1
|
... uvádzam ju ako príklad nielen Jaspersovho kritického myslenia, ale i ako príklad prístupu „zdroja“ z ktorého som okopčil /uvediem v ďalšom/ ...
Jaspers chápe Boha jako bytost, která není totožná s člověkem, je od něj oddělena; je bytostí z které pramení veškeré existence. Pravdivý obraz člověka je možné dosáhnout v horizontu transcedencí. Věří v transcendentního Boha, ale popírá biblické, historické zjevení. Uvádí tyto argumenty:
A: V jeho pojetí je zjevení bezprostředním dílem Božím, které se odehrává v prostoru a čase skrze slovo, působení, události a pozvání. Bůh dává přikázání, zakládá společenství, zjevuje se lidem, zakládá kult. Zjevení je nárokem a fenoménem každého náboženství. Ale křesťanství nechápe sebe samo jako náboženství mezi ostatními náboženstvími, není jako zjevení mezi jinými zjeveními Křesťanství si vyhrazuje právo na výlučnost. Křesťanské zjevení má nárok, aby bylo absolutní, platné pro všechny a jediné, exkluzivní.
Jaspers tvrdí, že však odporuje lidské existenci, aby se člověku zjevila transcedence. To by znamenalo jednostranné a příliš rychlé omezení člověka na jednu událost a také samozřejmě omezení jeho rozumových možností: Exkluzivně chápané zjevení omezí i transcedenci. Jaspers říká, že odmítání víry ve zjevení není vyjádřením ateizmu, nýbrž projevem víry svobodné a inteligentní bytosti stvořené k transcendentnu. Filosofická víra se musí zříci zjevení ve prospěch mnohoznačnosti. Nejedná se zde o alternativu: víra či nevíra v Boha, pouze o otázku: neznámý nebo zjevený Bůh?
... pokračovanie nabudúce ..
 |
 |
|
2
|
|
|
1. J.Tull 20.09.2013, 20:41
... uvádzam ju ako príklad nielen Jaspersovho kritického myslenia, ale i ako príklad prístupu „zdroja“ z ktorého som okopčil /uvediem v ďalšom/ ...
Jaspers chápe Boha jako bytost, která není totožná s člověkem, je od něj oddělena; je bytostí z které pramení veškeré existence. Pravdivý obraz člověka je možné dosáhnout v horizontu transcedencí. Věří v transcendentního Boha, ale popírá biblické, historické zjevení. Uvádí tyto argumenty:
A: V jeho pojetí je zjevení bezprostředním dílem ...
▲
20.09.2013, 20:45
|
ak niekto chape Boha ako bytost,predsa bytost by mala byt viditelna,hmatatelna....?
|
 |
|
6
|
|
|
2. 20.09.2013, 20:45
ak niekto chape Boha ako bytost,predsa bytost by mala byt viditelna,hmatatelna....?
▲
20.09.2013, 22:04
|
Boh by, podľa mňa, mal byť zosobnením všetkého dobrého, čo je v človeku. To samé o sebe je nadľudské a preto nemôže byť reálnou bytosťou ale len ideou.
|
 |
|
7
|
|
|
6. Nadja 20.09.2013, 22:04
Boh by, podľa mňa, mal byť zosobnením všetkého dobrého, čo je v človeku. To samé o sebe je nadľudské a preto nemôže byť reálnou bytosťou ale len ideou.
▲
20.09.2013, 23:16
|
no to je prave to smiešne v mojej teme, no nie akasi idea, ktora nielen prebudza vyčitky svedomia. prečo by nemohli exisovať bytosti, ktore su veľmi daleko za hranicou chapania, pretože ich nevidiš? ako tvorcovia môžu všetko, aj zazrak, aj ...
|
|
|
9
|
|
|
1. J.Tull 20.09.2013, 20:41
... uvádzam ju ako príklad nielen Jaspersovho kritického myslenia, ale i ako príklad prístupu „zdroja“ z ktorého som okopčil /uvediem v ďalšom/ ...
Jaspers chápe Boha jako bytost, která není totožná s člověkem, je od něj oddělena; je bytostí z které pramení veškeré existence. Pravdivý obraz člověka je možné dosáhnout v horizontu transcedencí. Věří v transcendentního Boha, ale popírá biblické, historické zjevení. Uvádí tyto argumenty:
A: V jeho pojetí je zjevení bezprostředním dílem ...
▲
21.09.2013, 11:05
|
Rešpektujem tento názor teistu (nie kresťana) Jaspersa. Máme slobodu názoru. Nesúhlasím s ním, je to proste subjektívny názor. Nejde o "príklad Jaspersovho kritického myslenia". Napokon bolo a je veľa filozofov (napr. Kierkegaard), vedcov, intelektuálov teistov, kresťanov, ktorí považovali, považujú Božie zjavenie za normálnu správu vec. Je azda ich názor hlúpejší než Jaspersov?
Ďalej, nielen kresťanstvo má nárok na výlučnosť, že je platné pre všetkých a exkluzívne. To robia všetci tak, že svoje názory pokladajú za správne a pravdivé a iné za menej pravdivé. Mne sa pozdáva názor Jána Pavla II., ktorý napísal, že Duch svätý ovplyvnil nielen kresťanstvo, lež aj niektoré iné významné náboženstvá (judaizmus, budhizmus...), ich pôvodné idey, že aj v nich je miera pravdy a dobra, hoci práve kresťanstvo má k pravde najbližšie. To neznamená, že kto nie je kresťan, dostane sa do pekla. Pri poslednom súde pôjde aj o to, aký bol kto človek, pokiaľ ide o lásku a skutky (Žalm 62, 12; Mt 25, 31-46; Rim 2, 5-7)
Aj Jaspers svojou predstavou o neznámom transcendentnom Bohu si robí nárok na to, že to je to správne a pravdivé a iné možnosti - ako napr. zjavený Boh - sú nesprávne a pod. Tým zároveň obmedzuje možnosti človeka - človek má veriť práve v jeho ideu a charakteristiku Boha, nie v inú. Mne nevadí, že má niekto vieru v takého Boha, ak mu to pomáha a robí ho to lepším. Avšak na základe zjavenia vieme aj to, že Miluj blížneho svojho ako seba, alebo Nezabiješ! Neznámeho transcendentného Boha by si niekto mohol vyložiť aj tak, že chce, aby sme nenávideli blížneho ako aj seba atď. Napríklad Boh sa v zjavení prezentuje ako milujúci Otec, Rodič. Teda podľa toho ho už nemožno chápať ako 'nenávistného cudzinca'. Ak by to o sebe nezjavil, neznámy boh by mohol byť aj 'nenávistným cudzincom'. Boh možno nechcel, aby si o ňom niekto myslel, že je taký a nie milujúci Rodič. Transcendentný Rodič alebo Priateľ vďaka zjaveniu môže byť so svojím dielom, ktoré stvoril na svoj obraz.
|
 |
|
14
|
|
|
9. Krištof 21.09.2013, 11:05
Rešpektujem tento názor teistu (nie kresťana) Jaspersa. Máme slobodu názoru. Nesúhlasím s ním, je to proste subjektívny názor. Nejde o "príklad Jaspersovho kritického myslenia". Napokon bolo a je veľa filozofov (napr. Kierkegaard), vedcov, intelektuálov teistov, kresťanov, ktorí považovali, považujú Božie zjavenie za normálnu správu vec. Je azda ich názor hlúpejší než Jaspersov?
Ďalej, nielen kresťanstvo má nárok na výlučnosť, že je platné pre všetkých a exkluzívne. To robia všetci tak...
▲
21.09.2013, 16:04
|
|
15
|
|
|
14. ruwolf_5 21.09.2013, 16:04
Áno, je hlúpejší.
▲
21.09.2013, 16:11
|
Hlúpejší? Asi do toho len podvedome zrkadlíš seba
|
|
|
26
|
|
|
1. J.Tull 20.09.2013, 20:41
... uvádzam ju ako príklad nielen Jaspersovho kritického myslenia, ale i ako príklad prístupu „zdroja“ z ktorého som okopčil /uvediem v ďalšom/ ...
Jaspers chápe Boha jako bytost, která není totožná s člověkem, je od něj oddělena; je bytostí z které pramení veškeré existence. Pravdivý obraz člověka je možné dosáhnout v horizontu transcedencí. Věří v transcendentního Boha, ale popírá biblické, historické zjevení. Uvádí tyto argumenty:
A: V jeho pojetí je zjevení bezprostředním dílem ...
▲
26.09.2013, 05:44
|
Čo je zjavenie / zjevení u Jaspersa? Nejak som to moc nepochopil a to je ešte len začiatok. Je to Písmo (text) alebo Slovo Božie (výklad)? Zrejme výklad.
A: Veriť v neznámeho / transcendentního Boha je dosť smiešne. Keď neveri zjaveniu, neverí slovu a tým pádom verí v Boha, ktorý je bez slova, ktorý nič nepovedal. Tým pádom, nevie ani komu a čomu verí. Citujem: „Odmítání víry ve zjevení je projevem víry svobodné a inteligentní bytosti stvořené k transcendentnu“. Čo ak podmienkou transcendentna / nadprirodzeného / večného života je poznanie Boha / pravdy / zjavenia?
|
 |
|
3
|
Čiže Jaspers pohŕda gréckymi či rímskymi bohmi, keď sa vyjadruje, že je len jeden boh.
|
 |
|
4
|
1. O Bohovi sa nikdy nedofilozofuje.
|
|
|
5
|
|
|
4. 20.09.2013, 20:55
1. O Bohovi sa nikdy nedofilozofuje.
▲
20.09.2013, 21:22
|
|
8
|
|
|
5. Lemmy 20.09.2013, 21:22
Ani o Snehulienke.
▲
21.09.2013, 00:47
|
|
12
|
|
|
4. 20.09.2013, 20:55
1. O Bohovi sa nikdy nedofilozofuje.
▲
21.09.2013, 15:11
|
Chiara.1; ... lenže tejto otázke sa poctivý filozof nemôže vyhnúť a všeobecne, sa asi nikdy nedofilozofuje |
|
|
10
|
B: Víra ve zjevení potřebuje autoritu. Autorita je podle Jasperse samozřejmě pro člověka důležitá. Člověk nemůže žít sám. On je „animal socialis“ a ke svému vývoji potřebuje společenství. V tomto společenství je vždy nějaká autorita, které je člověk podřízen, za níž jde a necítí se nesvobodný. Podle Jasperse není autorita v rozporu se svobodou. Svoboda je možná pouze ve spojení s autoritou, jako svoboda mající hranice. V jiném případě by to byla libovůle, anarchie. Autorita je také bez zjevení.
Autorita zjevení vyvolává kritiku Jasperse. Podle něj je nárok autority zjevení v rozporu s podstatou autority. Zjevení má nárok, aby bylo autoritou, která je pro všechny a všude respektována. Jaspers ale tvrdí, že každá autorita je relativní, spojená s historií. Pravdivá autorita připouští mnoho forem. Není tedy jedna autorita ale mnoho autorit.
C: Víra, která má zjevení jako svoji podstatu, dává slib. Má nárok na absolutnost, aby nebyla pouhou jednou pravdou mezi mnoha pravdami, ale pravdou jedinou. Taková víra chce být pravdou pro všechny – tedy pro všechny národy, pro všechny doby a pro všechny vztahy mezi lidmi ve světě. Jednou platí pro všechny a lidé jsou tak spojeni s jedinou autoritou, jednou církví, jednou knihou, jednou vírou a jedním Bohem. Jaspers ovšem tvrdí, že neexistuje pravda, která je věčná a universálně platná. Pravda je pouze pro mne, pro tebe a pro všechny odděleně. Pravda je jenom „moje pravda“. Tady přebírá tvrzení Kierkergaarda: Subjektivnost je pravdou“. Pravda není universální a absolutní, je relativní, subjektivní a spojená s historií. Jediná pravda je stále platným, ale nedosažitelným cílem. Nárok, aby byla pravdou pro všechny a vždy – který zjevení má – znamená pro lidstvo zrušit individualitu, pozvednout to, co je obecné nad to, co je individuální a zvláštní. To je vítězství neosobnosti nad osobou.
|
|
|
13
|
|
|
10. J.Tull 21.09.2013, 14:45
B: Víra ve zjevení potřebuje autoritu. Autorita je podle Jasperse samozřejmě pro člověka důležitá. Člověk nemůže žít sám. On je „animal socialis“ a ke svému vývoji potřebuje společenství. V tomto společenství je vždy nějaká autorita, které je člověk podřízen, za níž jde a necítí se nesvobodný. Podle Jasperse není autorita v rozporu se svobodou. Svoboda je možná pouze ve spojení s autoritou, jako svoboda mající hranice. V jiném případě by to byla libovůle, anarchie. Autorita je také bez zjevení.
...
▲
21.09.2013, 15:47
|
"Podle něj je nárok autority zjevení v rozporu s podstatou autority. Zjevení má nárok, aby bylo autoritou, která je pro všechny a všude respektována."
Nárok na autoritu nemusí mať iba zjavenie, lež aj iné viery, systémy, názory, osobnosti a pod. Keby sa Jaspersovi zjavil záhradný trpaslík, tak asi nepôjde o autoritu. S ním by sa mohol hrať niekedy v záhradke. Avšak Boh je Boh, človek je stvorený na jeho obraz, jeden k druhému patrí. Povedzme, že niekto má 50 detí. A teraz jedno dieťa si zmyslí, že svojho rodiča odmieta, pretože "je autoritou, ktorá platí pre všetkých 50 detí"... Boh platí pre všetky svoje "deti". Aj keby si "dieťa" menom Jaspers zmyslelo, že pre neho to neplatí, on sa chce hrať iba so svojím záhradným trpaslíkom. Avšak aká autorita je Boh? Skôr v zmysle milujúceho a spravodlivého Rodiča. To, že sa tomu niekto vyhýba, je jeho vec.
"Pravdivá autorita připouští mnoho forem."
Aha, takže jedna forma autority je milujúci spravodlivý Rodič a druhá forma záhradný trpaslík?
"Víra, která má zjevení jako svoji podstatu, dává slib."
Čo to má spoločné so zjavením? Viera bez zjavenie je iná? Nie, nie je.
"Má nárok na absolutnost, aby nebyla pouhou jednou pravdou mezi mnoha pravdami, ale pravdou jedinou."
Ako že nie je pravdou medzi mnohými inými pravdami? Či azda kresťanský teológ nevie o tom, že existujú aj iné názory na pravdu? Ja môžem vedieť aj o iných "pravdách" či názoroch (budhizmus, ateizmus humanizmus atď.) a rešpektujem to. Niečo sa od nich možno naučiť, niečo v nich môže byť pravdivé, správne. Samozrejme, nedokážem byť zároveň kresťan aj budhista plus svetský humanista. Niekto môže byť pluralista, ktorý pomiešal rôzne detaily z viacerých systémov, tie systémy ako také odmietol a zavrhol a teraz verí iba svojmu pluralizmu, svojej zmiešanine ako pravde. Aj budhista považuje svoju pravdu za pravdu a ostatné svetonázory len za akési čiastočne pravdivé, čiastočne pomýlené názory. Podobne ateista, komunista, svetský humanista...
"Pravda je jenom „moje pravda“."
Veď iste, pre jedného je to budhizmus, pre druhého kresťanstvo, pre tretieho komunizmus, pre pluralistu je to zmiešanina všetkého a ničoho. Napr. budhista prežíva budhizmus aj subjektívne, nielen "obecne". Ale čo dá mne subjektívna individuálna "pravda" niekoho druhého? Chcem poznať aj objektívnu pravdu. Potom sa s ňou môžem stotožniť, môže sa stať aj mojou subjektívnou pravdou (inak by som ju ani nehľadal). Ako to bolo aj u Kierkegaarda. V oblasti poznania skutočnosti a filozofie by sme si nemali vytvárať svoje čisto subjektívne individuálne "pravdy". To môžeme v oblasti umenia, tvorivosti, hry atď.
|
|
|
27
|
|
|
10. J.Tull 21.09.2013, 14:45
B: Víra ve zjevení potřebuje autoritu. Autorita je podle Jasperse samozřejmě pro člověka důležitá. Člověk nemůže žít sám. On je „animal socialis“ a ke svému vývoji potřebuje společenství. V tomto společenství je vždy nějaká autorita, které je člověk podřízen, za níž jde a necítí se nesvobodný. Podle Jasperse není autorita v rozporu se svobodou. Svoboda je možná pouze ve spojení s autoritou, jako svoboda mající hranice. V jiném případě by to byla libovůle, anarchie. Autorita je také bez zjevení.
...
▲
26.09.2013, 18:46
|
Kua tento text je výklad / komentár Jaspersa, ktorý by ani samotný Jaspers nepochopil. Povedal by som, že je to kontra produktívny výklad, ale nevadí. Takže či tomu správe chápem: Autorita dáva zjavenie, dáva pravdu. Iba vďaka autorite je možné uveriť zjaveniu, teda autorita je potrebná k tomu, aby človek uveril zjaveniu. Autoritou môže byť / je cirkev, Biblia alebo Boh. Pritom Jaspers spochybňuje absolútnu autoritu a absolútnu pravdu / zjavenie. Teda relativizuje aj autoritu, aj samotné zjavenie / pravdu. Ďalej Jaspers vidí rozpor v tom, aká je a aká by mala byť autorita, že autorita sa mení časom / historicky, pritom by sa nemala meniť. Rozumiem tomu správne? Dúfam, že hej.
Jaspers tvrdí, že autorita sa meni historicky / časom, že časom mení formu. Tým asi naráža na veľký počet kresťanských cirkví a siekt, ktoré vznikali / vznikli. Ale ak sa mení autorita, potom to nie je autorita a ako taká ti nemôže dať vieru. Takže cirkev, vo výname ako ho poznáme historicky (katolícka, evanjelická a iné), nie je autorita a nemôže ti dať vieru. A je to skutočne tak, lebo viera je dar od jedinej pravej nemennej autority, od Boha. Pritom v Efežanom 4 sa píše : „4Jedno telo a jeden Duch, ako ste aj povolaní v jednej nádeji svojho povolania. 5Jeden Pán, jedna viera, jeden krst, 6jeden Bôh a Otec všetkých, ktorý je nad všetkými, skrze všetkých a vo všetkých vás.“
Ak sa mení autorita, potom to nie je autorita. Prečo? Lebo autorita má jeden plán a jeden cieľ, ktorého sa drží. Autorita propaguje stabilné a časom nemenné hodnoty. Bola by autorita autoritou, keby menila svoj plán, hodnoty a vnímanie dobra a zla? Myslím že nie. Potom by to bol len šašo, ktorý nevie, čo chce, nie autorita. Dve autority, ktoré si protirečia nemôžu byť autority oboje, lebo minimálne jedna klame / nehovorí pravdu.
Čo sa týka bodu C, väčšiu blbosť som už dlho nečítal, aby som bol stručný. Modrá farba je absolútna pravda, je modrá pre všetkých, zima a teplo je tiež absolútna nespochibniteľná pravda, ďalej nemožno spochybniť výsledok rovnice 1 + 1 = 2. To sú všetko absolútne pravdy nášho hmotného sveta, stvoreného sveta. Ale ak má stvorený svet absolútne, teda nespochybniteľné pravdy, potom ich musí mať aj duchovný svet / Boh, z ktorého náš svet vznikol, z ktorého vychádza / pochádza. Teda ak má derivát absolútne pravdy, potom ich musí mať aj pôvodná entita.
|
|
|
28
|
|
|
27. milky945 26.09.2013, 18:46
Kua tento text je výklad / komentár Jaspersa, ktorý by ani samotný Jaspers nepochopil. Povedal by som, že je to kontra produktívny výklad, ale nevadí. Takže či tomu správe chápem: Autorita dáva zjavenie, dáva pravdu. Iba vďaka autorite je možné uveriť zjaveniu, teda autorita je potrebná k tomu, aby človek uveril zjaveniu. Autoritou môže byť / je cirkev, Biblia alebo Boh. Pritom Jaspers spochybňuje absolútnu autoritu a absolútnu pravdu / zjavenie. Teda relativizuje aj autoritu, aj samotné zjaveni...
▲
26.09.2013, 20:20
|
Boh v starom a novom zákone ustanovil inú zmluvu, iný zákon, iné prikázania, takže v tomto kontexte Boha možno vnímať ako meniacu sa autoritu. Ale je to tak naozaj? Nový zákon je síce iný ako starý, no nie úplne. Nie je to ako čierna a biela farba. Je to stále biela farba, len v iných odtieňoch, v starom zákone mala tmavší odtieň ako v novom zákone, lebo ako sa odborne hovorí, starý zákon je predobraz nového zákona, starý zákon je obsiahnutý v novom.
|
|
|
11
|
Al_ice; Lemmy; ... nechcem moc odbočovať k tomu, ako chápe Jaspers Boha, lebo i tak je jeho kritika zjavenia dostatočne dlhá /ešte príde za D. a E/ ... Jaspers nepohŕda gréckymi či rímskymi bohmi, alebo inými bohmi ... vo svojej filozofii píše o "objímajúcom" ... ale to je na dlhšie a trochu o inom, ako je jeho kritika zjavenia, na ktorú sa chcem zamerať, pričom sledujem určitý skrytý úmysel  |
|
|
16
|
D: Další příčina kritiky Jasperse je tato: pokud má zjevení nárok na to, aby bylo absolutní pravdou která platí pro všechny lidi, vede to k rozdělení a k odmítání. Vše, co nepatří k víře ve zjevení se musí odmítnout. To vede k nesnášenlivosti a fanatismu. Náboženství má kořeny v takto chápaném zjevení, směřuje lidi k násilí ve jménu Boha. Další lidi budou přínucováni k náboženství, budou nuceni, aby se stávali křesťany. Politika, pronásledování, inkvizice a donucování budou nástroji pro hlásaní víry. Takové rozdíly, nesnášanlivost a neschopnost dialogu s jinými náboženstvími jsou - podle Jasperse - omezením lidské existence. To patří k podstatným lidským projevúm, že člověk chce s jinými lidmi vést dialog a komunikovat s nimi. Člověk chce také komunikovat s myšlenkovými proudy a vědeckými teoriemi, s kultúrnimi a duchovními ideami. Takové vztahy jsou možné pouze když je člověk svobodný. Bytost rozvíjí své schopnosti a talenty, když vstupuje do vztahú s jinými bytostmi. Pro takové vztahy však není prostor, kdy má zjevení nárok na absolutnost. Jaspers odmítá takové zjevení - jak jménem člověčenství /protože je člověčenství takovým zjevením omezeno - nemúže rozvinout své schopnosti/, tak ve jménu Boha, protože nárok na výlučnost není dílem Boha, ale lidí. Bůh otevřel ke svému poznání více cest, než jednu cestu křesťanského zjevení. Podle něj je takový nárok pouze přivlastnění pravdy skupinou lidí.
|
|
|
19
|
|
|
16. J.Tull 22.09.2013, 13:11
D: Další příčina kritiky Jasperse je tato: pokud má zjevení nárok na to, aby bylo absolutní pravdou která platí pro všechny lidi, vede to k rozdělení a k odmítání. Vše, co nepatří k víře ve zjevení se musí odmítnout. To vede k nesnášenlivosti a fanatismu. Náboženství má kořeny v takto chápaném zjevení, směřuje lidi k násilí ve jménu Boha. Další lidi budou přínucováni k náboženství, budou nuceni, aby se stávali křesťany. Politika, pronásledování, inkvizice a donucování budou nástroji pro hlásaní ...
▲
22.09.2013, 14:24
|
D: Opäť to tak nemusí byť, pričom to dokazuje história, keď kresťanstvo existovalo prvé tri storočia bez donucovania, bez násilného obracania, bez svetskej moci a pod. Až keď sa neskôr spojilo s danou svetskou mocou, začalo sa šíriť aj mocensky či netolerantne. Nepochybne sa tak stalo veľa zlých vecí, ale aj dobrých, napr. pokiaľ ide o prínos v oblasti kultúry, umenia a pod. Treba uznať, že keď niekto chápe niečo ako všeobecnú pravdu, chce o nej povedať aj iným. To je v poriadku. Malo by to však byť bez fanatizmus, netolerancie a pod. Pravda - zjavená alebo iná - nemusí byť v rozpore s toleranciou iného názoru. Môžeš byť ateista, ale nemusíš kvôli tomu prenasledovať teistov. Môžeme mať odlišný názor v tejto oblasti, no zároveň sa tolerujeme, komunikujeme napr. o pracovných veciach, záujmoch atď. Existuje aj tolerantný dialóg medzi cirkvami a náboženstvami atď.
To potenciálne zlo sa netýka len zjavenia, lež akejkoľvek "pravdy", svetonázoru a pod. Mohlo by sa týkať aj viery v nezjaveného transcendentného Boha, hlavne ak by sa to spojilo so svetskou mocou. Vieme, čo zlé v tomto zmysle robili ateisti v podobe komunistov a komunistického socializmu... A to aj bez zjaveného Boha, ba celkom bez Boha. Takže tu sa teda Jaspers zjavne mýli. Nevidím dôvod, prečo by som mal zavrhnúť "svoju" pravdu a prijať tú jeho :-P
|
|
|
17
|
E: Pravda hlásaná křesťanským zjevením a náboženstvím vylučuje všechno, co je jiné než ona a také slibuje, že je pravdivou odpovědí na všechny otázky. Víra, která má své kořeny ve zjevení, zná /tak to tvrdí Jaspers/ všechno přesně a neomylně. Taková víra rozvíjí systém pravdy, záruk a věrohodnosti. Rozvíjí světový názor v podobě souhrnu všech pravd, ve kterých má všechno své místo, význam a kontext. Krajní formu takového názoru našel Jaspers u Mikuláše z Cusy. Ten rozvinul systém týkající se poznání, který byl skutečně universální.
Neměl by člověk slib, že bude všechno dobře znát a umět přijmout s radostí?. Jaspers říká, že ne. Takové volání je jako zpěv svůdné Sirény. Kdo za ním jde, bude ve zmatku a přivodí si velký omyl. Víra a její slib vedou člověka k falešnému bezpečí, ke klamnému klidu lidí vzdělaných, majetných a bohatých. Náboženství lidem ulehčí život, ale pouze na úkor pravdy. Pravda je přece cestou a úkolem, není mrtvým systémem. Pravda není jednoznačná a hmatatelná věc. Pravda je pouze v dialektice. Pravda není v nadčasové platnosti nýbrž v historické a relativní podstatě. Ten, kdo podle Jaspersa tvrdí něco jiného, zaměňuje lidské myšlení s božským poznáním a usurpuje si být stvořitelem světa. Když křesťanská víra – především v katolické podstatě – sbírá v jeden celek, rozprášené pravdy a přivlastňuje si je. Koná se to však na úkor toho, co je nejdůležitější – na úkor života, protože cenou této katolické jednoty je ztráta všech věcí, které byly vzaty, změněny a přivlastněny z cizích výdobytků. Veškerá originalita, svěžest a vitalita náboženství bude ztracena.
|
|
|
20
|
|
|
17. J.Tull 22.09.2013, 13:12
E: Pravda hlásaná křesťanským zjevením a náboženstvím vylučuje všechno, co je jiné než ona a také slibuje, že je pravdivou odpovědí na všechny otázky. Víra, která má své kořeny ve zjevení, zná /tak to tvrdí Jaspers/ všechno přesně a neomylně. Taková víra rozvíjí systém pravdy, záruk a věrohodnosti. Rozvíjí světový názor v podobě souhrnu všech pravd, ve kterých má všechno své místo, význam a kontext. Krajní formu takového názoru našel Jaspers u Mikuláše z Cusy. Ten rozvinul systém týkající se poz...
▲
22.09.2013, 14:35
|
E: Nemusí sa to týkať špeciálne len kresťanského zjavenia, ani judaistického či iného. Môže sa to týkať napr. aj ateistického systému (napr. komunizmus), ktorý sa vraj "opiera o vedu a správne dialektické myslenie". Iný názor pritom môže považovať za tmárstvo a pod.
Na svete je viacero kultúr, vier, názorov... Ich predstavitelia sa starajú o to, aby si ich udržali, rozvíjali atď. Aj kresťan môže uznať, že niečo je v nich pravdivé či múdre. Hinduista sa však nesnaží o rozvoj kresťanstva, o ten sa snaží kresťan. Takže ani kresťan sa v tomto zmysle nesnaží o rozvoj napr. hinduizmu.
Pravdy o fungovaní sveta nie sú ohrozené zjavením. Napr. už v 3. stor. n.l. si sv. Augustín nevykladal biblický Genezis doslovne. Tomáš Akvinský oddeľoval pravdy viery a pravdy rozumu, ktoré však nie sú proti sebe. To sa týka každej oblasti. Vedci ako napr. Galileo a Newton, ktorí rozširovali poznanie sveta, verili zároveň v biblické zjavenie, hoci nie "fundamentalisticky". Formy a prejavy, v ktorých sa viera realizuje, môžu byť rôzne a originálne. Ak Jaspers tvrdí, že pravda je relatívna, potom aj toto jeho tvrdenie je relatívne, čím vlastne samo seba popiera. Mne nevadí jeho názor, aj keď s ním nesúhlasím, len nech on neberie slobodu názoru mne. Prezentuje svoj názor tak, ako keby bol božský, avšak to nemusí byť.
|
|
|
18
|
Takže ľudia sa prijatím absolútnej a statickej pravdy zbavujú prirodzenej neistoty a rôznorodosti?
|
|
|
21
|
|
|
18. 22.09.2013, 13:44
Takže ľudia sa prijatím absolútnej a statickej pravdy zbavujú prirodzenej neistoty a rôznorodosti?
▲
22.09.2013, 15:13
|
carybdeida; ... dalo by sa to i takto povedať ...
|
|
|
22
|
F: Specifičnost víry ve zjevení s sebou přináší ještě jednou příčinu kritiky. Je to spojení zjevení s historií v dějinách spásy a také koncentrace všech historických událostí na skutečnost vtělení Ježíše a na rozdělení času na dobu před a po jeho narození. To je také nárok zjevení – aby zvěčnilo to hlavní – dějinnou skutečnost – život Ježíše Krista z Nazareta. To je vynášení do absolutna jedné osoby, jejího nároku a její výzvy „pojď za mnou!“. Jaspers to nazývá nedovoleným zevšeobecněním jednotlivce a velmi to kritizuje. Vidí v tom pouze nebezpečí a nesprávný vývoj. Člověk samozřejmě potřebuje /znát/ historii, ale není možno upřednostnit jednu část dějin, nebo určitou historickou událost a učinit ji závazkem a vzorem pro všechno. Není možno jednu /i když neobyčejnou/ osobu vynést jako nedostižný a nedosažitelný vzor a kritérium mravnosti. Křesťanství je pouze jedním náboženstvím a není náboženstvím lidstva. Lidstvo se může cítit vázáno ne k určitému zjevení, nýbrž ke zkušenosti, která je všem společná. Člověk nemůže existovat bez dějinné podstaty. Nemůže počítat minulost jako něco, co ho vede, řídí a k něčemu zavazuje, nýbrž historie má člověka držet v pohybu a rozvoji. Existence člověka se odehrává na historické podstatě, ale tato podstata není pro lidský život normativní. Dějiny nejsou a nemohou být pro život člověka vzorem. Historie hraje v lidském životě důležitou úlohu, ale děje se to ne jako napodobování někoho, nýbrž jako impuls pro ducha a rozum, který vychází od vynikajících osob, které žili v minulosti /jako např. Ježíš, Mojžíš a Budha anebo Nietzsche, Gándí a Kierkergaard/. Ti všichni jsou – ačkoli jsou velice odlišní – důležití. Nejsou to učitelé, nýbrž mistři, kteří povzbuzují ducha a intelekt lidí. Pomáhají jim najít své vlastní „já“ a rozvinout talent. Očekávají od lidí to nejdůležitější, ale sami to nedávají.
|
|
|
24
|
|
|
22. J.Tull 24.09.2013, 18:44
F: Specifičnost víry ve zjevení s sebou přináší ještě jednou příčinu kritiky. Je to spojení zjevení s historií v dějinách spásy a také koncentrace všech historických událostí na skutečnost vtělení Ježíše a na rozdělení času na dobu před a po jeho narození. To je také nárok zjevení – aby zvěčnilo to hlavní – dějinnou skutečnost – život Ježíše Krista z Nazareta. To je vynášení do absolutna jedné osoby, jejího nároku a její výzvy „pojď za mnou!“. Jaspers to nazývá nedovoleným zevšeobecněním jednotl...
▲
25.09.2013, 13:37
|
F: Ľudia v jednotlivých kultúrach, svetonázoroch či náboženstvách sa opierajú o osobnosti, ktoré považujú za podstatné. U judaistov je to Mojžiš, u moslimov Mohamed, budhisti majú Budhu, darvinisti oslavujú Darwina, pre komunistov bol či je večný Lenin atď. Podľa svojich tradícií niekedy delia čas na pred a po, napr. od určitej udalosti v Mohamedovom živote. Kresťania majú Krista, nevidím na tom nič čudné. Inšpirovať sa však môžu aj inými vzormi, či už kresťanskými osobnosťami alebo inými. Tieto osobnosti mohli žiť pred 2000 rokmi, pred 1000, 100 alebo môže ísť aj o našich súčasníkov. Takže tu sa Jaspers mýli. Možno uznáva pluralizmus, zmiešaninu všetkého a ničoho. Je to jeho systém, máme slobodu názoru.
|
|
|
23
|
G: Poslední příčina, proč Jaspers kritizuje zjevení, je jeho tendence ke skutečnosti, tělesnosti. Vrchol této tendence dosáhla křesťanská víra v dogmatu o Kristovi – jako pravém člověku a pravém Bohu, ale i v jiných kristologických článcích víry. Zde je transcedence blízká, je reálně vnímaná, je spojena s jediným člověkem. Tady je lidská touha po tělesnosti uspokojena. Skutečnost Boha je v Ježíši hmatatelná a je věřícímu zaručena.
Takový postoj křesťanského zjevení je zmatený a nesprávný, protože se to vymyká pojmu transcedence. Je možno zakusit její bytí, ale není možno zkusit jaká je. Kdo a co je transcedence se podle Jasperse nedá říci. Každý pokus učinit ji tělesnou, věcnou; spojit její přítomnost s nějakým místem nebo osobou – je podvod na transcedenci, nebo její zničení. Také existence člověka bude v tom případě falešná, protože zmizí správný vztah k Bohu – zmizí čest, tajemství a úcta. To se stane, když člověk skrze dogmata, kult a obřady zničí hranice mezi Bohem a sebou, když bude s Bohem mluvit v modlitbě, stáhne ho k sobě a učiní tělesným. Proto je podle Jasperse nutné přejít z područí tělesného ke svobodě pravé víry v transcendentního Boha. Proti možnosti zjevení, které se koná prostřednictvím konkrétní osoby má Jaspers ještě jeden argument, který převzal od Kanta. Kdyby se transcedence odhalila otevřeně, byla by zničena lidská svoboda. Boží moudrost je velká nejen v tom co nám zjevila, nýbrž i v tom, co nám zatajila. Kdyby totiž Bůh před námi stanul, byli bychom pouhé poslušné loutky a dělali bychom jenom to, co Bůh chce.
|
|
|
25
|
|
|
23. J.Tull 24.09.2013, 18:44
G: Poslední příčina, proč Jaspers kritizuje zjevení, je jeho tendence ke skutečnosti, tělesnosti. Vrchol této tendence dosáhla křesťanská víra v dogmatu o Kristovi – jako pravém člověku a pravém Bohu, ale i v jiných kristologických článcích víry. Zde je transcedence blízká, je reálně vnímaná, je spojena s jediným člověkem. Tady je lidská touha po tělesnosti uspokojena. Skutečnost Boha je v Ježíši hmatatelná a je věřícímu zaručena.
Takový postoj křesťanského zjevení je zmatený a nesprávný, pr...
▲
25.09.2013, 13:42
|
G: Tu Jaspers hovorí len svoje domnienky, ako by to údajne malo byť, čo je správne, čo nesprávne a pod. Hraje sa na Boha, ktorý vie najlepšie, ako sa veci majú.
Čo má proti telesnosti? Človek je telesný i duchovný. Čo je na tom zlé? Prečo by sa Boh nemohol priblížiť k človeku, ktorého stvoril na svoj obraz, tak, že príde v tele? Lebo Jaspersovi to nevyhovuje? Prečo by musel byť Boh len vzdialený a cudzí, žijúci kdesi v transcendencii? Na to nevidím dôvod. "Slovo sa stalo telom a prebývalo medzi nami, bolo plné milosti a pravdy". Vtedy aj dnes tohto Ježiša Krista uznávajú a uctievajú milióny ľudí. Ani naša sloboda tak nebola zničená. Keď je Boh láska alebo keď nám dáva na výber, tak sloboda nie je zničená. Ako bezmocné figúrky by sme boli pred Bohom iba vtedy, keby to chcel, keby nám nedal slobodu.
|
|
|
29
|
Uvediem zdroj, z ktorého som čerpal, ako som to v „1“ sľúbil. Je ním učebný text katolíckej fakulty teológie Karlovej univerzity v Prahe "Th. Dr. Bogdan Pelc „Fundamentální teologie“ /Skript pro prezenční studium/". Je dokladom toho, že nie všetci kresťania zatvárajú oči pred kritikou, ale práve naopak, dokážu viesť dialóg aj o dogmách viery. Na úvod k Jaspersovej kritike sa tu píše:
Musíme se taky seznámit s odporem proti zjevení ze strany moderní filosofie. Vynikající německý filosof Karl Jaspers /1883 – 1969/ se velmi dlouho zabýval pojmem zjevení. Byl to jeho životní úkol. Toto téma je v jeho dílech impozantně zpracováno a představeno. Jeho kritika je reprezentativní pro celou filosofickou současnou kritiku vůbec a proto se něj budeme zabývat velmi podrobně …
Túto tému som založil aj preto, aby som ňou ukázal, že i kresťania /v tomto prípade katolíci/ si dokážu vážiť konštruktívnu kritiku, dokonca ju vítajú ... netvária sa ako majstri, ktorí zhltli všetku múdrosť sveta, ale sa zaväzujú k „hledání pravdy – jako poctivost a upřímnost vůči sobě a ostatním“.
... pochopili, že „pravda sa uskutočňuje v komunikácii“ /ako podobne tvrdí Jaspers/ ...
|
|
|
31
|
|
|
29. J.Tull 27.09.2013, 16:20
Uvediem zdroj, z ktorého som čerpal, ako som to v „1“ sľúbil. Je ním učebný text katolíckej fakulty teológie Karlovej univerzity v Prahe "Th. Dr. Bogdan Pelc „Fundamentální teologie“ /Skript pro prezenční studium/". Je dokladom toho, že nie všetci kresťania zatvárajú oči pred kritikou, ale práve naopak, dokážu viesť dialóg aj o dogmách viery. Na úvod k Jaspersovej kritike sa tu píše:
Musíme se taky seznámit s odporem proti zjevení ze strany moderní filosofie. Vynikající německý filosof Karl ...
▲
28.09.2013, 03:12
|
Pozri sa na stredovek, ako vedia katolíci prijímať kritiku / herézy: upálením. Jedny skriptá na jednej z mnohých univerzít ešte nič nedokazujú, nie sú reprezentatívna vzorka bežnej praxe, zvlášť keď sa jedná o akademickú pôdu.
|
|
|
33
|
|
|
31. milky945 28.09.2013, 03:12
Pozri sa na stredovek, ako vedia katolíci prijímať kritiku / herézy: upálením. Jedny skriptá na jednej z mnohých univerzít ešte nič nedokazujú, nie sú reprezentatívna vzorka bežnej praxe, zvlášť keď sa jedná o akademickú pôdu.
▲
28.09.2013, 10:51
|
milky945; "Pozri sa na stredovek, ako vedia katolíci prijímať kritiku"
... vedia?  ... snáď vedeli ... netvrdil som, že ide o "reprezentatívna vzorka bežnej praxe", ale tento prístup nie je ani ničím výnimočným ... |
|
|
34
|
|
|
31. milky945 28.09.2013, 03:12
Pozri sa na stredovek, ako vedia katolíci prijímať kritiku / herézy: upálením. Jedny skriptá na jednej z mnohých univerzít ešte nič nedokazujú, nie sú reprezentatívna vzorka bežnej praxe, zvlášť keď sa jedná o akademickú pôdu.
▲
28.09.2013, 10:56
|
milky945; ... okopčil som Ti úryvok, z ktorého je možné sčasti pochopiť, ako sa katolíci pozerajú na stredovek "na akademickej pôde":
První znamení vzniku ateismu múžeme nalézt již v období schizmatu v 16. století. Konflikty uvnitř církve - její rozdíly, náboženský fanatizmus a války, nemožnost náboženské svobody a tolerance - zrušili věrohodnost křesťanské víry. A to jednak uvnitř církve, tak v jejím chování vúči jiným náboženstvím. Touha po vláde, po dominanci nad jinými náboženstvími, pýcha atd. ovlinili spúsob chování křesťanství vúči jiným náboženstvím. Místo pravého ducha misionářské práce a touhy po spáse všech lidí, nastalo pohrdání jinými lidmi. Přesvedčení o tom, že křesťanství je nejdokonalejším náboženstvím, bylo zneužíváno a vedlo k tomu, že se na věřící z jiných náboženství pohlíželo s nadřazeností. Byl to blud, který na jedné straně vedl často k neuspěchu misijní práce, a na druhé vedl k tomu, že přitahoval kritiku náboženství. Kritici chápali, že pokud jejich útok úspěšně zdúvodní nepravdivost křesťanství, automaticky budou jako nepravdivé „demaskována" všechna ostatní náboženství ...
... Co víc - ideje dobrého Boha se ukázala ve velkém rozporu se skutečnosí plnou neštěstí a utrpení. Od počátku novověku lidé hledají v náboženství smysl života, pomoc v nemoci a neštěstí, nyní "utrpení se stalo skálou ateismu" a otázka po existenci Boha a současně existence zla se stala jednou z největších překážek víry ... odkaz |
|
|
30
|
Postupne, ako mi čas dovolí, budem reagovať na niektoré príspevky. Musím však zdôrazniť, že kritika zjavenia nie sú moje myšlienky a preto sa budem snažiť reagovať myšlienkami jej autora, s ktorými nie vždy musím vo všetkom súhlasiť, okrem toho vzhľadom k tomu, že je nepraktické uviesť všetko, bude to len môj subjektívny výcuc, čo však so sebou prináša značnú mieru nepochopenia, ktorú by bolo možné znížiť, ak by som to uvádzal neskrátene ...
Začnem reakciou k „26“
Namísto nedosažitelného vědění o Bohu, filosofujíce se ujišťujeme objímajícím Božím vědomím.
„Búh jest“ v této větě je rozhodující ta skutečnost, na kterou věta poukazuje ... Víra v Boha, jejíž nějaký určitý obsah je každému sdělitelný a která v dějinné skutečnosti zprostředkováva Boha pro všechny stejně, není již skutečná. Naopak v každé dějinné situaci se uskutečňuje bezprostřední, žádného prostředníka nepotřebující, nezávislí vztah jednotlivce k Bohu.
Tato dějinná situace, kterou lze vyslovit a předvést, není v této podobě absolutní pravdou pro všechny, a přece je ve svém púvodu nepodmíněně pravdivá.
Čím Búh skutečně je, tím musí být absolutně a nesmí být jen v jednom z dějinných projevú své řeči, v řeči člověka jakožto jednotlivce bezprostředně a bez oklik zakusitelný ...
Náš pravý postoj došel svého nejhlubšího vyjádření v těchto biblických slovech:
„Neučiníš sobě obrazu ani podobenství“ Tato slova kdysi znamenala: neviditelnost Boha zapovídá uctívat jej v obrazech, idolech, řezbách. Tento jasný zákaz se prohloubil až natolik, že Búh je nejen neviditelný, nýbrž také nepředstavitelný a nemyslitelný. Žádné podobenství mu není přiměřené a žádné se nesmí dosadit na jeho místo ... Tento oprávněný požadavek SZ není dokonce ani ve SZ naplněn: jako obraz zústala osoba Boha, jeho hněv a jeho láska, jeho soudcovská autorita a jeho milost. Požadavek splnit nelze ... Člověk vždy myslí a nazírá v obrazech. Pokud se však z filosofického myšlení názor a předmět téměř vytrácejí, zústane možná nakonec jen zcela tiché vědomí, které se však svým púsobením múže stát základem života ... Je v něm útočiště, a přesto nikoliv místo. Je v něm klid, který nás múže nést neustálím neklidem naší cesty světem ...
„Nesmíš mít jiného Boha mimo mne.“ Toto přikázání nejprve znamenalo zavržení cizích bohú. Poté bylo prohloubeno v jednoduchou, ale nevyčerpatelnou myšlenku: jest jen jeden Búh ...
Třetí biblická věta zní:
„Děj se vúle tvá.“ Tento základní postoj k Bohu znamená: sklonit se před neuchopitelným v dúvěře, že je nad lidské chápání, nikoli pod ním: „Tvé myšlenky nejsou našimi myšlenkami, tvé cesty nejsou našimi cestami“ ...
Člověk stojí před božstvím jakožto skrytým Bohem a múže i to nejhroznější přijímat jako rozhodnutí tohto Boha s tím, že ví, že jakékoli konkrétní vyjádření tohto rozhodnutí je již pojato a vysloveno člověkem, a tudíž je chybné.
Shrnuto: Náš postoj k Bohu je možný jen na základě požadavkú:
„Žádné vyobrazení a podobenství“ – „Jeden Búh“ – v oddanosti: „Děj se vúle tvá.“ ...
Žít z víry neznamená opírat se o kalkulující vědění, nýbrž žít tak, že se odvážíme věřit, že Búh je.
Búh víry je Búh vzdálený, skrytý, nedokazatelný.
A tak musím nejen poznat, že o Bohu nic nevím, nýbrž dokonce že ani nevím, zda věřím. Víra není žádné vlastníctví. Nezahrnuje žádnou jistotu vědění, nýbrž jen jistotu v každodennosti života.
|
|
|
32
|
Milky945; ešte konkrétnejšie k „26“
„Čo je zjavenie / zjevení u Jaspersa?“
... veď to tam máš jasne napísané:
Zjevení je „bezprostředním dílem Božím, které se odehrává v prostoru a čase skrze slovo, působení, události a pozvání. Bůh dává přikázání, zakládá společenství, zjevuje se lidem, zakládá kult“
V SZ je týchto zjavení nespočet: udalostí, ktoré Boh učinil /Sodoma-Gomora, Egyptské rany .../, ale aj „osobných zjavení“ /Noe, Abrahám, Mojžiš .../ a samozrejme i „evanjelický“ Ježiš je zjavením /ktoré „zakládá kult“ – tak ako pred ním Zarathuštra, Višnu, Mitra ... po ňom Mohamed/ ... a podobne je tomu i v ostatných náboženstvách od tých najstarších, iránskych indických, egyptských, gréckych až po moslimské, mormónske ... vo všetkých sa Boh zjavuje podobne ako v „židokresťanstve“ ...
„Veriť v neznámeho / transcendentního Boha je dosť smiešne“
... ak je to smiešne, potom prečo v neho veríš? „Tvoj Boh“ nie transcendentným? Je z tohto sveta? ... Podľa Jaspersa /tak ako som to pochopil ja/ dokážeme myslieť len „v obrazoch tohto sveta“, preto je „Boh neznámy“, nie je ho možné „vtesnať“ do týchto obrazov. Aj Jaspers verí v zjavenie, ide však o iný „druh zjavenia“ - „zjavenie bytia Boha“ – dejiny „jsou místem zjevování bytí božství. Bytí se zjevuje v člověku s jinými lidmi. Neboť Búh se neukazuje v dějinách jen jediným, výlučným zpúsobem ...“ prihovára sa nám rečou šifier, symbolov v dejinách; v umení, vo filozofii /samozrejme i v Biblii .../, ale tieto šifry nie sú hmatateľnou realitou ...
„Jakožto existence jsme ve vztahu k Bohu – k transcendenci -, a to skrz řeč věcí, která je nechává stát se šifrou nebo symbolem. Ani naše rozvažování, ani naše vitální smyslovost neuchopuje skutečnost tohto „být šifrou“. Předmětné bytí Boha je skutečností jen pro nás jakožto existenci a náleží mu zcela jiná dimenze než empiricky reálným, prúkazně myslitelným, smysly afikujícím předmětúm.
|
|
|
35
|
Milky945; k „27“ „Takže či tomu správe chápem: Autorita dáva zjavenie ...“
Nechápeš to správne. Autoritou bol napr. Mojžiš, ale i Spartakus, Mahátmá Gándhí, Abraham Lincoln ... Keďže sme animal socialis“, žijeme v spoločnosti, v ktorej je nepreberne rôznorodých sociálnych sfér, sociálnych vzťahov ... máme množstvo autorít, akou je napr. majster, vedúci, riaditeľ ... v pracovnej oblasti, lekár v zdravotnej, učiteľ v školstve, farár v cirkvi ... autoritou je i štát. ...
„Modrá farba je absolútna pravda, je modrá pre všetkých, zima a teplo je tiež absolútna nespochibniteľná pravda, ďalej nemožno spochybniť výsledok rovnice 1 + 1 = 2.
„Modrá farba je absolútna pravda“ – naozaj? a čo farboslepí ... podobne zimu a teplo vníma Eskimák iným spôsobom ako černoch aj výsledok rovnice 1 + 1 = 2, matematika ako taká, je spochybniteľná /je založená na axiómach/ ...
„To sú všetko absolútne pravdy nášho hmotného sveta, stvoreného sveta“
Absolútna pravda musí byť vyčerpávajúcim, úplným poznaním skutočnosti a s istotou nedokážeme, podľa mňa, ani len vedieť, či sa od nej vzdiaľujeme, alebo k nej blížime ...
|
|
|
36
|
milky945; Mimochodom, kde tu Krištof pekne ukázal, že môj výklad z odkaz je výklad RKC?
Nechcem sa moc vyjadrovať k tomu, „čo tu vlastne Krištof pekne ukazuje“, lebo s ním neviem diskutovať ... ale ak máš v niečom podobný názor, napíš konkrétnejšie ...
|
|
|
37
|
29. Ono aj keď ThDr. Bogdan Pelc nesúhlasí s Jaspersom, pokiaľ ide o názor na zjavenie, aj keď majú opačné názory v tomto bode, dáva tento Jaspersov názor k dispozícii svojim čitateľom, aby sa s ním zoznámili. Teda uvádza ho, no nestotožňuje sa s ním. Fundamentálnu teológiu mám rád (pozor, nejde o fundamentalizmus ani fundamentalistický prístup). Okrem iného aj preto, že kresťanské učenie, napr. o zjavení, sa snaží podávať aj tak ľudsky, rozumovo, na základe všeobecnejších skúseností, teda nielen nejako stroho, "neracionálne".
|
|
|
38
|
Krištof; ... poruším svoje predsavzatie a budem reagovať, lebo v podstate súhlasím, aj keď nedáva tento Jaspersov názor k dispozícii svojim čitateľom, ale svojim žiakom ...
... to čo som touto témou chcel povedať je zdôrazniť jeho prístup vyjadrený i:
"Diskuse s protivníky vede vždy k hlubšímu pochopení vlastního postoje a také pomáhá dívat se na naši víru z jiného hlediska" a v jeho "závazku hledání pravdy – jako poctivost a upřímnost vůči sobě a ostatním"
... tento prístup je "relatívne novým" v katolíckej cirkvi ...
|
|
|
39
|
|
|
38. J.Tull 28.09.2013, 19:41
Krištof; ... poruším svoje predsavzatie a budem reagovať, lebo v podstate súhlasím, aj keď nedáva tento Jaspersov názor k dispozícii svojim čitateľom, ale svojim žiakom ...
... to čo som touto témou chcel povedať je zdôrazniť jeho prístup vyjadrený i:
"Diskuse s protivníky vede vždy k hlubšímu pochopení vlastního postoje a také pomáhá dívat se na naši víru z jiného hlediska" a v jeho "závazku hledání pravdy – jako poctivost a upřímnost vůči sobě a ostatním"
... tento prístup je "rel...
▲
28.09.2013, 19:55
|
... a to najpodstatnejšie som zabudol Bogdan Pelc si váži Jaspersa ako "kresťanského" filozofa, ktorý má čo "kresťanstvu" povedať a to čo hovorí, je podložené pádnymi argumentmi mysliaceho znalého človeka a aj keď s ním nesúhlasí, v podstate nedokáže jeho argumenty spochybniť ...
|
|
|
40
|
Tull, stihol som to preletieť zatiaľ iba narýchlo, mám dve poznámky:
„Jaspers tvrdí, že však odporuje lidské existenci, aby se člověku zjevila transcedence. To by znamenalo jednostranné a příliš rychlé omezení člověka na jednu událost a také samozřejmě omezení jeho rozumových možností: Exkluzivně chápané zjevení omezí i transcedenci.“
Zaujímavý výrok, možno by sme ho mohli používať ako vysvetlenie pre našich tu na fóre prítomných ateistických priateľov, keď od nás pýtajú dôkazy Božej existencie... 
„Pravda hlásaná křesťanským zjevením... také slibuje, že je pravdivou odpovědí na všechny otázky. Víra, která má své kořeny ve zjevení, zná /tak to tvrdí Jaspers/ všechno přesně a neomylně.“
Možno sú, alebo skôr v minulosti boli takéto náhľady, ale toto dnes zrelý kresťan ani cirkev nepodpíše. K takémuto postoju nám totiž Písmo nedáva mandát. Sú samozrejme isté fundamenty, ale kresťan zďaleka nemá (ani si nemôže pokladať, že má) odpovede na „všechny otázky“; to napokon nemal ani Kristus... |
|
|
|
