1
|
ŽIVOTOPIS
K historii svátku:
Patří k nejstarším mariánským svátkům. Den jeho slavení byl vybrán v 5. století v Jeruzalémě, jako výroční den posvěcení baziliky postavené v místě, kde se Panna Maria podle tradice narodila sv. rodičům Jáchymovi a Anně (viz společ.pam. 26. 7.). V tomto místě dnes stojí bazilika sv. Anny. O slavení narození Panny Marie se dochovaly nejstarší zmínky od sv. Prokla (bis. +446) a počátky slavení v celé církvi začaly údajně za papeže Sergeje I. (667-701), s pořádáním procesí do 4 hlavních bazilik.
ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
Slavení svátku:
JITŘENKA SPÁSY
Mimořádné Mariino místo a postavení v dějinách spásy vyplývá z toho, že je Matkou Spasitele podle přislíbení, o němž hovoří již začátek Bible (Gen 3,15) a nejedno proroctví. Do jejího narození byli jako vykonavatelé Božího plánu spásy muži. I v tom je přelomem povznesení důstojnosti ženy (nerovné muži). V této souvislosti si můžeme připomenout ponížení Božího Syna k našemu povýšení. V Marii se nenarodila pouze nejvýše postavená žena, ale i nejpokornější služebnice. - V tom je obrazem svého Syna, jímž byla "předem vykoupena", vzhledem k uskutečňování spásy. Podle plánu nebylo možné Boží vtělení do bytosti poznamenané hříchem, proto přednostní milost z přibližující se Kristovy oběti. A proto je v pravdě nazývaná "Jitřenkou spásy" a od anděla již před početím Ježíše milostiplná.
K oslavení Mariina narození není nutné připomínat celou její velikost, ale při vědomí jejího významu je vhodné a žádoucí přijít k ní jako gratulanti.
To znamená především tři věci: udělat si pro ni čas, snažit se jí udělat radost a hovořit s ní - což představuje nejen k ní promluvit, ale také ji vyslechnout. Jsme pro ni drahými dětmi, které touží dovést k úplnému a věčnému sjednocení s Bohem. Tato nabídka cesty je jejím hostitelským dárkem pro všechny, kteří si v tento den na ni udělají čas a mají v srdci touhu po spáse.
Panna Maria si nejen přeje, ale ve svých zjeveních přímo prosí, abychom svůj život stavěli na modlitbě, na modlitbě otevřeného srdce, díky které naše duše budou co nejčastěji v Boží blízkosti. Vybízí nás k modlitbě na její úmysly (z těchto modliteb je ta nejlepší kytice k jejím narozeninám), "abychom tak svými modlitbami zastavili satanův plán s touto zemí, která je každý den stále dál od Boha a na místo Boha dává sebe a ničí vše, co je krásné a dobré v duších každého z nás." A dodává: "Proto vyzbrojte se modlitbou a půstem, abyste si tak byli vědomi, jak vás Bůh miluje a plňte Boží vůli." (Poselství - Medžugorje 25. 10. 2008).
Slavme Mariino narození s radostí a čistým srdcem! Jak se hodí na její gratulanty a jak přísluší Božím dětem.
Vyzývá nás k tomu hymnus z dnešních ranních chval breviáře:
Maria na svět přichází,
denice Boží vychází,
radujme se, radujme se!
Vyjde slunce z vysokosti,
zažene hříchů temnosti,
veselme se, veselme se!
Ta, jež se dnes narodila,
z dávna přislíbená byla,
radujme se, radujme se!
Ta má Matkou Boží býti,
Spasitele nám zploditi,
veselme se, veselme se!
To je ten žebřík nebeský,
kterým sejde král andělský,
radujme se, radujme se!
To je brána, kterou projde
Mesiáš, když na svět přijde,
veselme se, veselme se!
Její svaté narození
má nám býti k potěšení,
radujme se, radujme se!
Veselým hlasem zpívejme,
Matičku Boží vítejme,
veselme se, veselme se!
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Budu žít podle Mariiny výzvy v uvedeném poselství.
Bože, otevři nám bohaté poklady své milosti a na přímluvu Matky svého Syna, jejímž narozením se otevřela cesta k naší spáse, uveď celý svět na cestu pokoje. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(závěrečná modlitba z breviáře)
odkaz |
 |
|
2
|
Mimořádné Mariino místo a postavení v dějinách spásy vyplývá z toho, že je Matkou Spasitele podle přislíbení, o němž hovoří již začátek Bible (Gen 3,15) a nejedno proroctví.
|
|
|
3
|
Je potrebné najprv povedať, že Panna Mária nebola obyčajné dievča, ale jej rodičia svätá Anna a svätý Joachim ju počali nepoškrvnene. Viac tu:
Život Panny Marie (I): Neposkvrněné Početí
U příležitosti Mariánského roku v Opus Dei začínáme řadu textů o životě Panny Marie. První řada pojednává o Neposkvrněném Početí Panny Marie.
PANNA MARIA15. března 2010
print
email
facebook
twitter
ePub
kindle
Dějiny člověka na zemi jsou dějinami Božího milosrdenství. Od věčnosti 'si nás vyvolil ještě před stvořením světa, abychom byli před ním svatí a neposkvrnění v lásce' (Ef 1,4). Ale na popud ďábla se Adam a Eva postavili proti Božímu plánu, když jim otec lži našeptal: 'Budete jako Bůh znát dobré i zlé' (Gn 3,5). A poslechli ho. Ničím nechtěli být zavázáni Boží lásce. Snažili se svými vlastními silami dosáhnout štěstí, ke kterému byli pouze povoláni.
Ale Bůh se k lidstvu neobrátil zády. Od věčnosti, ve své nekonečné moudrosti a lásce a předvídajíc zneužití svobody lidmi, se rozhodl, že bude jedním z nás skrze Vtělené Slovo, druhou osobu Svaté Trojice. Proto obracejíc se k satanu, který v podobě hada svedl Adama a Evu, pohrozil mu: 'Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její' (Gn 3,15). Je to první zpráva o vykoupení, ve které se vynořuje postava Ženy, potomkyně Evy, která bude Matkou Vykupitele, a která s jeho pomocí rozdrtí hlavu pekelného hada. Hned při prvotním hříchu zasvitne světlo naděje lidskému rodu.
Začala se tak plnit inspirovaná slova, - napsaná mnoho století předtím, než Panna přišla na svět - jež liturgie vkládá do úst Marii z Nazareta. 'Hospodin mě vlastnil jako počátek své cesty, dříve než co konal odedávna. Od věků jsem ustanovena, od počátku, od pravěku země. Ještě nebyly propastné tůně, když jsem se zrodila, ještě nebyly prameny vodami obtěžkány. Když ještě byly hory ponořeny, před pahorky jsem se narodila. Ještě než učinil zemi a všechno kolem a první hroudy pevniny.' (Př 8,22-26)
Vykoupení světa začalo už od počátku. Potom pomalu, inspirováni Duchem Svatým, odhalovali proroci jednotlivé črty této Adamovy dcery, kterou Bůh - v očekávání zásluh Krista, Vykupitele celého lidského rodu - uchrání prvotního hříchu i všech hříchů osobních a naplní ji milostí, aby se stala důstojnou Matkou Vtěleného Slova.
SNAŽILI SE SVÝMI VLASTNÍMI SILAMI DOSÁHNOUT ŠTĚSTÍ, KE KTERÉMU BYLI POUZE POVOLÁNI.
Ona je 'dívka, která počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel' (Iz 7,14). Je předznamenána v Juditě, hrdince židovského lidu, která dosáhla vítězství nad mocným nepřítelem, vždyť k Ní směřuje tato chvála: 'Tys povznesením Jeruzaléma, tys velkou chloubou Izraele, tys velkou pýchou našeho pokolení... Buď požehnána od Hospodina, Všemohoucího, na věčné časy.' (Júd 15,9-10)
Uneseni krásou Marie, křesťané ji chválí všemi možnými způsoby, které církev zachycuje v liturgii: 'zahrada uzavřená, lilie mezi trním, zapečetěný pramen, brána nebeská, vítězná věž nad pekelným drakem, slastný ráj vysazený Bohem, hvězda trosečníků, Matka nejčistší...'
J. A. Loarte
Hlas Magisteria
DOSÁHLA VÍTĚZSTVÍ NAD MOCNÝM NEPŘÍTELEM, VŽDYŤ K NÍ SMĚŘUJE TATO CHVÁLA.
Nevýslovný Bůh si již od prvopočátku a přede všemi věky vyvolil a určil pro svého jednorozeného Syna Matku, z níž měl na sebe vzít lidské tělo a v blažené plnosti času se také narodit jednorozený Boží Syn. Jí Bůh prokázal tak nesmírnou lásku jako žádnému jinému ze svých tvorů, a tak v ní nalezla jeho vůle obzvláštní zalíbení, proto ji také podivuhodně štědře obdařil - více než všechny andělské duchy a světice - všemi možnými nebeskými dary pocházejícími z pokladnice jeho božství, aby tak byla vždy zcela prosta jakékoli poskvrny hříchu, celá krásná a dokonalá a aby v sobě měla takovou plnost nevinnosti a svatosti, která v těch, kdo stojí pod Bohem, nemá obdoby a již nikdo kromě Boha není s to pochopit.
Bylo bezpochyby vhodné, aby zářila vždy jasem dokonalé svatosti, aby byla zcela nedotčena poskvrnou dědičné viny a aby přinesla dokonalé vítězství nad starým hadem tak ctihodná Matka, jíž se Bůh Otec rozhodl dát svého jediného Syna, kterého plodí ze svého srdce jako sobě rovného a jehož miluje jako sebe. Jí se tedy rozhodl Bůh Otec dát svého jediného Syna takovým způsobem, aby jeden a tentýž Boží Syn byl podle přirozenosti zároveň Synem Boha Otce i Panny, kterou si sám Syn vyvolil za svou pravou tělesnou Matku a v níž chtěl Duch svatý způsobit, aby v ní byl počat a z ní se narodil ten, z něhož on sám vychází.
Otcům a církevním autorům neuniklo, že archanděl Gabriel, když přinášel blažené Panně zvěst o její svrchované důstojnosti Matky Boží, ji podle Božího nařízení nazval „Milostiplná“. Proto tito otcové a církevní autoři učili, že tento zvláštní a slavnostní pozdrav, který do té doby nebyl nikdy použit, ukazoval na to, že Matka Boží je nositelkou všech Božích milostí a že je ozdobena všemi charizmaty Ducha svatého.
Ze všech těchto výkladů jasně vyplývá společné přesvědčení otců: Slavná Panna, v níž vykonal velké věci ten, který je mocný, je prozářena takovou přemírou nebeských darů, takovou plností milosti a takovou nevinností, že je nevýslovným Božím divem, ba spíše vyvrcholením všech Božích zázraků, a proto je důstojnou Matkou Boží. Je tedy postavena, nakolik je to jen pro tvora možné, nejblíže Bohu a stala se větší, než mohou vypovědět veškeré chvály lidí a andělů.
Proto kvůli cti svaté a nerozdělené Trojice, kvůli důstojnosti a výsadě Panny a Matky Boží, kvůli zvelebení katolické víry, kvůli vzrůstu křesťanského náboženství, s autoritou našeho Pána Ježíše Krista, blažených apoštolů Petra a Pavla, i naší autoritou vyhlašujeme, prohlašujeme a definujeme: Nauka, podle níž blažená Panna Maria v prvním okamžiku svého početí, díky zvláštní milosti a výsadě ze strany všemohoucího Boha, s ohledem na zásluhy Ježíše Krista, Spasitele lidského rodu, byla uchráněna od jakékoli poskvrny dědičné viny, je zjevena Bohem, a proto ji musí všichni věřící pevně a trvale věřit.
Blahoslavený Pius IX., bula Ineffabilis Deus, 8.12.1854, vyhlášení dogmatu o Neposkvrněném Početí Panny Marie.
Hlas světců
Je to tajemství lásky. Lidský rozum to není schopen zcela pochopit. Pouze víra dává tušit, jak mohl být nějaký lidský tvor pozvednut k tak velké důstojnosti, až se stává láskyplným zdrojem potěšení Nejsvětější Trojice. Víme, že je to tajemství, ale když se jedná o naši Matku, budeme se snažit o hlubší pochopení - lze-li vůbec takto mluvit - než u ostatních pravd víry.
Podobně argumentovali často teologové ve snaze alespoň trochu osvětlit význam tolika milostí, kterými je Maria obdařena a které vrcholí jejím nanebevzetím. Říkají. Bylo záhodno. Bůh to tak mohl udělat a posléze to i udělal. Je to nejlepší vysvětlení toho, proč Bůh poskytl své Matce od prvního okamžiku jejího neposkvrněného početí všechny výsady. Byla osvobozena z moci satana, je celá krásná - tota pulchra! - čistá, neposkvrněná na duši i na těle.
Svatý Josemaría, Jít s Kristem, č. 171
Jak mají lidé rádi, když se jim připomíná jejich příbuzenství se slavnými osobnostmi v literatuře, v politice, v armádě, v církvi!...
Zpívej u nohou neposkvrněné Panny tento hymnus: „Zdrávas Maria dcero Boha Otce, zdrávas Maria, Matko Boha Syna, zdrávas Maria, snoubenko Boha Ducha svatého...“ Větší než ty je pouze Bůh!
Svatý Josemaría, Cesta č. 496
Možná si někdo z vás teď pomyslí, že si člověk ve všední den, v běžných životních starostech nemůže uchovat čisté srdce jako Naše Paní. Chtěl bych, abyste se trochu zamysleli. Co vždycky hledáme, byť neúmyslně, ve všem, co konáme? Když nás vede láska k Bohu a poctivě pracujeme, hledáme to, co je dobré, čisté, to, co přináší klid svědomí a štěstí srdce. A že se dopouštíme chyb? Jistě, ale uznat tyto chyby znamená jasněji vidět, že nás cíl je nepomíjivé, hluboké, klidné štěstí, lidské i nadpřirozené.
Jeden člověk už zde na zemi takového štěstí dosáhl: naše nejsvětější Matka, Maria, která je mistrovským Božím dílem. Žije a ochraňuje nás, je u Otce a Syna i Ducha svatého se svým tělem i duší. Je to ona, která se narodila v Palestině, ona, která se od dětství odevzdala Bohu, která přijala poselství archanděla Gabriela, která porodila našeho Spasitele, která s ním stála pod křížem.
V ní jsou uskutečněny všechny ideály. Nesmíme se však domnívat, že její vznešenost a velikost ji činí pro nás nedosažitelnou a vzdálenou. Ona je plná milosti, vší dokonalosti a Matkou. U Boha nám vymůže to, oč ho prosíme, jako Matka nám to přece může dát. A také jako Matka chápe naše slabosti a má pro ně porozumění, povzbuzuje nás a omlouvá, usnadňuje nám cestu, vždy má po ruce lék, i když se zdá, že už nic nemůže pomoci.
Svatý Josemaría, Boží přátelé, č. 292
odkaz |
|
|
4
|
Život Panny Marie (II): Narození
Druhá série textů o životě Matky Boží pojednává o narození Panny Marie.
Mnoho století uplynulo od doby, kdy Bůh na začátku v ráji slíbil prvním rodičům příchod Mesiáše. Stovky let se naděje izraelského lidu, nositele Božích zaslíbení, upírala na dívku z rodu Davidova, která počne a porodí Syna a dá mu jméno Immanuel, to je Bůh s námi (Iz, 7,14). Generace po generaci zbožní izraelité očekávali narození Matky Mesiáše, té, která porodí, jak vysvětloval Micheáš na základě proroctví Izajáše (viz Mi 5,2).
Po návratu z vyhnanství v Babylónském království se v Izraeli očekávání Mesiáše ještě více zintenzivnilo. Jedna vlna těchto zjitřených emocí proběhla v zemi těsně před křesťanskou érou. Zdá se, že nejedno starodávné proroctví ukazuje tímto směrem. Muži i ženy toužebně očekávali příchod toho, na něhož čekaly všechny národy. A jednomu z nich, Simeonovi, Duch svatý zjevil, že neuzří smrt, dokud neuvidí naplnění tohoto slibu (viz Lu, 2,26). Anna, vdova pokročilého věku, se postila a modlila za vykoupení Izraele. Oběma bylo dáno velké privilegium uvidět a vzít do rukou dítě Ježíše (viz Lk, 2,25-38).
Dokonce i v pohanském světě - jak potvrzují některá vyprávění ze starověkého Říma - nechyběla určitá znamení, že se chystá něco velkého. Samotné pax romana, všeobecný mír vyhlášený císařem Augustem několik málo roků před narozením Krista, bylo znamením, že opravdový Kníže pokoje má přijít na zem. Doba byla zralá na přijetí Spasitele.
BŮH SI PEČLIVĚ VYBÍRÁ SVOU DCERU, SNOUBENKU A MATKU. A SVATÁ PANNA, NEJVZNEŠENĚJŠÍ PANÍ, TVOR, KTERÉHO BŮH NEJVÍCE MILUJE, POČATÁ BEZ POSKVRNY PRVOTNÍHO HŘÍCHU, PŘIŠLA NA NAŠI ZEM.
Když se však naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, podrobeného zákonu, aby vykoupil lidi, kteří podléhali Zákonu. Tak jsme byli přijati za syny. Bůh si pečlivě vybírá svou Dceru, Snoubenku a Matku. A svatá Panna, nejvznešenější Paní, tvor, kterého Bůh nejvíce miluje, počatá bez poskvrny prvotního hříchu, přišla na naši zem. Narodila se uprostřed hlubokého ticha. Říká se, že v době podzimu, když je venkov ve spánku. Žádný z jejích současníků si neuvědomil, co se stalo. Pouze nebeští andělé to oslavovali.
Ze dvou rodokmenů Krista, které jsou v evangeliu, je rodokmen Marie pravděpodobně u sv. Lukáše. Víme, že byla urozeného rodu a pocházela z Davidova potomstva, jak naznačoval prorok, když mluvil o Mesiáši - vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce (Iz 11,1). Totéž potvrzuje svatý Pavel, když v listě Římanům píše o Ježíši Kristu - pochází jako člověk z rodu Davidova (Řím 1,3).
JEJÍM NAROZENÍM ZASVITLA ZEMI SPÁSA, JAKO PŘEDZVĚST ZAČÍNAJÍCÍHO DNE.
Apokryf z II. století, známý jako Jakubovo protoevangelium, nám předal jména jejích rodičů, Jáchyma a Annu, které církev zavedla do liturgického kalendáře. Různé tradice situují místo narození Marie do Galileje nebo pravděpodobněji do svatého města Jeruzaléma, kde byla nalezena zřícenina byzantské baziliky z V. století, jež byla postavena na tzv. domě svaté Anny, poblíž rybníku Betsaida. Ne bez důvodu vkládá liturgie do úst Marie věty Starého zákona: ...na Siónu jsem se pevně usadila. Našel mi tak příbytek ve městě, které si zamiloval, v Jeruzalémě vykonávám svou moc (Sír 24,15).
Před narozením Marie přebývala země ve tmě, zahalená do temnoty hříchu. Jejím narozením zasvitla zemi spása, jako předzvěst začínajícího dne. Tak to vyznává církev na svátek narození Naší Paní: Panno Maria, Matko Boží, svým narozením jsi všem zvěstovala radost, že se ti narodil Kristus, slunce spravedlnosti, náš Bůh (modlitba chval).
Nikdo v tehdejším světě si toho nebyl vědom. Země byla ve spánku.
J. A. Loarte
Hlas magisteria
Písmo svaté Starého a Nového zákona i úctyhodná tradice ukazují postupně stále jasněji a staví takřka před oči úlohu Spasitelovy matky v plánu spásy. Knihy Starého zákona popisují dějiny spásy, jimiž je pozvolna připravován Kristův příchod na svět.
Tyto pradávné doklady, jak jsou v církvi čteny a chápány ve světle dalšího a plného zjevení, ukazují stále zřetelněji postavu ženy, Vykupitelovy matky. V tomto světle je už nastíněna prorockými slovy v zaslíbení vítězství nad hadem (srov. Gn 3,15), které bylo dáno prarodičům padlým do hříchu.
Podobně je Maria ta panna, která počne a porodí Syna, jenž se bude nazývat Emmanuel (srov. Iz 7,14; viz též Mich 5,2-3; Mt 1,22-23). Ona vyniká mezi pokornými a chudými Páně, kteří od něho s důvěrou očekávají a přijímají spásu. S ní konečně, přeslavnou dcerou Siónu, po dlouhém čekání na splnění zaslíbení přišla plnost času a uskutečňuje se nový plán spásy, když Boží Syn z ní přijal lidskou přirozenost, aby tajemstvími svého těla osvobodil člověka od hříchu.
II. VATIKÁNSKÝ KONCIL
Věroučná konstituce Lumen gentium, č. 55
odkaz |
|
|
5
|
BŮH SI PEČLIVĚ VYBÍRÁ SVOU DCERU, SNOUBENKU A MATKU. A SVATÁ PANNA, NEJVZNEŠENĚJŠÍ PANÍ, TVOR, KTERÉHO BŮH NEJVÍCE MILUJE, POČATÁ BEZ POSKVRNY PRVOTNÍHO HŘÍCHU, PŘIŠLA NA NAŠI ZEM.
Když se však naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, podrobeného zákonu, aby vykoupil lidi, kteří podléhali Zákonu. Tak jsme byli přijati za syny. Bůh si pečlivě vybírá svou Dceru, Snoubenku a Matku. A svatá Panna, nejvznešenější Paní, tvor, kterého Bůh nejvíce miluje, počatá bez poskvrny prvotního hříchu, přišla na naši zem. Narodila se uprostřed hlubokého ticha. Říká se, že v době podzimu, když je venkov ve spánku. Žádný z jejích současníků si neuvědomil, co se stalo. Pouze nebeští andělé to oslavovali.
|
|
|
6
|
vierovyznanie a to ktorekolvek je dokaz Satanovho vitazstva, dokaz toho, ako parazit a otrok je doma iba v obraze klamstva a hyenizmu, vlastneho chtica vj egoistickej vyvolenosti
odkaz
dnes tak akurat si otvarate okno podlosti, lzi a politickeho chtica v hmote |
|
|
|
