Hoď ma hore
prihlásenie:
Registrácia  |  Zabudnuté heslo
tu sa nachádzate: hlavná stránka  politika  téma
kategórie:  

Chvíľkári pôjdu na Hrad a nikto sa neodváži do nich strieľať

3
reakcií
112
prečítaní
Tému 2. novembra 2019, 16:56 založil Kasafran.

podobné témy:



1.
označiť príspevok

Kasafran
   2. 11. 2019, 16:56 avatar
Chvilkaři půjdou na Hrad a nikdo se neodváží do nich střílet. Sedlák předpověděl převrat v předvečer výročí sametu
© AP Photo / Petr David Josek
ČR 16:43 02.11.2019

Bývalý předlistopadový diplomat Jaromír Sedlák varuje, že na příští demonstraci Milionu chvilek pro demokracii může dojít k pokusu o státní převrat. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz varoval i před klimatickými změnami. Šestnáctiletá aktivistka Greta Thunbergová bude podle něj v budoucnu vnímána jako Ježíš.

Jaromír Sedlák za minulého režimu působil na ambasádě v Londýně, v 70. letech se podílel na vyjednávání helsinského Závěrečného aktu a byl poradcem premiérů Lubomíra Štrougala, Ladislava Adamce, Mariána Čalfy i Jiřího Paroubka. I ve svých třiadevadesáti letech nadále pozorně sleduje politické dění doma i ve světě.

Video: Rozsáhle protesty hnutí Milion chvilek pro demokracii v Praze 21. srpna. Jak to ve skutečnosti bylo?
Rozsáhle protesty hnutí Milion chvilek pro demokracii v Praze 21. srpna. Jak to ve skutečnosti bylo?
V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz promluvil i o nadcházející demonstraci, kterou pořádá iniciativa Milion chvilek pro demokracii na Letné. Ta je avizována na 16. listopad, tedy v předvečer třicátého výročí sametové revoluce. Mezi jejich požadavky patří rezignace premiéra Andreje Babiše. Podle Sedláka se demonstranti mohou pokusit o provedení státního převratu.

„Předpokládám, že na tu nadcházející by mohlo dorazit milion lidí, kteří pak půjdou na Pražský hrad a nikdo se neodváží do nich střílet. Může z toho být politický převrat. Samozřejmě, že odpůrci budou organizovat protiakce, ale nebudou tak silní,“ uvedl.

Demokracie v ohrožení
Organizátoři pojmenovali demonstraci „Letná 2 – znovu za demokracii“. Podle nich je demokracie opět ohrožena a je potřeba se za ní postavit.

„Stíhání Čapího hnízda bylo sice zastaveno, odůvodnění je však zvláštní a slabé. Obrovský střet zájmů Andreje Babiše trvá. Na obzoru se rýsují nejméně čtyři nové významné hrozby: 1) Možnost odvolání nejvyššího státního zástupce; 2) Slíbená prezidentská abolice pro Andreje Babiše; 3) Zvýšená snaha politicky ovládnout veřejnoprávní média; 4) ČR může kvůli Babišovu střetu zájmů přijít o evropské peníze (finální audity Evropské komise se blíží). Pokud něco z toho nastane, budeme se muset bránit,“ stojí na jejich stránkách.

Kampaň Milionu chvilek trvá od února 2018. Dosud největší demonstrace se odehrála 23. června v Praze, které se zúčastnilo až čtvrt milionu lidí.

Podle Sedláka je pro něj současný režim již nepřijatelný. Je přesvědčený, že lidé si přejí systém, který by kombinoval prvky komunismu i socialismu.
„Předchozí a i ten současný režim jsou pro lidi, kteří chodí k volbám málo, už nepřijatelné. Myslím si, že si přejí systém, který by kombinoval výhody kapitalismu a sociálního státu. Jak to bylo třeba ve Slušovicích,“ uvedl.
JZD Slušovice patřilo za minulého režimu mezi nejúspěšnější jednotná zemědělská družstva v Československu. V jeho čele stál František Čuba. Díky moderním zemědělským postupům a aplikaci počítačové technologie se svou zemědělskou produkcí expandovalo na trhy Sovětského svazu, Vietnamu i Egypta. Kromě toho spolupracovalo s firmami v Itálii či Západním Německu. JZD Slušovice rovněž založilo charterovou leteckou společnost Air Moravia a vybudovalo testovací tratě pro západoněmeckou automobilku Audi. V roce 1997 vstoupilo družstvo do likvidace.

Boj proti změně klimatu
Klaus ml. pálí ostrými: Tupost a stádnost poslanců mě děsí, spoustu neziskovek platí Soros
Sedlák se věnoval i problému změnu klimatu. Podle něj šestnáctiletá aktivistka Greta Thunbergová bojuje za správnou věc.
„Je pravda, že má za sebou neviditelné osoby, co ji využívají, ale jde o boj za správnou věc. S klimatem něco dělat musíme, jinak to nejde. Podle mě, ač dnes vysmívána, bude Greta za takových padesát let vnímána jako Ježíš Kristus a oslavována jako svatá. Dejte na má slova. Bude se na ni v dobrém vzpomínat,“ uvedl.


2.
označiť príspevok

-era- muž
   2. 11. 2019, 17:21 avatar
hurá na hrad!

www.historickarevue.com Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


3.
označiť príspevok

Osvietený muž
   3. 11. 2019, 16:50 avatar
František Čuba: kapitalista ve výkladní skříni ČSSR. ‚Byl schopen zapojit StB do svého byznysu,‘ tvrdí historik

František Čuba, někdejší šéf agrokombinátu Slušovice, napojeného na nejvyšší špičky komunistického aparátu včetně obávané StB, byl podezírán z machinací nejen předlistopadovým prezidentem Gustávem Husákem, ale i jeho demokratickým nástupcem Václavem Havlem. Zato současná hlava státu z Čuby, který koncem června zemřel ve věku 83 let, učinila svého poradce a jeho přínos ocenila medailí Za zásluhy.

Píše se rok 1989. Po asi třech a půl hodinách jízdy autobus zahýbá na čtyřproudovou silnici zvanou Gorbačovka. Míjí obecní ceduli Slušovice a zanedlouho zabrzdí u nezvykle vypadající stavby s nápisem Hotel Všemina. „Za hodinu bude večeře a ­přijde vás možná pozdravit i ­soudruh předseda Čuba,“ vyskakuje jako první z ­autobusu vedoucí výpravy.

Stejná slova už předtím slyšelo mnoho a mnoho stranických potentátů, které na návštěvu Agrokombinátu Slušovice vyslala tehdejší komunistická nomenklatura, respektive její propaganda. Jako míval někdejší komunistický Sovětský svaz v Moskvě stálou expozici nazvanou Výstava úspěchů socialistického hospodářství, socialistické Československo mělo coby výkladní skříň JZD Agrokombinát Slušovice.

Na konci 80. let, v době takzvané perestrojky a glasnosti, ve Slušovicích očekávali i hlavu tehdejšího SSSR Michaila Gorbačova. Ten sice nakonec nedorazil, ovšem na tehdejší dobu luxusní silnice, jež byla v rekordně krátkém čase vybudována, slouží dodnes.

Tentokrát sice šlo o skupinu západních novinářů, ale cíl byl stejný: pochlubit se úspěchy socialistického hospodářství. Zatímco cizinci po vstupu do hotelu trochu nedůtklivě překračují chlapy v montérkách, protože ve Všemině probíhají dokončovací práce, česká část delegace je zaskočena luxusním prostředím, v němž se neumí pohybovat. Ještě horší je to u večeře. Žádné knedlo-vepřo-zelo či svíčková, nýbrž sedm chodů s pochoutkami různých světových kuchyní.

Druhý den se jde nakupovat. Místní obchod Quatro, kde zaměstnanci nakupují za poukázky, které dostávají k platu, je plný západního zboží, jež běžný občan Československa může znát leda z ­reklam. Pokud ovšem chytne rakouskou či německou televizi.

„Vypadá to tu jako v Tuzexu, ale hodně luxusním,“ neudržel se jeden z českých členů delegace. Síť obchodů Tuzex představovala za komunismu chrám konzumu pro vyvolené, v němž šlo nakupovat pouze za zvláštní poukázky, takzvané bony. A k těm měli přístup jen někteří – pokud jste bony draze a ilegálně nepořídili od „veksláka“ čili překupníka na ulici.
Zázrakomet ze Slušovic

Strůjce slušovického zázraku, první kapitalista v Čechách, následovník Tomáše Bati, vládce jediného ostrůvku kapitalistického podnikání v socialistické, centrálně řízené ekonomice, hlava státu ve státě – to je pouze ukázka nejčastějších označení, kterými Františka Čubu poctila média. Prominent komunistického režimu a­spolupracovník tajné Státní bezpečnosti (StB), kterému šla na ruku tehdejší nomenklatura, díky čemuž se dostal k penězům, k devizám i k zahraničním technologiím, což byly věci pro ostatní naprosto nedostupné. Anebo také tunelář a strůjce pádu Slušovic, když média otočila tutéž minci na rubovou stranu.
Na pohřeb exsenátora a někdejšího předsedy JZD Slušovice Čuby dorazil i prezident Zeman

V roce 1986 dostal Čuba nejvyšší komunistické vyznamenání, Řád práce. Tři roky nato byl oceněn titulem Hrdina socialistické práce. V roce 2013 obdržel medaili Za zásluhy z rukou prezidenta Miloše Zemana. Kdo byl František Čuba ve skutečnosti?

Vystudovaný zemědělský ekonom se v roce 1963, ve svých 27 ­letech, stal předsedou tehdejšího Jednotného zemědělského družstva Slušovice. Z něj v 70.­ a­ 80. letech, v éře normalizace za vlády generálního tajemníka Komunistické strany Československa a posléze prezidenta republiky Gustáva Husáka, vybudoval Agrokombinát Slušovice, podnikatelské impérium, jež se stalo výstavní síní úspěchů socialismu. Zahraniční delegace žasly hlavně nad chovem hovězího dobytka, ty české zase ztrácely dech nad takzvanou přidruženou výrobou.

Ta vznikla proto, aby bylo co dělat i mimo zemědělskou sezonu. Ve Slušovicích se totiž, jak řekl v jednom z rozhovorů sám Čuba, nechodilo do práce a pak rychle domů, ale usilovně se tam pracovalo. A každý, kdo tohle pochopil, věděl, že bude za svou práci velmi dobře oceněn a družstvo se o něj postará i jinak.

Zatímco průměrný plat dosahoval v 80. letech necelých 3000 korun a plat vedoucích zaměstnanců zhruba dvojnásobek, ve Slušovicích brali ředitelé jednotlivých úseků až 25 tisíc korun. Nezemědělská výroba se tak brzy stala hlavním nositelem slušovického zázraku. Družstvo vyrábělo počítače, pneumatiky, přišlo s výrobou trvanlivého mléka v papírových obalech a kolou v plastu, zpracovávalo odpadní plasty na díly pro zahradní ploty.
Senátor Čuba po rok a půl dlouhé absenci rezignoval. Valenta přečetl jeho dopis

Kromě sítě obchodů Quatro se zahraničním zbožím pro své zaměstnance také provozovalo vlastní banku, koňskou dostihovou dráhu i zkušební dráhu pro firmu Audi. Družstvo vybudovalo dokonce leteckou společnost, která vedle sovětských letadel vlastnila i Boeing 707. Slušovice měly pobočky v zahraničí včetně destinací jako Vietnam. Patřily jim kaučukové plantáže, pěstovaly sóju i ­čaj. Aby bylo co dělat v zimě a protože v Československu to nikdo jiný nevyráběl – takto podle Čuby vznikla i myšlenka pustit se do výroby počítačů. Tato oblast slušovické výroby má patrně největší přídech kontroverznosti.
Osudné počítače

Informační zdroje se neshodují v­tom, jaká část se vyráběla v moravské vísce a co a kolik se dováželo ze zahraničí. Rozhodně je však výroba počítačů ve Slušovicích dávána do souvislosti se sítí nechvalně proslulé StB. Milan Frnka, programátor Slušovic, v ­rozhovoru pro týdeník Respekt v říjnu 2009 řekl, že do jisté doby byl hardware i software slušovické provenience, později však družstvo začalo komponenty dovážet.

Aby mohly nákup financovat, rozjely barterový obchod. Ven šly oplodňovací prostředky pro dobytek či ovocný mošt, zpět do Československa procesory a paměti. Navzdory embargu, které ve druhé polovině 80. let komunisté uvalili na dovozy z kapitalistického západu. „JZD mělo dohodu s komunistickou tajnou službou,“ vznesl v ­této souvislosti obvinění tehdejší technik družstva a disident Stanislav Devátý, pozdější advokát. Mimochodem – když přišel listopad 1989 a možnost jezdit na Západ, nikoho už ve srovnání se zahraničím drahé a zastaralé počítače ze Slušovic nezajímaly.
Vzestup a pád

Na sklonku 80. let, před politickým převratem v listopadu 1989 měl družstevní agrokombinát patřící 6000 družstevníků roční obrat asi sedm miliard korun při více než třičtvrtěmiliardovém zisku, přičemž zaměstnával na 5000 lidí. V roce 1990 ovšem nastal zlom.
Medaili pro Čubu nechápu. Po roce 1989 ho ale démonizovali, říká Pithart

„Slušovice byly zlikvidovány na politickou objednávku,“ prohlásil Čuba v rozhovoru pro deník MF ­DNES v říjnu 2010 s tím, že významnou roli v tom sehrál projev prezidenta Václava Havla z ­21. srpna 1990, v den výročí sovětské okupace Československa. Havel tehdy hovořil o mafiánských strukturách, které kšeftují s­majetkem, jenž jim nepatří a­ snaží se jej ulít do zahraničí. A­navázal tehdy větou: „Krajně temné slušovické žilky nenápadně prorůstají celým naším potravinářstvím.“ Po tomto projevu jsem okamžitě odstoupil, komentoval Čuba ve zmíněném rozhovoru pohnutky, proč rezignoval na post předsedy AK Slušovice.

Po roce 1990 se agrokombinát rozpadl na více než stovku menších firem, které velmi rychle zkrachovaly. V­ témže roce byl jeho bývalý hybatel vyšetřován a odsouzen za údajné tunelování banky Slušovice. Odvolací soud jej nicméně po několika letech obvinění zprostil.

Čuba se potom stáhl do ústraní a na veřejnost se vrátil až po roce 2013, kdy jej prezident Miloš Zeman udělal svým poradcem pro zemědělství a hospodářství. Již o rok dříve se ale stal zastupitelem a členem rady Zlínského kraje. V­ roce 2014 jej pak hlasy voličů vynesly do senátorského křesla za Zlín. Svůj mandát složil loni v únoru.
Génius, nebo gauner?

Nad někdejším tvůrcem socialistického zázraku visí i po jeho smrti otázka, jak je možné, že někdo mohl za minulého režimu podnikat jako na Západě.
Zeman: Chci, aby mně v zemědělství radil Čuba z JZD Slušovice

„Čuba byl tím, kdo v maximální míře využil možnosti, které mu poskytoval dřívější komunistický režim. Uměl překonávat překážky a motivovat lidi,“ líčí svůj názor český historik a bývalý politik, který si nepřál být jmenován. „V ­naší zemi vždy byli velice schopní lidé, jen neměli důvod svoje schopnosti používat. A myslím si, že pro toho, kdo měl nápad a­šel za jeho prosazením, byla řada věcí možná,“ dodal historik.

Čubovi podle něj pomohlo i to, že začal podnikat v ­kraji Tomáše Bati, kde ještě našel lidi, které vychoval světově proslavený zlínský průkopník podnikání.
Oblíbenec i terč mocných

Obecně se ale má za to, že Čuba by svůj ekonomický zázrak nemohl vybudovat bez posvěcení nejvyšší komunistické nomenklatury. Ostatně ještě na vysoké škole, v roce 1956, vstoupil do KSČ a­ pak setrvale stoupal po stranickém žebříčku počínaje místní přes okresní a krajské struktury až po příčky nejvyšší. V roce 1989 se stal předsedou zemědělské komise komunistického Olympu –ústředního výboru KSČ.

Jeho pozice mezi nejvyššími však nebyla lehká. Eduard Chmelár, slovenský historik a rektor Akademie médií, vysoké školy mediální a marketingové komunikace v Bratislavě, krátce po Čubově smrti před dvěma týdny napsal, že Slušovice byly obětí nechuti k družstevní formě a reformám stávajících družstevních struktur. To se podle něj týkalo jak předlistopadového, tak zejména polistopadového režimu.
Čuba písemně rezignoval na senátorský mandát, nástupce musí volit na Zlínsku do června

Nicméně, jak píše Chmelár, zatímco komunistický režim Čubu trpěl, ten polistopadový se jej rozhodl zlikvidovat. Tehdejší muž číslo jedna v ČSSR, nejvýše postavený komunista a prezident státu Gustáv Husák údajně mnohokrát osobně přikázal poslat do Slušovic kontroly. Navzdory tomu, že ochrannou ruku nad Čubou tehdy držel tajemník ÚV KSČ pro zemědělství Miroslav Zajíc.

Předseda poslední komunistické vlády Lubomír Štrougal ve svých pamětech uvedl, že se jej Husák neustále dotčeně ptal, kdo nalévá do Slušovic peníze, zda strana, Rusové, Američané či Arabové. Ovšem Čuba to prý vnímal tak, že mu Husák nikdy nechtěl ublížit. Sám Zajíc se podle informací bývalého disidenta Petra Cibulky v­březnu 1990 stal členem slušovického družstva. Ovšem kontroly prý do Slušovic – tedy alespoň podle Chmelára – posílal i prezident Havel.

Zamlžená je přirozeně otázka, jak na tom byl někdejší šéf impéria Slušovice s komunistickou StB. „František Čuba nebyl agent, nebyl veden – na rozdíl od řady svých podřízených – jako spolupracovník Státní bezpečnosti, byl veden jen jako takzvaný aktiv, což je kategorie osob, které StB oslovovala, když od nich chtěla nějaké informace,“ říká Pavel Žáček, zakladatel Ústavu pro studium totalitních režimů.

„Byl natolik schopný, že do sítě estébáků nespadl. Zato byl schopen státní bezpečnost zapojit do svého byznysu. Komunistická rozvědka pro něho nakupovala i­ prodávala zboží v zahraničí – to nikdo jiný v Československu neuměl,“ dodal historik.

František Čuba byl trojnásobným otcem. Měl dceru Ludmilu, druhá dcera zemřela, a syna Rostislava. Jméno Rostislav Čuba aktuálně figuruje na pozicích společník, jednatel či člen správní rady ve třech firmám se sídlem na slušovickém Náměstí svobody.

Zdroj: www.lidovky.cz Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


4.
označiť príspevok

Osvietený muž
   3. 11. 2019, 16:52 avatar
Podnikatelský „zázrak“ socialismu. Za úspěchem JZD Slušovice stála StB

16. června 2019 9:56
Fenomén, socialistický zázrak – tak se o třítisícových Slušovicích obvykle mluví. Legenda praví, že JZD Slušovice byl podnik, který dokazoval, že i za socialismu se dalo úspěšně podnikat. To je ale zkreslený pohled. Československý experiment s byznysem měl totiž temné pozadí.

Nešlo totiž jen o inovativní nápady dobře motivovaných zaměstnanců a manažerské schopnosti předsedy družstva Františka Čuby, ale zejména o spolupráci se Státní bezpečností, státem posvěcené výhody a beztrestné porušování právních předpisů tehdejšího socialistického státu.

Znělo to jako sen. V době největší slávy na konci 80. let měl podnik pět tisíc zaměstnanců, sedm tisíc družstevníků, obrat sedm miliard a 800 milionů zisk. Zaměstnanci družstva brali násobně vyšší platy než kdekoliv jinde v Československu.

V místním dobře zásobeném obchodním domě platili bezhotovostně, platebními kartami, které vydávala banka zřízená zdejším JZD. Družstvo v městečku postavilo dostihovou dráhu a chovalo závodní koně, mělo vlastní leteckou společnost Air Moravia a vybudovalo testovací okruh pro západoněmeckou automobilku Audi.

Do střediskové obce vedla od konce 80. let čtyřproudá asfaltová silnice, místními přezdívaná Gorbačovka. Není divu, že celá republika ke Slušovicím vzhlížela a písničkáři Paleček a Janík o nich složili humorně-obdivnou píseň, která rychle zpopulárněla. O zázrak ale nešlo.
Rudí vyvolení. Za totality bohatly protežované profese, ale i překupníci

„Díky smlouvě s StB získalo družstvo četné ekonomické výhody, které byly pro jiné nedostupné, a to bezcelní dovoz zboží, dovoz embargovaného zboží i poznatky zejména z biotechnologie. StB poskytovala Slušovicím výsledky výzkumů nebo vzorky materiálů, které se jí podařilo odcizit v zahraničí, a tyto pak byly prezentovány jako výsledky slušovického výzkumu,“ prohlásil v dubnu 1991 před Federálním shromážděním tehdejší poslanec Stanislav Devátý, bývalý mluvčí Charty 77, vyhozený slušovický zaměstnanec a později šéf Bezpečnostní informační služby.
Všude měly přednost

Strůjcem „zázraku“ byl předseda JZD František Čuba. Ten stanul v jeho čele v roce 1963, ve svých šestadvaceti letech. „Od začátku byl Agrokombinát Slušovice díky vlivu ÚV KSČ koncipován coby výjimka. S předpokladem, že pozvolné vybudování a zajištění obrovské ekonomické moci se v budoucnu promítne ve vnitropolitických sférách... Takto stanovený cíl ovšem vyžadoval nejen benevolenci a přímou podporu vládnoucího centra... Nedodržování jakýchkoliv právních norem se tak stalo pro družstvo samozřejmostí, často nevyhnutelnou,“ napsal v seriálu publikovaném v Nezávislých novinách počátkem devadesátých let Jiří Pilous, někdejší šéfredaktor Zemědělských novin, který se rozkrýváním kauzy Slušovice podrobně zabýval od začátku devadesátých let.

Ačkoliv mělo jít především o zemědělské družstvo, od počátku Slušovice většinu peněz vydělávaly z „přidružené výroby“, jež tvořila 90 procent obratu. Čuba hledal mezery na trhu v socialistickém Československu a následně zahajoval projekty na výrobu nedostatkového zboží, které československé fabriky nedokázaly vyrobit kvůli chybějícím surovinám nebo know-how.
Chybějící zboží a nekonečné fronty. Socialistické centrální plánování selhalo

Ve Slušovicích a v jejich pobočkách po celé republice se vyrábělo všechno: pletivo, nářadí, zemědělské stroje, krmivo pro dobytek, biochemie (přípravky proti hmyzu), jogurty, pneumatiky a v osmdesátých letech i počítače, které ze Slušovic udělaly ikonu. Ne všechny výrobní projekty však byly ziskové.

„Slušovice vstoupily do zahraničního obchodu státu, i když tu byly podniky zahraničního obchodu, které jediné byly oprávněné ho zajišťovat. Bylo šokující, co si vydobyly,“ vzpomíná ekonom Dušan Tříska, považovaný za otce kuponové privatizace z devadesátých let.
Řizení lidí po vzoru Tomáše Bati

Čuba budoval dobré politickoekonomické vztahy s Ruskem, jehož politici do Slušovic jezdili pro inspiraci. Stejně tak ovšem spolupracoval se Západem: Kanadou, Francií či Itálií. Z Jižní Ameriky importoval ovoce, z Asie elektroniku, ve Vietnamu chystal těžbu drahých kovů.

Bez mimořádných schopností vystudovaného agronoma a člena KSČ Františka Čuby by to nejspíš nešlo. Měl podnikatelskou vizi a přesně věděl, jakou motivaci lidé potřebují. A to jak mocní, jejichž přízeň si podle Pilouse systematicky budoval mimo jiné protislužbami a dary, tak zaměstnanci.
Kdo nekrade, okrádá rodinu. Vybavení socialistických podniků často „mizelo“

Po vzoru svého krajana Tomáše Bati vybudoval vlastní model řízení lidí – metodu cukru a biče. Vyhlásil například totální zákaz alkoholu na pracovišti a tvrdě kontroloval pracovní kázeň. Kdo nenastoupil včas, nedostal ten den práci ani mzdu. Kdo družstvo opustil, už nedostal šanci vrátit se zpět.

Dal navíc lidem pocítit odpovědnost za výsledky. Vypsal systém denních odměn, zavedl tabule cti a členění na kolektivy, které mezi sebou soutěžily. Kdo obstál a vyřešil mezní situaci, mohl přeskočit na pozici svého šéfa. Přetahoval schopné lidi z celé republiky. Kdo vydržel v družstvu aspoň deset let, měl nárok na štědrý důchodový program včetně obědů a večeře za dvě koruny a rekreace.

Po revoluci ovšem „kapitalistické“ Slušovice fungovat nemohly. O tom, jak podnik skončil v šestimiliardové ztrátě a kam se poděl jeho majetek, se dočtete v pondělním vydání MF DNES.

Zdroj: www.idnes.cz Tento odkaz smeruje mimo DF.sk
váš príspevok

Pridávať príspevky môžu iba zaregistrovaní účastníci fóra.

Som zaregistrovaný

nick: heslo:
zostať trvalo prihlásený    
Nie som zaregistrovaný

Vaša prezývka:  

Po zaregistrovaní budete automaticky presmerovaní do tejto témy.

najnovšie príspevky na celom fóre

dnes, 13:56,  era ton nie je o strachu . Ano Rusko sa z pochopiteľných dôvodov snaží oslabiť EU ....
dnes, 13:54,  Tiež reaguješ cez amygdalu? :)
dnes, 13:53,  rpzbiť Uniu ano....ale vojensky ju obsadiť?.....Rusi to robia fikane, dezinformaciami, aby sme...
dnes, 13:53,  To je iba taký náš folklór :)
dnes, 13:51,  My Slovaci sme rozvadení aj vdaka našej minulosti si myslím.....
dnes, 13:49,  Každý máme niekoho, na koho sa vyhovárame. Kasafran na sionistov, ty na ruských trolov :)
dnes, 13:46,  A tie hlášky, čo fungujú amygdalicky môžu byť aj že: "Rusi chcú rozbiť európsku...
dnes, 13:44,  Privatizácia bola správna a jediná možná . Ano môžeme debatovať či sa krachujúce...
dnes, 13:40,  vypada to tak, že takí ako Kasafran by sa aj dnes tešili z toho, ak by sa naš štát...
dnes, 13:40,  6- no vidíš aké to máš jednoduché...... Zjavne patríš medzi tých, ktorí nemajú...
dnes, 13:31,  68- no veď opakujem Kristove: "Po ovocí poznáte ich." Mám ti tu vypísať všetky...
dnes, 13:26,  Nezvyknem ti odpovedať lebo to nemá význam, ale ja žiaden rozsudok na Naďom som nevyniesol a...
dnes, 13:24,  majko, ospravedlňujem sa ti, ale ten svetový mier je seriózne moje osobné prianie. *19
dnes, 13:23,  Jasné, všetci v opozícii sú nevinní baránkovia čo nikdy v žiadnej kauze nefigurovali a...
dnes, 13:11,  4- Nie "kámoško", si mimo. Lídri mnou menovaných strán majú jednu spoločnú...
dnes, 13:10,  tak ma napada otazka, ako by sa to vyvíjalo, ak by Nemci dobili Rusko....Mne ten odpor ,už ked...
dnes, 13:08,  Takých rodákov , kasafranov , boratov , ardzunov a podobne chorých je tu ako maku
dnes, 13:06,  Treba pravdivo pomenovať historiu či je už taká alebo onaká . To je najdôležitejšie ,...
dnes, 13:04,  Zato, my "osvietení" präkäkäti v tom máme jasno. Celý náš život je jedna...
dnes, 12:59,  Kasafran miluje članky, ktore podporuju jeho názor..... Autori tychto clankov, veľmi dobre...
neprehliadnite
df.sk na Facebooku
vyhľadávanie
 
Na peknú ženu je príjemné pozerať sa. S rozumnou je príjemné žiť.
Prevádzkuje df.sk | TOPlist
(79 018 bytes in 0,523 seconds)