Vedoucí izraelští činitelé nám už měsíce říkají, že “okno příležitosti” k útoku na iránská jaderná zařízení je “před listopadovými prezidentskými volbami v USA,” protože iránská jaderná zařízení budou brzy opevněná v podzemních bunkrech mimo dosah izraelských bomb.
Bývalý analytik CIA Ray McGovern si myslí, že primárně tím, oč v tomto vojenském útoku jde, nejsou iránské jaderné kapacity, nýbrž jde jednoduše o záminku.
„Izraelci chtějí předstírat, že Iránci budují své jaderné kapacity, oni je však chtějí sejmout do 6. listopadu, kdy jsou šance přinejmenším na to, aby to zkusili, přičemž si myslí, že USA se do toho obují s nimi,“ říká nám McGovern.
McGovern si myslí, že „Izrael se nebojí jaderných zbraní v iránských rukou,“ protože Izrael sám už má jaderný arzenál a hrozba od Iránu, že má pár atomovek „by nebyla tak moc věrohodná, kromě toho, že by byla omezeným odstrašením.“
Takové odstrašení by bylo důležité, jelikož „Izraelci jsou od roku 1967 schopni dělat si v této oblasti celkem dost, co chtějí,“ a jaderný Irán by je uvedl do „odlišné strategické situace, protože Izrael by se poprvé musel ohlížet přes rameno.“
Takže ač se izraelští vůdci ve skutečnosti nebojí nadcházející jaderné anihilace, McGoverns říká, že „by rádi skoncovali s jakoukoliv možností, byť i vzdálenou, že Irán by mohl mít i tento druh minimální odstrašující schopnosti.“
McGovern ovšem věří, že tím primárním cílem Izraelců je „nechat Irán vykrvácet stejně, jako jsme už vypustili krev Iráku“ tak, aby Irán „už nebyl schopen podporovat Hamas či Hizballáh v Gaze, Libanonu a jinde.“
A důvodem, proč je 6. listopadu důležitým datem, jak McGovern napsal v nedávném článku, je to, že „ve druhém volebním období se bude Obama cítit daleko nezávisleji, takže by nemusel nasadit síly USA na straně Izraele,“ a „mohl by i využít USA páky na Izrael k vynucení nepříjemných ústupků týkajících se problémů s Palestinou.“
Lze vážně pochybovat o tom, že Izrael by zvládl plnocennou válku s Iránem a izraelský ministerský předseda Benjamin Netanyahu přiznal, že by dal přednost tomu, aby jakýkoliv útoky vedly USA s jejich protivníkům nadřazenou palebnou silou.
Potenciální ztráta páky na prezidenta po 6. listopadu by vysvětlila současné dunění válečných bubnů, do nichž buší jak Netanyahu, tak izraelský ministr obrany Ehud Barack.
Dopisovatel BI ForexCrunch nedávno poukázal na to, že Netanyahu nedávno obdržel v rámci vlády širší pravomoci, testuje se systém textových zpráv pro případ odvetného útoku, Bank of Israel na izraelský útok na Irán připravuje finanční systém, Francie se připravuje na evakuaci svých občanů z Izraele a izraelská média už chrlí články naznačující, že vojenský úder už přichází.
„Netanyahu z dobrých důvodů cítí, že má během těchto tří měsíců Obamu v koutě,“ říká McGovern. „Má-li pravdu o tom, že Obama do toho skočí oběma nohama – a já si myslím, že Obama to udělá – tak i když izraelští generálové od toho odrazují tvrzením, že by to byla katastrofa, tak je Netanyahu to i tak ochoten zkusit.“
Za svou stranu Obamova administrativa dělá vše, co může – pomocí krátkých výroků, že Izraelský útok nebude podporovat – aby útok odložila. Kromě toho nabízí palebnou sílu výměnou za počkání, až bude po volbách, tak činitelé v USA informovali Izrael, že věrný americký spojenec Saúdská Arábie slíbila sestřelit každé izraelské letadlo, co vletí do jejího vzdušného prostoru.
Pět vedoucích činitelů – včetně ministryně zahraničí Hillary Clinton a ministra obrany Leona Panetty – tento měsíc už navštívilo Izrael, aby trvali na tom, že pořád ještě je čas na diplomacii ve formě rozhovorů a těžkých sankcí, aby zabránili fyzickému útoku.
Ale, jak uvádí McGovern, to v tomto případě možná nezáleží na USA.
„My vlastně už s Iránem teď už ve válce jsme – nikoliv jen kybernetickými útoky, ale i pomocí speciálních sil uvnitř Iránu a vražděním iránských vědců,“ říká McGovern. „Jedinou otázkou je, zda se to rozroste i do pokusů o zničení jejich zařízení pro rozvoj jaderného programu, a to je na Izraeli.“
odkaz
