnosti je opatrnosť v láske azda najškodlivejšia pre pravé šťastie.

Of all forms of caution, caution in love is perhaps the most fatal to true happiness. (Bertrand Russell, Conquest of Happiness [1930] ch. 12)
29.

Schopnosť inteligentne využiť voľný čas je posledným produktom civilizácie, ale v súčasnosti má túto schopnosť len veľmi málo ľudí.

To be able to fill leisure intelligently is the last product of civilization, and at present very few people have reached this level. (Bertrand Russell, Conquest of Happiness [1930] ch. 14)
30.

Jedným z príznakov blížiaceho sa nervového zrútenia je presvedčenie, že práca postihnutého je nesmierne dôležitá.

One of the symptoms of an approaching nervous breakdown is the belief that one’s work is terribly important. (Bertrand Russell, Conquest of Happiness [1930] ch. 5)
31.

Človek by mal spravidla rešpektovať verejnú mienku len potiaľ, pokiaľ je to nevyhnutné nato, aby sa vyhol hladu a nedostal sa do väzenia. Ale všetko ostatné predstavuje dobrovoľné podriadenie sa zbytočnej tyranii a veľmi pravdepodobne bude narúšať všemožnými spôsobmi vlastné šťastie.

One should as a rule respect public opinion in so far as is necessary to avoid starvation and to keep out of prison, but anything that goes beyond this is voluntary submission to an unnecessary tyranny, and is likely to interfere with happiness in all kinds of ways. (Bertrand Russell, Conquest of Happiness [1930] ch. 9)
32.

Aristoteles tvrdil, že ženy majú menej zubov než muži. Hoci bol dvakrát ženatý, nikdy ho nenapadlo overiť si toto tvrdenie pohľadom do úst svojich manželiek.

Aristotle maintained that women have fewer teeth than men; although he was twice married, it never occured to him to verify this statement by examining his wives’ mouths. (Bertrand Russell, Impact of Science on Society [1952] ch. 1)
33.

Báť sa lásky, znamená báť sa života, a tí, čo sa boja života, sú už z troch štvrtín mŕtvi.

To fear love is to fear life, and those who fear life are already three parts dead. (Bertrand Russell, Marriage and Morals [1929] ch. 19)
34.

Skutočnosť, že nejaký názor je veľmi rozšírený, nie je vôbec dôkazom toho, že nie je úplne absurdný. Naopak, vzhľadom na hlúposť väčšiny ľudstva, je oveľa pravdepodobnejšie, že široko rozšírený názor je hlúpy než rozumný.

The fact that an opinion has been widely held is no evidence whatever that it is not utterly absurd; indeed in view of the silliness of the majority of mankind, a widespread belief is more likely to be foolish than sensible. (Bertrand Russell, Marriage and Morals [1929] ch. 5)
35.

Matematiku možno definovať ako predmet, v ktorom nikdy nevieme, o čom hovoríme, ani či to, čo hovoríme, je pravda.

Mathematics may be defined as the subject in which we never know what we are talking about, nor whether what we are saying is true. (Bertrand Russell, Mysticism and Logic [1917] ch. 4)
36.

Každý človek, nech už ide kamkoľvek, je obklopený mrakom uspokojujúcich presvedčení, ktoré ho sprevádzajú ako muchy za letného dňa.

Every man, wherever he goes, is encompassed by a cloud of comforting convictions, which move with him like flies on a summer day. (Bertrand Russell, Sceptical Essays [1928], „Dreams and Facts“)
37.

V skutočnosti máme vedľa seba dva druhy morálky: jednu, ktorú kážeme, ale nedodržiavame, a druhú, ktorou sa riadime, ale zriedkakedy kážeme.

We have, in fact, two kinds of morality side by side: one which we preach but do not practice, and another which we practice but seldom preach. (Bertrand Russell, Sceptical Essays [1928], „Eastern and Western Ideals of Happiness“)
38.

Nie je rozumné veriť nejakému tvrdeniu, ak niet žiadneho dôvodu predpokladať, že je pravdivé.

It is undesirable to believe a proposition when there is no ground whatsoever for supposing it is true. (Bertrand Russell, Sceptical Essays [1928], „On the Value of Scepticism“)
39.

Je zrejmé, že „nemravnosť“ nie je pojem, ktorý by sa dal právne exaktne definovať; v praxi súdnych siení znamená „čokoľvek, čo pobúri súd“.

It is obvious that „obscenity“ is not a term capable of exact legal definition; in the practice of the Courts, it means „anything that shocks the magistrate“. (Bertrand Russell, Sceptical Essays [1928], „Recrudescence of Puritanism“)
40.

Vo filozofii ide o to, začať s niečim tak jednoduchým, že to ani nestojí za formulovanie a skončiť niečim tak paradoxným, že tomu nikto nebude veriť.

The point of philosophy is to start with something so simple as not to seem worth stating, and to end with something so paradoxical that no one will believe it. (Bertrand Russell, The Philosophy of Logical Atomism)
41.

Strach je hlavným zdrojom povery a jedným z hlavných zdrojov krutosti. Prekonať strach je začiatok múdrosti.

Fear is the main source of superstition, and one of the main sources of cruelty. To conquer fear is the beginning of wisdom. (Bertrand Russell, Unpopular Essays [1950], „Outline of Intellectual Rubbish“)
42.

Človek je dôverčivý živočích a musí niečomu veriť. Ak nemá pre vieru dobré dôvody, uspokojí sa so zlými.

Man is a credulous animal, and must believe something; in the absence of good grounds for belief, he will be satisfied with bad ones. (Bertrand Russell, Unpopular Essays [1950], „Outline of Intellectual Rubbish“)
43.

Ohromná väčšina intelektuálne významných ľudí neverí kresťanskému náboženstvu, no skrýva túto skutočnosť pred verejnosťou, pretože sa bojí, že stratí svoje príjmy.

The immense majority of intellectually eminent men disbelieve the Christian religion, but they conceal the fact in public, because they are afraid of losing their incomes. (Bertrand Russell, Sceptical Essays [1928], „Freedom Versus Authority in Education“)

Foton neverim vlastnym ociam. Predvcerom som si citala z Biblie - Knihu mudrosti. A vcera, ked som tu videla iste reakcie som mala silne nutkanie tu dat iste verse alebo celu kapitolu. Nakoniec som to nechala tak a aj tak to tu niekto dal. Asi nemam vahat a robit ako citim.

Nuz najde sa tam more hlupostí a nepravd. Ako to bitie svojho decka s palicou..

Tento názor je príčinou existencie všakovakých výrastkov, čo ohrozujú bezpečnosť slušných ľudí.
(...viď napríklad holohlavých šašov....)

Praveze surovci su povacsine ti na ktorých lamali palice vlastní rodicia.

...o "lámaní palice" nieje v Šalamúnových výrokoch žiadna reč. (...tj. o bezdôvodnom a bezhlavom bití...)
(čítaj tie príslovia trošku pozornejšie)

a este jeden priklad spatneho rpekladania, lebo sa to opakuje slovkom "ale" kazi to zmysel .
Na rtech rozumného se nalézá moudrost, ale hůl je na záda toho, komu chybí rozum.

Viac na: odkaz
namiesto ale ma byt jak, ale este poresnejdsie znenie ma byt takto:
Na rtech rozumneho sa naleza moudrost, a na zadach hlupaka palica

Český Studijní překlad bol prekladaný pomocou unikátneho software, vyvinutým Antonínem Zelinou.

Viac viď.: odkaz v sekcii "Překladatelé".

Ukážka z rozhovoru s ním:

Jsi autorem unikátního překladatelského softwaru BTR, který zřejmě nemá na světě obdoby. Mohl bys stručně vysvětlit jeho funkci?

Stručně to asi nejde. Fakticky se nejedná pouze o jeden program, ale jsou v tom také pomocné programy pro opravy a udržování databází a pro export přeloženého textu. Nejnáročnější procedura je spojování databází, kdy vždy po nějakém čase je třeba výsledky práce jednotlivých překladatelů sloučit, aby všichni měli k dispozici celý současný stav překladu. Jak jsem to teď spočítal, jedná se o 29 programů, z nichž tři existují ve dvou verzích pro různé verze OS Windows.
Software je vytvořen na míru ve dvou ohledech. Jednak s ohledem na typ překladu (konkordantní, blízký doslovnému, ...), ale také s ohledem na překladatelský tým. Překladatel má před sebou čtyři pracovní okna. V prvním je původní hebrejský text. Jsou zobrazeny jen dva po sobě jdoucí verše. Při výběru nějakého slova se v levém dolním rohu zobrazí základní tvar slova, případný rozklad na komponenty a tvaroslovný rozbor. Ve druhém okně jsou dosud použité ekvivalenty slova nebo jeho komponenty. Ekvivalenty jsou většinou seřazeny podle počtu výskytů v dosavadním překladu. V dalším okně je současný stav překladu zobrazených hebrejských veršů. Zvolený ekvivalent hebrejského slova se z okna ekvivalentů přenese do českého okna. V českém okně překladatel spojí slova, která nějakým způsobem patří k sobě, do tzv. struktur. Ve strukturách překladatel upřesní tvary slov, aby dovedl text do konečné podoby.
Další okno má pomocný charakter. Lze v něm zobrazit seznam výskytů jednotlivých ekvivalentů nebo struktur nebo konkordanci výskytů určitého českého slova členěných podle hebrejských protějšků, nebo také interní poznámky, které překladatelé přičinili k některým ekvivalentům.
Stojí za zmínku, že text českého překladu se v databázích nikde nevyskytuje. Zaznamenávají se pouze odkazy na ekvivalenty a struktury a další informace, na jejichž základě se český text vždy znovu vygeneruje. V důsledku toho např. změna jednoho ekvivalentu způsobí změnu na všech místech, kde se tento ekvivalent vyskytuje. Změněný ekvivalent by se měl všude automaticky zobrazovat ve správném slovním tvaru.

Na preklad bola použitá BHS (Biblia Hebraica Stuttgartensia).
Viac si prečítaj o nej na kritickej stránke: odkaz

Ukážka:
"Za jeden z nejautentičtějších a přitom běžně dostupných ucelených textů Hebrejské Bible patřících do masoretské rodiny textů považujeme dílo "Biblia Hebraica Stuttgartensia". BHS je všeobecně respektována jako jeden z referenčních hebrejských textů Starého zákona. Je čtvrtá v sérii vydání BH (Biblia Hebraica) a někdy je označována jako BH4......"

👍: Ranexill

Foton, slo mi o slovosled a zrozumitelnost. To su vyroky, tkoré nutia cloveka zamysliet sa a niekedy su nelogicky zoradené slovicka, ci spatne vysklonované. To mi skratka udrelo do oču.

hm ,clovek tu prechadza v duchovnom svete vyvinovymi stadiami a ma ich ovela viac ,ako taky hmyz..a stanu sa z nich po case chodiace bzdochy,komare,osi a z poniektorych aj vcielky...

Ten, co nasilym udrziaval kralovstvo si mohol dovolit povedat cokolvek.. aj to, co nebolo v repertoari jeho vlastnych cinov a tak zvysoval svoj kredit vladcu. Salamun bol sprosty tyran, ako mnoho dalsich...

👍: Ranexill

Bol to taky straosvetsky sejk zo saudskej bez ropy. Tisice zien, trtkaval to halva nehlava, ale ****a velky svatec to bol. Kazdy vitaz bozim slovom aj hovado.

-Šalamún neudržiaval kráľovstvo násilím. -To iba trestal zločincov a nedal spať svojvoľným ničomným hriešnikom. (to je vporiadku)

-Šalamún si nemohol dovolit povedat cokolvek. (...tú múdrosť mal od Boha, a preto zápis jeho slov je v konečnom zápis slov Božích...)

-To čo hovoril bolo v repertoári jeho vlastných činov, a veľa krát to aj dokázal. (...nepotreboval umelo slovne zvysovať svoj kredit vládcu...)

-Šalamún bol múdry a spravodlivý sudca, rozumný vládca a politik.
...Až ku koncu svojho života sa odchýlil od Boha, nechal sa zviesť k uctievaniu hnusných modiel a falošných bohov. (tj. démonov) Preto to s ním potom išlo celkovo "dolu vodou". -Výstižne to spomína s odstupom času Nehemjáš:

Nehemjáš 13,26
".....Cožpak kvůli nim nezhřešil izraelský král Šalomoun? Mezi mnohými národy nebyl král, jako on. Byl milý svému Bohu a Bůh ho ustanovil králem nad celým Izraelem. A také jeho svedly k hříchu cizí ženy."

Z knihy mudrosti ma zaujala nasledujuca kapitola, lebo mi pasuje do mojho momentalneho zivota a potesuje mi tym moju dusu:
Kniha múdrosti - kapitola 4
1 Lepšia (je) bezdetnosť s čnosťou, nesmrteľnosť je v jej spomienke; lebo ju uznáva Boh i ľudia.
2 Ak prítomná je napodobňujú ju, ak je naďaleko, tak mrú túžbou po nej. Vo večnosti vykračuje, vencom zdobená, jak víťaz, lebo v zápolení čistých bojov vyhrala.
3 Veľký kŕdeľ detí nie je necudníkom na osoh, z výhonkov, čo nie sú pravé, nepúšťajú koreň hlboko, nechytajú sa pevnej postate.
4 Ak aj načas vyháňajú do ratolestí, to, čo nie je pevné, vykyvoce vietor, prudkosť víchrov to vyvalí z koreňa.
5 Slabé vetvy budú olámané, ich plod bez úžitku, nezrelý na jedlo, a vôbec na nič sa nehodí.
6 Lebo deti, narodené zo snov protizákonných, pri svojom súde dosvedčujú planosť svojich rodičov.
7 Spravodlivý, i keď mrie predčasne, bude na pokoji.
8 Veď nie dlhé roky robia starobu hodnou cti, ani sa ona nemeria počtom liet.
9 Šediny sú človekovi múdrosťou, starým vekom život nepoškvrnený.
10 Pretože sa ľúbil Bohu, stal sa jeho miláčikom, pretože žil medzi hriešnikmi, bol prenesený.
11 Bol vzatý, aby zloba nezmenila jeho zmýšľanie, alebo klam aby jeho dušu nezviedol.
12 Lebo šaľba hriechu zacláňa to, čo je šľachetné, závrat zo zlej túžby myseľ nevinnú.
13 Hoc bol skoro dokonalý, prežil časy dlhé.
14 Ľúbila sa jeho duša Bohu, preto sa ponáhľal sprostred hriechu preč. Ľudia to videli, lenže nechápali, ani si to k srdcu nepripúšťali,
15 že on svojich vyvolených obdarúva milosťou a milosrdenstvom a že navštevuje svojich nábožných.
16 Mŕtvy spravodlivec odsudzuje živých hriešnikov, mladosť skoro dokonalá mnohoročnú starobu hriešnika.
17 Vidia síce koniec múdreho, a predsa nechápu, čo s ním Boh zamýšľal, ani prečo ho Pán do bezpečia postavil.
18 Vidia, ale súdia opovržlivo, lenže im sa bude Pán posmievať.
19 Potom budú mŕtvolami bez úcty, na posmech medzi umrlcami večnými, lebo ich strmhlav pozráža, že ani nehlesnú, vykýve ich z pevnej postate a až do posledného ich strašne odsúdi. Budú trpieť muky a vyhasne aj ich pamiatka.
20 S bázňou prídu vtedy, keď budú sa vypočítavať ich hriechy, a ich neprávosti ich usvedčia z očí do očí. Súd. Dôvera dobrých, nárek hriešnikov V
odkaz

ale na inom mieste je napísane, ze Hospodin do trtieho az stvrteho prenasleduje nepravost otcov na synoch. Tolko ku tomu nepevnemu korenu.

ak sa však niektorý syn obráti, táto kliatba sa ruší. (tento princíp platí len pre bezbožné rodiny)

mne sa to nepozdava. vela bludov

napr.?

Mudrost ery barana..

mudrost raz pochyti aj hlupaka, ale kedy? 🙂
mozno aj teraz...bdelost je ziaduca.

steblo zohne sa, ked duje vietor,
no vrati sa, ked ustane...a opat sa narovna.