Hoď ma hore
prihlásenie:
Registrácia  |  Zabudnuté heslo
tu sa nachádzate: hlavná stránka  rôzne  téma
kategórie:  

Bajt al-Hikma

24
reakcií
113
prečítaní
Tému 27. februára 2020, 18:18 založil Milosh.

podobné témy:

názov témy
posledná
reakcií
21. 05. 2015
11
22. 07. 2009
2
15. 02. 2020
8
27. 11. 2011
4
 
 


1.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 18:18 avatar
Bajt al-Hikma (Dům moudrosti, anglická transkripce Bait al-Hikmah) je název instituce, kterou v Bagdádu založil chalífa Hárún ar-Rašíd a která sehrála významnou roli v upevňování a rozvíjení středověké vzdělanosti. Dům moudrosti byl v jistém smyslu obdobou university. Zahrnoval knihovnu i vědecký ústav a jeho hlavní úloha spočívala v produkci vědeckých děl a překladů z cizích literatur......

Arabský historik al-Maqrizí napsal, že Dům moudrosti byl přístupný veřejnosti, a pokračoval v popisu slovy: „Kdokoli chtěl, mohl si svobodně okopírovat kteroukoli knihu nebo si i přečíst libovolnou knihu z knihovny. Učenci studovali korán, astronomii, gramatiku, lexikografii a medicínu.

Jedna z prvních osob, kterou chalífa pověřil správou Domu moudrosti, byl učenec Juhanna (Jan) bin Masawjah. Jednalo se o Hárúnova osobního lékaře a učitele medicíny, křesťana syrského původu. Masawjaha v úřadu vystřídal jeho žák Hunayn ibn Ishaq (byl do něj opět jmenován chalífou Hárúnem ar-Rašídem). Hunayn je autor učebnice oftalmologie, která měla velký význam pro arabskou i evropskou vědu následujících staletí a která je prvním dílem svého druhu, jež obsahuje anatomické nákresy. K všestranným osobnostem působícím v Domě moudrosti patřil i polyhistor al-Kindí. Vzdělanci spjatí s Domem moudrosti byli placeni státem. Podle některých zdrojů dostávali významní spisovatelé a překladatelé zlato o váze knihy, jíž přispěli k rozvoji vzdělanosti a prestiži „univerzity“. Tito učenci byli zpravidla široce zaměřeni, zabývali se řadou oborů – často to byla filosofie ve spojení s matematikou, medicínou a dalšími exaktními vědami.

  


2.
označiť príspevok

Kacír muž
   27. 2. 2020, 18:22 avatar
Ty seš vúl .


3.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 18:22 avatar
Do zrkadla dlho nepozeraj.
Súhlasí djjaro


4.
označiť príspevok

hokejis muž
   27. 2. 2020, 18:24 avatar
Bez moslimov by nexistovali ani lietadlá ani by sa nelietalo do vesmíru


5.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 18:31 avatar
Bez predošlých poznatkov veru nie.


6.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 18:39 avatar
Počátky v létání – Tisíc let před Bratry Wrighty, muslimský básník, astronom, hudebník a inženýr jménem Abbás ibn Firnás se pokusil několikrát sestrojit létající stroj. V roce 852 seskočil z minaretu ve městě Córdoba a použil přitom rozvinutý plášť s dřevěnými trámky a doufal, že se bude plachtit jako pták. Plášť zpomalil jeho pád, vytvářející něco, co by mohlo být zamýšleno jako první padák. Ibn Firnás utrpěl jen menší zranění. V roce 875, ve věku 70let, poté co zdokonalil stroj na výrobu hedvábí a použil orlí pera, zkusil skočit ze skály. Podařilo se mu vyletět do určité výšky, kde zůstal po dobu deseti minut, ale poté se zřítil při přistání. Jeho závěrem bylo, že pád byl způsoben tím, že nepřidělal ocas na jeho létající stroj, tak aby to usnadnilo přistání. Bagdádské mezinárodní letiště a kráter na měsíci se jmenují podle něho.


7.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 18:40 avatar
Funkce a využití světla – Starověcí Řekové se domnívali, že naše oči vyzařují paprsky, které nám umožní vidět. První osoba, které si uvědomila, že světla vniká do očí a ne naopak, byl v 10. století muslimský matematik, astronom a fyzik Ibnu l-Hajsam. Vynalezl první dírkovou komoru (camera obscura), poté co si všiml, jak světlo přicházelo skrze díru v okenici. Došel k závěru, že čím menší díra, tím lepší obraz a sestavil první camera obscura (z arabského slova „kamara,“ znamenající tmavou nebo soukromou místnost).


8.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 18:41 avatar
Prostředky na mytí – Praní a umývání jsou náboženské předpoklady pro Muslimy, což je pravděpodobně důvod pro zdokonalení receptu na výrobu mýdla, které používáme až do dnes. Starověcí Egypťané měli určitý druh mýdla a stejně tak Římané, kteří však mýdlo používali spíše jako pomádu. Byli to až Arabové, kteří zkombinovali rostlinný olej s hydroxidem sodným a aromatickými prvky jako tympánovým olejem. Jedna z největších charakteristik křižáků pro Araby bylo to, že se nemyli. Šampon byl představen v Anglii muslimem, který si otevřel tzv. „Mohamedánské indické parní lázně“ v Brightonu v roce 1759 a byl zvolen jako Shampooing Surgeon ke králi Jiřímu IV. a Vilémovi IV.


9.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 18:41 avatar
Destilace – Oddělení kapalin skrz jejich odlišné stupně bodu varu, byl vynalezen okolo roku 800 Islámským předním vědcem Džábirem ibn Hajjánem, který rovněž přetvořil alchymii do chemie, vytvořil mnoho základních procesů a aparátů, které používáme dnes – zkapalnění, krystalizaci, destilaci, purifikaci, oxidaci, vypařování a filtraci. Rovněž objevil kyselinu sírovou a dusičnou, vynalezl Alembik (destilační aparát), který je stále používán na výrobu růžové vody a jiných parfémů a alkoholických nápojů (ačkoliv pití alkoholu je v islámu harám, neboli zakázané). Ibn Hajján zdůrazňoval systematické experimenty a byl zakladatelem moderní chemie.


10.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 18:41 avatar
Větrný mlýn – byl vynalezen v roce 634 pro perského vládce a byl použit na drcení obilí a vytahování vody na zavlažování. V rozlehlých pouštích v Arábii, když sezónní proudy vysychají, poté jediný zdroj pohonu byl vítr, který foukal vyrovnaně od jednoho směru po měsíce. Mlýny měli 6 nebo 12 ramen, přikrytých tkaninovými nebo palmovými listy. Bylo to 500 let před tím, než první větrný mlýn spatřil světlo světa v Evropě.


11.
označiť príspevok

hokejis muž
   27. 2. 2020, 18:42 avatar
Prvý lietal Daidalos


19.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 18:45 avatar
Mytológia ti ide. Ako tvoje rusalky antropozofické.


12.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 18:42 avatar
Očkování – nebylo poprvé vynalezeno Jennerem nebo Pasteurem, ale bylo vymyšleno v muslimském světě a přineseno do Evropy z Turecka manželkou anglického velvyslance v Istanbulu v roce 1724. Děti v Turecku byly očkovány kravskou neštovicí, aby odolali pravým neštovicím. To bylo alespoň 50 let před tím, než byl týž postup objeven v západním světě.


13.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 18:42 avatar
Kuličkové pero – bylo vynalezeno pro egyptského sultána v roce 953 poté, co požadoval pero, které by neušpinilo jeho ruce a šaty.


14.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 18:42 avatar
Systém číslování – který se používá po celém světě, byl pravděpodobně vynalezen v Indii, ale styl čísel je arabský a poprvé se objevuje v tištěné formě v práci muslimských matematiků al-Chwárizmího a al-Kindího okolo roku 825. Algebra byla pojmenována po al-Chwárizmího knize Al-Džabr wa l-Mukábila, mnohé z obsahu knihy se stále používá. Práce muslimských matematiků byla dovezena do Evropy 300 let později Italským matematikem Fibonaccim. Algoritmy a mnoho z teorie trigonometrie přišlo z muslimského světa. Al-Kindího objevení frekvenční analýzy rozpustilo všechny šifry starověkého světa a vytvořilo základy moderní kryptologie.


15.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 18:42 avatar
Moderní šeky – odvozené z arabského slova „sakk“ a znamená napsaný slib pro platbu za zboží, když je doručeno. Byly za účelem vyhnutí se převážení peněz přes nebezpečná území. V 9. století, muslimský obchodník mohl použít šek v Číně napsaný v Bagdádě.


16.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 18:43 avatar
Kulatost země – do 9. století, mnozí muslimští učenci považovali za samozřejmost, že země je kulatá. Důkaz, řekl astronom Ibn Hazm je, že Slunce je vždy vertikálně ke konkrétnímu bodu na zemi. Bylo to 500 let před Galileovým prohlášením o kulatosti země. Počty muslimských astronomů byly tak přesné, že v 9. století odhadli obvod země na 40 253,4 km, méně než 200km od opravdové hodnoty. Učenec al-Idrísí přinesl globus zobrazující zemi ke dvoru krále Rogera na Sicílii v roce 1139.


17.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 18:43 avatar
Vylepšení střelného prachu – Ačkoliv Číňané vynalezli střelný prach a použili to při ohňostrojích, byli to Arabové, kteří přišli na to, že střelný prach by mohl být vylepšen použitím dusičnanu draselného, pro vojenské účely. Muslimská zápalná zařízení vystrašila křižáky. Do 15. století muslimové vynalezli raketu, kterou nazývali samo-pohybující se zápalné vejce.


18.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 18:43 avatar
1001 vynálezů – Objev muslimské dědictví v našem světě (je výstava objíždějící světové metropole a představují vynálezy, pocházející z muslimského světa) www.1001inventions.com Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


20.
označiť príspevok

hokejis muž
   27. 2. 2020, 18:45 avatar
Kresťania koľko vynálezov ?


22.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 19:01 avatar
Kresťania vtedy boli zatvorený v kláštoroch a odriekali monotónne mantry.


23.
označiť príspevok

hokejis muž
   27. 2. 2020, 19:03 avatar
Ciže z kresťanského sveta nevzišli žiadne vynálezy.


24.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 19:19 avatar
Vzišli. Ale stavali na predošlých vynálezoch Sumeru, Egypta, Číny, Grécka, Indie, Arabov. Napríklad donedávna sa myslelo, že ozubené kolečká a prevody vymyslel da Vinci. V skutočnosti to ale boli Gréci. Da Vinci od nich iba čerpal: sk.wikipedia.org Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


25.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 19:22 avatar
...zvlášť Arabi spravili v stredoveku spravili výrazný krok dopredu keď postavili dom múdrosti, do ktorého zhromaždili všetky staroveké diela učencov, ako kedysi spravili Gréci v Alexandrii. To spustilo vlnu významných objavov, ktorých súpis (hlavných) je v príspevku 21.


21.
označiť príspevok

Milosh muž
   27. 2. 2020, 19:00 avatar
Ibn Firnas z islámského Španělska vymyslel, zkonstruoval a otestoval létající zařízení, někdy po roce 800. Roger Bacon se naučil o létacích zařízeních od arabských referencí k Ibn Firnasově zařízení. Tento vznález tu byl 500 let před Baconem a 700 let před Da Vincim.

Skleněná zrcadla byly používány v islámském Španělsku už od 11. století. Benátčané se naučili umění produkce jemného skla od syrských řemeslníků během 9. a 10. století.

Různé mechanické hodiny byly vytvořeny španělskými muslimskými inženýry, jak velké, tak malé, a tato znalost se přenesla do Evropy skrze latinské překlady islámských knih o mechanice. Tyto hodiny byly založeny na váze. Designy a ilustrace planetové převodovky byly také poskytnuty. Jediny takové hodiny měly krokové ústrojí. Pozdější typ byl přímo zkopírován evropany během 15. století. Navíc, během devátého století, Ibn Firnas z islámského Španělska, podle Willa Duranta, vynalezl něco jako hodinky, co udržovalo aktuální čas. Muslimové také zkonstruovali mnoho velmi přesných orlojů ve svých hvězdárnách.

Kyvadlo vynalezl Ibn Yunus al-Masri během desátého století, který byl prvním, kdo studoval a dokumentoval jeho kmitavý pohyb. Jeho hodnota pro použití v hodinách byla uvedena muslimskými fyziky během 15 století.

Roku 1454, Gutenberg vyvinul nejsofistikovanější tiskařský lis ve středověku. Nicméně, tisk pohyblivými mosaznými písmeny používalo islámské Španělsko o 100 let dřív a tam byly vytvořeny první tiskárny na západě.

V 11. století, al-Haytham objevil v podstatě všechno, co objevil Newton a je považován mnoha autoritami za zakladatele optiky. Není téměř pochyb, že ovlivnil Newtona. Al-Haytham byl nejcitovanějším fyziekm ve středověku. Jeho práce byly používány a citovány mnoha evropskými učenci během 16. a 17. století, více než díla Newtona a Galilea dohromady.

Isaac Newton během 17. století objevil, že bílé světlo se skládá z různých paprsků barevného světla.Tento vynález byl zcela vynalezen al-Haythamem v 11. století a Kamal ad-Dinem ve 14. století. Newton udělal nějaké původní objevy, ale tohle mezi ně nepatří.

Koncept konečné povahy hmoty byl poprvé představen Antionem Lavoisierem během osmnáctého století. Objevil, že i když hmota mění svoji formu nebo tvar, její objem zůstává stejný. Proto například, pokud je voda zahřátá a vznikne pára, pokud je sůl rozpuštěná ve vodě nebo pokud je kus dřeva spálen na popel, celkový objem zůstává stejný. Principy tohoto objevu byly popsány o několik staletí dříve islámským, perským, velkým učencem al-Birunim (d. 1050). Lavoisier byl učencem muslimských chemiků a fyziků a často se odkazoval na jejich knihy.

Trigonometrie zůstala z větší části jen teoretickou vědou mezi řeky. Byla vyvinuta k dokonalosti až muslimskými učenci, přestože uznání patří také al-Battanimu. Slova popisující základní funkce této vědy, sinus, kosinus a tangent jsou všechny odvozeny z arabských slov. Proto, původní přínost řeckých vědců byl minimální.

Muslimští matematikové byli první, kteří používali desetinná čísla namísto zlomků ve velkém měřítku. Al-Kashiho kniha Key to Arithmetic, byla napsána na počátku 15. století a byla stimulem pro systematickou aplikaci desetinných čísel. Je velmi pravděpodobné, že Stevin importoval tuto myšlenku do evropy od al-Kashiho.

Muslimští matematikové, vynálezci algebry, uvedli koncept používání proměnných v rovnicích už v devátém století. Tímto způsobem řešili mnoho složitých rovnic, všetně kvadratických a kubických. Používali symboly pro vývoj binomické věty.

Kubické rovnice, stejně jako mnoho rovnic i vyšších řádů byly hravě řešeny muslimskými matematiky již v 10. století.

Muslimští matematici uvedli záporná čísla pro použití v mnoha aritmetických funkcích minimálně 400 let před Cardanem.

Muslimští matematici vymysleli logaritmi a vytvořili logaritmické tabulky o mnoho staletí dřív. Takové tabulky byly běžné v islámském světě již v 13. století.

Během 17. století Rene Descartes udělal objev, že algebra by mohla být použita k řešení geometrických problémů. Tím udělal velký pokrok v geometrii. Matematici v islámské říši dokázali přesně tohle již v 9. století. Thabit bin Qurrah byl prvním a následoval jej Abu'l Wafa, jehož kniha z 10. století používala algebru k vylepšení geometrie.

Isaac Newton, během 17. století, vynalezl binomickou větu, která je stěžejním bodem v algebře. Stovky muslimských matematiků používalo a zdokonalilo binomickou větu. Začali ji používat pro systematické řešení algebraických problémů během 10. století (nebo dříve).

Muslimští astronomové udělali mnoho vylepšení Ptolemových objevů již v 9. století. Byli prvními astronomy, kteří vyvrátili jeho archaické myšlenky. V jejich kritice řeků, udělali důkaz, že je slunce centrem sluneční soustavy a, že oběžné dráhy Země a jiných planet mohou být elipsoidní. Vytvořili stovky velmi přesných astronomických tabulek a map hvězdné oblohy. Mnoho z jejich výpočtů jsou tak přesné, že jsou považovány za aktuální i dnes. Alphonsinovy tabulky jsou jen o trochu víc, než kopie astronomických spisů, které byly předány Evropě skrze islámské Španělsko, Toledo tabulkami.

Ibn Firnas z islámského Španělska vynalezl brýle během 9. století a byly vyráběny a prodávany po celém Španělsku po dvě staletí. Jakákoliv zmínka o brýlích od Roger Bacon byla jednoduše kopie díla od al-Haytham (zemřel 1039), na jehož výzkum se Bacon často odkazoval.

Číňané vyvinuli ledek pro použití v ohňostrojích a nevěděli o vojenském použití střelného prachu, ani nevynalezli jeho výrobu. Výzkum který udělal Reinuad a Fave jasně ukázal, že střelný prach byl formulován poprvé muslimskými chemiky. Navíc, tito historikové tvrdí, že muslimové vyvinuli první střelné zbraně. Zejména, muslimské armády používaly granáty a další zbraně v jejich obraně Algericusu před franky během 14. století. Jean Mathes naznačuje, že muslimští vládci měli zásoby granátů, pušek, děl, zápalných zařízení, sírových bomb a pistolí desítky let před tím, než byly tyto zařízení použity v Evropě. První zmínka o dělu byla v arabském textu kolem roku 1300 A.D. Roger Bacon se naučil postup pro výrobu střelného prachu z latinských překladů arabských knih. Nepřinesl v tomto ohledu nic nového.

Muslimští geografové a mořeplavci se naučili o střelce, možná od číňanů, a byli prvními, kdo použil střelku pro navigaci. Vynalezli kompas a předali znalosti o jeho použití Západu. Evropští mořeplavci byli závislí na muslimských kormidelnících a jejich nářadí, když prozkoumávali neznámé oblasti. Gustav Le Bon tvrdí, že střelka a kompas byly zcela vynalezeny muslimy a že číňané s tím neměli skoro nic společného. Neckam, stejně tak jako číňané se o tom pravděpodobně naučili od muslimských obchodníků. Stojí také za zmínku, že číňané zlepšili jejich plavební zkušenosti poté, co začali jednat s muslimy v 8. století.

Muslimští učenci devátého až čtrnáctého století vynalezli vědu etnografie. Mnoho muslimských geografů rozdělilo rasy, psali detailní vysvětlení jejich zvláštních kulturních zvyků a fyzických vzhledů. Napsali tisíce stran o tomto tématu. Blumenbachovy práce jsou ve srovnání s tím bezvýznamné.

Muslimští geografové vytvořili velký objem knih o geografii Afriky, Asie, Indie, Číny a Antil během 8. až 15. století. Tyto spisy zahrnovaly první geografické encyklopedie světa, almanachy a mapy cest. Ibn Battutahovy mistrovksá díla ze 14. století poskytují detailní pohled na geografii starověkého světa. Muslimští geografové mezi 10. a 15. stoletím, měli mnohem větší výstup, co se týče geografie, než Evropané, co se týče geografie těchto oblastí, až do 18. století. Křížové výpravy vedly k destrukci vzdělávacích zařízení, jejich učenců a knih. Nepřinesli nic důležitého ohledně geografie západnímu světu.

různí muslimští chemikové, včetně ar-Razi, al-Jabr, al-Biruni a al-Kindi, dělali vědecké experimenty v chemii asi 700 let před Boyle. Durant píše, že muslimové uvedli experimentální metodu do této vědy. Humboldt považuje muslimy za zakladatele chemie.

Leonardo da Vinci (16. století) byl otcem geologie, když si všiml, že fosílie v nalezené v horách indikovaly vodnatý původ země. Al-Biruni (1l. století) udělal přesně toto pozorování a mnoho k němu přidal, včetně velké knihy o geologii, stovky let před Da Vincim. Ibn Sina si toho všiml také (viz strana 100-101). Je pravděpodobné, že Da Vinci se poprvé naučil o tomto konceptu od latinských překladů islámských knih. Nepřidal k nim nic.

První zmínka o geologické formaci údolí byla roku 1756, když Nicolas Desmarest prohlásil, že se formovaly během velkého období pomocí proudů. Ibn Sina a al-Biruni udělali přesně tanto objev během 11. století (viz strana 102 a 103), 700 let dříve, než Desmarest.

Galileo (17. století) byl prvním velkým experimentátorem světa. Al-Biruni (zemřel 1050) byl prvním velkým experimentátorem světa. Napsal přes 200 knih, kde mnoho z nich mluví o přesných experimentech. Jeho literární výstup ve vědě je si 13,000 stran, což je mnohem víc, než co napsal Galileo nebo dokonce Galileo a Newton dohromady.

Islámští chirurgové byly prvními patology. Plně si uvědomovali povahu nemoci a popsali detailně různé nemoci. Ibn Zuhr korektně popsal povahu zánětu pohrudnice, tuberkulózy a perikarditidy. Az-Zahrawi přesně zdokumentoval patologii hydrocefalusu (vody v mozku) a další kongenitální nemoci. Ibn al-Quff a Ibn an-Nafs podali dokonalé popisy oběhových nemocí. Další muslimští chirurgové podali první přesné popisy některých malignancí, včetně rakoviny žaludku, střev a jícnu. Tito chirurgové byli zakladateli patologie, ne Giovanni Morgagni.

Muslimští lékaři používali široké spektrum různých látek pro ničení mikrobů. Používali síru lokálně pro zabíjení roztočů. Ar-Razi (10. století) používal sloučeniny rtuti jako antiseptikum.

Mnoho muslimských chemiků vytvořilo zdravotnický alkohol skrze destilaci již od 10. století a vyráběli ve velkém první destilační chemické pomůcky. Používali alkohol jako rozpouštědlo a antiseptikum.

První operace provedená pod inhalační anestezií byla provedena C.W. Long, američanem, roku 1845. Šest set let před Longem, Az-Zahrawi a Ibn Zuhr v islámském Španělsku, spolu s dalšími muslimskými chirurgy, vykonali stovky operací s inhalační anestezií s použitím narkotiky-nasáklých hub, které byly umístěny na obličej.

Již od 10. století, muslimští lékaři a chirurgové používali čistý alkohol pro zranění. Chirurgové v islámském Španělsku používali speciální metody udržení antisepse před i během operace. Také vymysleli specifické protokoly pro udržení hygieny po operaci. Jejich míra úspěchu byla tak velká, že hodnostáři z celé Evropy chodili do Cordova, Španělsko, aby byli léčeni v místě které bylo "Mayo Clinic" středního východu.

Ilustrační chirurg islámského Španělska, az-Zahrawi (zemřel 1013), začal podvazovat tepny pomocí stehů 500 let před Parem. Zdokonalil použití Catgut, to je nit vyrobená ze zvířecích střev. Navíc, začal použivat bavlnu a vosk pro zastrčení do krvavých ran. Kompletní detaily jeho práce byly poskytnuty evropanům skrze latinské překlady. Navzodry tomu, holiči a pastevci byli nadále hlavními lidmi praktikujícími toto "umění" chirurgie ještě asi 600 let po smrti az-Zahrawiho. Sám Pare byl holič, přestože více šikovný, než průměr. Az-Zahrawiho dědictví zahrnuje desítky knih. Jeho nejslavnějším dílem je 30 svazkové pojednání o medicíně a chirurgii. Jeho knihy obsahují sekce o preventivní medicíně, výživě, kosmetice, lécích, anestézii, před a pooperační péči, stejně tak kresby asi 200 chirurgických pomůcek, mnoho z nich sám vynalezl. Vzdlěaný a učený az-Zahrawi musí být považován za otce a zakladatele racionální chirurgie, ne nevzdělaný Pare.

V 10. století, islámský ar-Razi napsal hluboké pojednání o systému žil, přesně popisující funkci žil a jejich chlopní. Ibn an-Nafs a Ibn al-Quff (13. století) poskytly kompletní dokumentaci, popisující jak krev cirkuluje a správně popsali fyziologii srdce a funkci jeho chlopní 300 let dřív než Harvey. William Harvey byl absolventem italské známé Padua univerzity v době, kdy většina jejích osnov byla založena na učebnicích od Ibn Sina a ar-Razi.

Podle významného učence arabské historie, Phillip Hitti, muslimové, ne řekové nebo evroané, napsali první lékopis. Věda farmakologie byla zavedena muslimskými lékaři během 9. století. Vyvinuli to do velmi vzdělané a přesné vědy. Muslimští chemici, farmakologové a lékaři vyprodukovali tisíce léků a/nebo extraktů rostlin tisíc let před údajným počátkem farmakologie. Během 14. století, Ibn Baytar napsal monumentální lékopis s asi 1400 různými léky. Stovky dalších lékopisů bylo publikováno během islámské éry. Je pravděpodobné, že ta německá práce je jen kopití, toho co objevil Ibn Baytar, jehož práce kolovala po Evropě.

Ar-Razi, Ibn Sina, al-Kindi, Ibn Rushd, az-Zahrawi, Ibn Zuhr, Ibn Baytar, Ibn al-Jazzar, Ibn Juljul, Ibn al-Quff, Ibn an-Nafs, al-Biruni, Ibn Sahl a stovky dalších muslimských lékařů ovládlo vědu léčby léky pro specifické symptomy a nemoci. Vlastně tento koncept je zcela jejich vynálezem. Slovo "drug" (lék) je odvozeno z arabštiny. Jejich využití praktických zkušeností a pozorování bylo široké. Muslimští lékaři byli první, kdo kritizoval starověké léčebné teorie a praktiky. Ar-Razi věnoval celou knihu pro kritiku Galenovy anatomie. Práce Paracelsuse jsou bezvýznamné v porovnání s obrovskými svazky psaní o medicíně a původními objevy dosaženými medicínskými giganty islámu.

Muslimští chemikové vyráběli petrolej jako destilát z ropných produktů 1000 let před Gesnerem .
váš príspevok

Pridávať príspevky môžu iba zaregistrovaní účastníci fóra.

Som zaregistrovaný

nick: heslo:
zostať trvalo prihlásený    
Nie som zaregistrovaný

Vaša prezývka:  

Po zaregistrovaní budete automaticky presmerovaní do tejto témy.

najnovšie príspevky na celom fóre

neprehliadnite
df.sk na Facebooku
vyhľadávanie
 
Snažte sa naozaj žiť, nielen existovať.
Prevádzkuje df.sk | TOPlist
(103 581 bytes in 0,598 seconds)