Důvody proti myšlence závislosti křesťanství na mysterijních náboženstvích - souhrn
1. Případ Titanu a Titanicu výše nás upozornil na logický lapsus v postulování chybného příčinného vztahu. Kritik se vydává vysvětlovat jakým nedopatřením se stalo, že lidé vytvořili a uvěřili falešnému křesťanskému náboženství, aniž by nejprve demonstroval, že vůbec falešné je.
2. Interpretace některých podobností je již od počátku chybná, pakliže si vypůjčujeme křesťanskou terminologii, s níž pak konkrétní „podobnost" popisujeme. Paralely se pak velmi výrazně přeceňují. Krišnu například nazývají spasitelem, přičemž ale spása, kterou přinesl, je zcela jiného charakteru, než spása kterou přinesl Kristus. Jedna se týká osvobození od krutého pozemského vladaře Kamsy, druhá pak od hříchu a jeho následku. Podobně kupříkladu nemůžeme používat výrazu „vzkříšení" pakliže mluvíme o nebohém Attisovi, který byl sice uchráněn před rozpadem těla, jinak se však projevoval jako dokonalá mrtvola, které pouze občas povyrostou vlasy, či škubne malíčkem. Nazývejme věci pravými jmény a velká část na první povrchní pohled tak fascinujících podobností zmizí. (4)
3. K tomu aby mohlo být křesťanství něčím ovlivněno, musí logicky již ono něco existovat a také být schopno ovlivnit. Bavíme-li se nicméně o mysterijních náboženstvích, musíme si uvědomit, že záznamy o nich máme ve většině případech až z prvních několika století našeho letopočtu. Typickým příkladem je zde Mithraismus. Výbuch v Pompejích v roce 79 po Kristu nevynesl na světlo jediný obraz tohoto boha ( 5) a jeho kult se v římské říši určitě neuchytil dříve, než kolem roku 100 našeho letopočtu. ( 6). V té době je nicméně celý Nový zákon již sepsán. Jonathan Z. Smith ve svém příspěvku na téma mysterijních náboženství v The Encyclopedia of Religion píše,:"Většina důkazů pro blízkovýchodní umírající a z mrtvých vstávající božstva pochází z řeckých a latinských textů které jsou obvykle post křesťanského data." (7)
4. Z toho, co víme o Pavlovi z Tarsu, je zřejmé, že by nikdy vědomě nepoužil jakýkoliv cizorodý pohanský prvek. Ve svém listu do Kolos píše,: „Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filosofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech a ne na Kristu". (Kol. 2:8). I autor dvou novozákoních listů a muž na pozadí patrně nejstaršího Markova evangelia Petr ukazuje, že zná rodíl mezi mýty a skutečnou historií, jíž byl účasten, když píše, :"Nedali jsme se vést vymyšlenými bájemi, ale zvěstovali jsme vám....Pána Ježíše Krista jako očití svědkové..." (2Pt 1:16)
5. Křesťanství bylo na rozdíl od pohanských mysterijních náboženství svou podstatou velmi exklusivistické náboženství, přičemž samotná tato skutečnost z něj na první tři staletí učinila trn v oku vládnoucích římských orgánů. J.Machen o tom píše,:"Člověk mohl být zasvěcen do mysterií Eset či Mithry bez toho, že by se musel vzdávat svých předchozích náboženských názorů. Jestliže ale měl být přijat do církve....musel před přijetím Pána Ježíše Krista opustit všechny ostatní spasitele....mezi synkretismem řecko-římského světa bylo Pavlovo náboženství spolu s náboženstvím Israele naprosto unikátní." (8)
6. Jak již bylo zmíněno, křesťanství stojí a padá se svojí provázaností s reálnou historií. Toto se v žádném případě nedá říci o mysterijních mýtech. (9)
7. Pakliže přesto nějaké paralely zbývají, je nejlogičtější vysvětlit je procesem opačným vůči tomu kteří skeptici navrhují. Bylo to křesťanství a jeho rostoucí popularita, která nutila již tak „doktrinálně elastická" mysterijní náboženství přebírat a půjčovat si některé prvky. Bruce Metzger píše,:" Nemělo by se nekriticky předpokládat, že mystéria vždy ovlivňovala křesťanství, protože není jenom možné, ale i pravděpodobné, že v určitých případech, se ovlivňování odehrávalo opačným směrem." (10)
8. Je opravdu tak podivné nacházet příbuznosti mezi určitými konkrétními prvky rozličných náboženských tradic? Kolik je témat jako život, vina či smrt, která byla a jsou předmětem nejintenzivnějšího lidského zájmu napříč všemi kulturami? Není vůbec překvapivé, že při řešení těchto palčivých otázek dotýkajících se všech lidí bez rozdílu, budeme nacházet do určité míry podobné přístupy či odpovědi.
odkaz
