Je to biologický objev století, světová vědecká obec prožívá euforii. Tým českých antropologů objevil nový poddruh moderního člověka! V něco podobného nevěřili už ani největší optimisté. Vědci nový poddruh Homo sapiens sapiens neobjevili ani v nekonečné Amazonii, ani v zelených hlubinách Subsaharské Afriky, ani v neprobádaných džunglích odlehlých oceánských ostrovů, ale přímo v srdci Evopy – v České republice. Antropologové nově objeveného příslušníka rodu Homo nazvali Homo politicus parasitus čili Člověk politický cizopasný, jinak také politik český - obecný.
„Je to další potvrzení Darwinovy teorie, jak může prostředí formovat živočišný druh. Českého politika za posledních 20 let peníze a touha po moci tak zdeformovaly, že jsme se s kolegy zprvu zdráhali přiřadit jej vůbec do rodiny Homo,“ neskrývá nadšení profesor Holatý. „Ač vypadá jako Homo sapiens sapiens, má řadu znaků shodných s jinými živočichy. Např. podobně jako bezobratlí nemá žádnou páteř. Celou řadu vlastností má shodných zase s ptáky. Jako vynikající příklad bych uvedl páva modrého z čeledi hrabavých, který nejen že výborně hrabe, ale navíc se umí i znamenitě naparovat. S vrabcem jej pojí zase rozhazovačnost z cizího a se strakou hromadění kradených předmětů. A pak tady máme ještě křečka,“ vysvětluje vědec a ihned upozorňuje na jeden důležitý rozdíl. „Zatímco všichni ostatní živočichové se podle potřeby a možností nakrmí a pak jistou dobu v klidu tráví, tento druh trpí nevídanou chorobnou žravostí a nemá nikdy dost. Je dokonce horší než proslulé biblické kobylky. Zatímco sarančata vám sežerou jen jednu úrodu, tento druh vám vybílí státní kasu každoročně.“
Podle výzkumného týmu byly u nového hominida největší vývojové změny zaznamenány na mozku, který se postupně zmenšuje a měkne. „Dosud jsme si mysleli, že evoluční vlivy jsou na organismech patrné v horizontu tisíciletí, nyní ale vidíme, že stačí pár let a u druhu Homo politikus došlo k totální degeneraci některých mozkových center,“ tvrdí profesor a ukazuje na umělohmotném modelu mozku nejmarkantnější rozdíly. „Např. centrum mravních charakterových vlastností, jako jsou třeba čestnost a pravdomluvnost, prakticky zcela zmizelo, podobně jako centrum svědomí, pracovitosti a altruismu. Naopak se v obou hemisférách fatálně zvětšily oblasti egoismu, podlosti, lenivosti, prolhanosti, domýšlivosti a zejména chamtivosti.“
U Člověka politického došlo i k významné evoluční obměně genetické výbavy. „Objevili jsme u něj celý nový řetězec genů zodpovědných za sklony k trestné činnosti, různým deviacím, arogantnímu chování a korupčnímu jednání,“ říká genetik a evoluční biolog Evžen Chalupa a podotýká, že nový druh se vyznačuje zejména parazitickým způsobem života. „Jedná se o největšího cizopasníka na planetě. Jelikož čeští politici patří mezi savce, vysávají finanční prostředky, podobně jako Romové, ze státního rozpočtu, dále z evropských fondů, státem vlastněných firem apod.“
Dále už jen ve zkratce několik primárních informací o životě, zvycích a výskytu.
Homo politicus parasitus si staví okázalá a honosná sídla. Někteří dominantní samci několikrát za život mění samici za mladší a hýčkaná mláďata posílají do soukromých škol. Typickou vlastností je marnivost.
S Homo sapiens sapiens pojí Člověka politického řada společných znaků, především schopnost řeči. Dokud nepromluví, může si jej laik lehce splést s normálním člověkem. Ačkoliv mluví dobře česky, běžní občané mu nerozumí, protože něco jiného říká a něco jiného dělá. S obyčejnými lidmi se nestýká. Pouze v období voleb se probouzí z letargie a začne předstírat zájem o problémy spoluobčanů. To pak hodně mluví, ale jako obvykle o ničem.
Zástupci nově objeveného druhu nejsou povětšinou příliš inteligentní, mnozí jsou duševně malátní, někteří dokonce vykazují známky lehké demence, což si kompenzují nákupem maturitních vysvědčení a vysokoškolských diplomů na českých, popř. slovenských, školách.
Člověk politický se vyskytuje pouze v České republice, ponejvíce v Praze, a to v těchto centrech: obě komory parlamentu, všechna ministerstva, sídlo vlády, pražský hrad, pražský magistrát a pražské radnice. Jinde pak na krajských hejtmanstvích.
Homo politikus se sdružuje do početných politických smeček, které mezi sebou bojují o kořist, často velmi nevybíravými způsoby. Příslušníci těchto uskupení se dále dělí na tzv. frakce, které mezi sebou rovněž neustále zápolí o podíl na moci. Na svých shromaždištích ve sněmovně a senátu se pak dále sdružují do různých výborů, podvýborů, klubů, grémií, užších a širších partajních vedení apod. Vůbec nejlépe se jim daří v různých sněmovních kuloárech a stranických sekretariátech, na schůzích a kongresech v luxusních podnicích, v levných státních bufetech na sněmovní půdě apod.
Je pozoruhodnné, že i takto cynický druh hominida se o své vysloužilé, nepohodlné, zkompromitované, trestané, vykroužkované či přestárlé členy smeček i nadále stará rozdáváním tzv. „trafik“, takže se práce nemusejí do konce života obávat.
Někteří jedinci bývají často velice agresivní a nebezpeční. Ačkoliv se jedná o celospolečensky extrémně škodlivý druh, je v ČR nepostižitelný, navíc přísně chráněný, a to i při způsobení miliardových škod.
Obyvatelstvo celoroční hájení ostře kritizuje a žádá razantní snížení početních stavů odchytem a internací. Množí se ovšem i radikálnější hlasy. Např. dobrodruh a lovec kožešin Jaromil Slunéčko, který má doma sbírku vycpaných lidožravých bestií z celého světa, navrhuje: „Ty nejškodlivější vůdčí kusy, které plundrují stát od začátku devadesátých let a nelze je pořád odtrhnout od koryta, bude asi nutné už odlovit, jinak se jich nikdy nezbavíme!“
odkaz
